Všechna práva © Interkom 1984 - 1997

Chtěl bych se vrátit k Titanicu a dodat pár věcí k poznámce -lk-. Zcela s ním souhlasím, že dokument z dílny National Geographic o nalezení Titanicu Ballardem stojí za starou belu. Proto jsem se o tomto výpracku ani nezmínil. Souhlasím také s tím, že IMAXovský film o Titanicu měl lepší dramaturgii a sovětský duch. A v tom je právě problém. Stejně jako -lk- jsem si velmi užíval amosféry podmořských záběrů, při kterých běhal mráz po zádech, ale sovětský přístup k dělání filmů mi těchto okamžiků poskytl zoufale málo ve srovnání s „pocitovkami“.

       IMAXovské filmy nejsou delší než zhruba 50 minut, protože díky nutnému vysokému rozlišení potřebují velký film a víc než 50 minut se na cívku prostě nevejde. Když tedy zaplatíte pět doláčů za 50 minut pohyblivých obrázků, pak tedy alespoň doufáte, že ten čas bude stráven tím, na co jste zvědavi. A to mě právě naštvalo, nejméně třetina filmu je zaplácána věcmi, na které jsem do kina rozhodně nešel. Nemám nic proti objevitelské atmosféře, kterou se snažili navodit, ale jsou jisté limity, bylo to příšerně přeplácáno „uměleckými“ záběry.

       Abych uvedl příklad, asi dvě minuty byl na plátně pohled do batyskafu skrze půzor, přímo na obličej ruského kapitána. Při tom jsme poslouchali jeho filosofické myšlenky. Proč místo jeho nehybného ksichtu nemohli ukázat více z vraku? Hodně času také strávili koukáním, jak se ponorky noří hlouběji a hlouběji... Na konci filmu zjistíte, že jste z vraku vlastně mnoho neviděli.

       Není to kvůli tomu, že by neměli dost materiálu či příležitosti. Tento tým totiž také vydal knihu o své návštěvě vraku, zhruba před dvěma lety bývala v obchodech hned vedle Ballardova Objevení Titanicu, a bylo tam tolik zajímavých obrázků. Čímž zároveň odpovídám na otázku -lk-, zda se o ruské výpravě ví.

       Závěrem bych se vyjádřil k jeho poznámce, že se diví, že mě mohl film o Titanicu nevzrušit. V tom je právě ten háček, proto jsem čtenáři mých pláců doporučil knihu. Titanic mě totiž fascinuje již od dětství a trhalo mi srdce, když jsem viděl promrhanou příležitost ukázat publiku Titanic blíže a hlouběji. Ballardova kniha je skvěle udělaná, průběh hledání se prolíná s historií Titanicu, a i čtenář s minimálním obsahem fantasie brzy pocítí onen pocit úžasu, neskutečna a piety, o kterém se -lk- zmiňuje. Dle mého názoru k navození tohoto pocitu přispěje spíše fotografie páru bot ležících bok po boku na dně s Ballardovou poznámkou, že v tomto páru byl před lety nešťastný cestující, než pohled na fousatou tvář kapitána odrážející se ve skle průzoru, za nímž se skrývá Titanic, ale vy jej nevidíte, protože autor filmu si myslí, že fousy jsou zajímavější.

       

       Ale jak se říká, proti gustu žádný dišputát. Zjevně jsme šli do kina s rozličným očekáváním. Já se chtěl podívat na Titanic, -lk- šel na umělecký film. Já jen přeji čtenářům, aby se IMAX dostal do Čech, dobrý IMAXovský film je nezapomenutelným zážitkem. Znám lidi, kterým se při leteckých záběrech dělalo špatně, tak skutečně to vypadá.

       Pro zájemce podmořské archeologie či jen zvědavé pak dodám, že díky finanční pomoci US námořnictva vykonal Ballard ještě několik zajímavých výprav. Našel potopený Bismarck, který je v překvapivě dobrém stavu (kniha Objevení Bismarcku), a potloukal se kolem Guadalcanalu, kde proběhlo v jednom malém průlivu několik významných námořních bitev (kniha Ztracené lodě Guadalcanalu). Ballardův tým rovněž zkoumal potopenou římskou loď ve Středomoří, této akce se zůčastnily v přímém přenosu miliony amerických školáků a také o tom vyšla kniha Ztracený vrak lodi Isis, která je sice určena mladším čtenářům, ale mi se stejně líbila. Snad se najde někdo, kdo vydá alespoň toho Bismarcka česky.