Logo rubriky
4/1997
  Ekologie (další) (144)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1997

Interneting čili webing

Existence člověka budoucnosti bude nerozlučně spjata s počítači. Dnes ještě koexistujeme se svým druhým já prostřednictvím otrockého bušení do klávesnice, ale již zítra budeme žít ve světě normální i zdánlivé reality zprostředkovávané našemu vědomí díky celosvětové počítačové síti za pomoci datových čipů implantovaných přímo do našeho mozku. Počítače byly, jsou a zůstanou pro nás tím, čím jsou pánské obleky pro módu: časem se mění jejich střih a fazóna, ale obleky stále zůstávají.
       Už dnes je svět propojen celosvětovou počítačovou sítí. Na telefonní linky dnes napojené internetové přípojky z každého počítače budou už zítra napojovány na koaxiální televizní kabely, aby už pozítří pomohly přeměnit počítačovou pavučinu lidské inteligence v celoplanetární intramozkový kybersystém. Jestliže lze kvalitativní změnu přenosu dat vyvolanou přechodem z telefonní linky na koaxiální televizní kabel přirovnat k síle vodního děla, pak pro vytvoření celoplanetárního intramozkového kybersystému chybí i na půdě science fiction jakýkoliv příměr.
       V čem vlastně spočívá ona fascinace počítači a vším, co s nimi souvisí? Vědomě pomíjím hlavní a bezesporu neoddiskutovatelnou přednost a nutnost počítače: ničím nenahraditelná potřeba elektronického pilného blbce při řešení celé řady praktických početních operací a vědeckých výpočtů.
       Bezesporu faktorem č.1 je syndrom Tofflerovy tzv. globální vesnice jako důsledek třetí civilizační (informační vlny) - soustředění veškerého společenského života na jedno místo, do jednoho města, do jedné budovy, podmíněného totální komputerizací všeho. Již zítra bude celá civilizace soustředěna v každé domácnosti. Cokoliv, co se ve světě šustne, budeme mít okamžitě k dispozici u nás doma, v našem vlastním kyberprostoru. Zároveň s existencí globálního kyberprostoru dojde ke kolapsu celé infrastruktury. K čemu hudební a knižní vydavatelství, když cokoliv, co vyjde, budeme mít okamžitě k dispozici v kyberprostoru? Proč jezdit do Paříže, Benátek či San Franciska, když se budeme moci procházet pod Eiffelovou věží, po náměstí sv. Marka a po Golden Gate „doma“, v kyberprostoru vlastního bytu? K čemu pošty, silnice, dálnice, lodě a letadla, když jediným našim limitujícím prostředkem pro pohyb v kybeprostoru bude rychlost světla? Proč chodit do kostela na mše, když budu moci přímo a nezprostředkovaně hovořit se svým Bohem prostřednictvím matrix kyberprostoru? Přijde nás to mnohem levněji, a co hlavně: bude to naprosto bezpečné s ohledem na stále se rozšiřující a stupňující se globální terorismus. Rozvoj počítačových technologií pravděpodobně také paradoxně přispěje k vyřešení současných, stále se stupňujících globálních dopravních problémů.
       Třetí civilizační vlna byla Tofflerem pojmenována jako informační (první vlnou bylo zemědělství a pastevectví, druhou zase industrializace). V současné době graduje ve formě Billem Gatesem předpovězené a dnes již v plném proudu realizované informační dálnice.
       Druhým faktorem podmiňujícím preferenci počítačových technologií je nemožnost praktického dosažení mnoha atributů našeho života vezdejšího. Proto ona téměř nezřízená fascinace virtuální realitou. Tento fenomén je nám, pohrobkům totalitního systému, velice dobře znám. Počítač jako náhražka dosažení zcela nemožného. A pak je zde také nezanedbatelný argument všech počítačových nadšenců: Raději se unudit nudou v počítačové síti (matrix kyberprostoru) než se nechat unudit životem.
       Přitom si je třeba uvědomit, že mozku nezáleží na tom, zda libé počitky (radost ze hry, krásného obrazu, sochy, sexuálního vzrušení) jsou umělého původu nebo pocházejí z přírodou vytvořených objektů či subjektů. Všechno je jen realizace patřičných chemických reakcí a přenosu elektrického potenciálu. Nadrženému chlapovi je jedno, zda mu libé pocity přináší pohled na nahé ženské tělo na stínitku obrazovky nebo tentýž pohled na skutečné tělo striptýzové tanečnice. Opravdovou striptýzovou tanečnici nemůže mít, kdy se mu zachce, virtuální děvku v paměti svého počítače ano. Čemu dá tedy přednost, zvláště nevypadá-li ani trochu jako Mel Gibson, aby mohl onu tanečnici vůbec zaujmout? A to už vůbec nemluvě o tom, jakým různorodým infekčním semtexem by mohl být od ní nakažen!
       Don't worry, be funny. Na letošní dovolenou si klidně vyjeďte do San Franciska nebo aspoň do Benátek. Je zbytečné si stahovat kalhoty, když počítačový kyberbrod je ještě setsakramentsky daleko.
D. CHmelař
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK