Logo rubriky
7/1997
  Cony (další) (146)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1997

Čerrrsváá kréév - aneb byli jsme u toho (Avalconu)

Ano, já vím, je to poněkud nezvyklý název reportáže z conu. Kdo tam byl, ví o čem je řeč a vy ostatní jen čtěte dál, dozvíte se více.
       AvalCon'97, respektive PARalelní CON skončil. Sedím ve vlaku směr Pardubice a zapisuji své poznatky. Tak poprvé - již to není regionální con, jak bylo možno zaslechnout na jarní poradě. Za druhé - nebyl to PARalalení CON, neboť „Pojedu do Spišské Nové Vsi přes Chotěboř, to dá rozum!“ Zkrátka, jinak než přes Chotěboř cesta na Parcon do SNV snad ani nevede. Kdo nebyl na Avalconu, přišel o hodně a na Parconu pak jistě nepochopí jisté narážky...
       Tak trochu závidím „kontinuálním“ fanům, kteří v pátek 27.6. nastartovali svá přibližovadla (a jiné dopravní prostředky) ve směru Chotěboř, aby v neděli či pondělí spáchali přesun na Tatarcon a poté v pátek spadli do SVN na Parcon.
       Líčení svých zážitků a postřehů z Avalconu začnu, zcela neobvykle, od začátku. Takže
       
       PÁTEK.
       1414, Pardubice. Na poslední chvíli naskakuji do vlaku směr Havlíčkův Brod, který, jak správně tušíte, jede přes Chotěboř. Po dvou hodinách, které potřebuje dostavník ČD k překonání obrovské vzdálenosti mezi Pardubicemi a Chotěboří (75 km, dle jízdenky). Ještě že jsem měl co číst (A.Sapkowski, Křest ohněm - recenze následuje). Na místo konání jsem dorazil včas, ale následován smečkou vlků, takže první, po čem jsem toužil byla sprcha. A pak se to rozjelo. Program nabitý, známých hodně, takže se v kuloárech řešily problémy malé i velké. Zcela neformálně.
       Byl-li pátek dnem rozjezdovým, pak
       
       SOBOTA
       byla dnem nažhaveným. Program od rána a ne jen tak ledajaký. Střídaly se zde stálice našeho SF nebe. Je tak namátkou - O. Neff, V. Ríša, J. Kantůrek, C. Biedermannová a J. Mostecký a mnoho dalších, převážně členů našich předních sci-fi klubů. Mimo domácí zde bylo možno potkat lidi z SFK Nazca, Trosky, Salamandr...
       A co bylo na programu. Dle účastníků jste si již mohli udělat obrázek, ale jen pro úplnost. Přednášky o kosmické technice, UFO a záhadách z těch odborných. ON přednášel o tom, zda nás mimozemšťané snědí či nikoliv (nebo naopak my je), J. Kantůrek povídal o Zeměploše (jak jinak) a pak společně s J. Mosteckým a V. Ríšou na téma Conan, tentokrát nejen z pohledu překladatele, ale i tvůrce. Na tento bod programu se měl dostavit i E. Čierny, ale jaksi se nedohodli na místě odjezdu z Prahy. Škoda. Největšímu zájmu se však těšilo vystoupení Neffa, Kantůrka a Biedermannové - Sex ve SF, zvláště české. V té chvíli byl asi alternativní program zcela ignorován. Jinak se o patro výš děly rovněž zajímavé věci - video, burza, ON představoval novou knihu (a samozřejmě podepisoval), kluci z Krakatitu dovezli dodávku plnou knih. Dále se diskutovalo o Star Treku, provozovaly soutěže v SF vědomostech a další. Dalším číslem byl Internet a fanziny na síti, poté došlo na prezentaci následujících conů. Parcon, Bohemiacon, MiniPar(on...
       Vrcholem Avalconu pak měla být velkolepá show, jenže. Jenže někdo si vypůjčil modem (maličkost za 8.000) a bylo po náladě. Jenže (podruhé). Jak známo, SF komunita jsou povětšinou lidi slušné povahy a tak byla uspořádána sbírka na úhradu vzniklé škody. Takže show se nakonec konala, i když s menším stínem.
       Začalo to vyhlášením soutěže Corwinovy spisy. V závěsu proběhlo vyhlášení Miss Avalcon, výsledky dle předpokladů. Další „soutěží“ byl Koniáš. Úryvky z vítězného díla byly vskutku strašné. Pak přišla na řadu dlouho očekávaná Kačenka. Kdo neviděl, má smůlu a musí příští rok přijet do Chotěboře.
       Vyvrcholením večera (pokud nepočítám erotické hrátky na ubytovně) bylo vyhlášení soutěže „Ježíšku, já chci plamenomet.“ Ocenění autoři a odborná porota se představila na pódiu (pokud se nebáli odtajnit své pseudonymy) a dostali transfůzi. Dle výběru a doporučení. Byla k mání krev i plasma. Zvláště preferovaný byl ročník 1972 a plasma zasloužilého upíra. Oběť prostě dostala na prst transfůzní vak a hadičku přímo do úst. Výborný nápad. Některé slabší povahy v hledišti měly problémy. Rovněž jiní, kteří se odešli věnovat výše zmíněné erotice, nechápali při pohledu na osoby notně nasávající z transfůzních vaků. Sám jsem jeden taky získal, neboť zbylé vzorky byly po vyhlášení výsledků rozdány publiku (tržním mechanizmem - urvi co můžeš). Byla to krev, ročník 1972, velice dobrý. Ještě ji mám schovanou.
       
       NEDĚLE
       pak byla dnem finálním. Byl sem hnán dalšími úkoly zpět a tak nejsem schopen plně referovat o nedělním dění v Chotěboři. Je fakt, že se ráno vstávalo pomalu a postupně. S některými jsem se rozloučil, ale s většinou jsme si přáli příjemné shledání na Parconu...
       
       Co říci závěrem? To co jsem již předeslal na začátku. To nebyl regionální con. Něco kolem 250 účastníků již něco znamená, nehledě na jejich původ. Pokud někdo považoval Avalcon za jakousi českou alternativu Parconu, budiž, ale je na omylu. Většina fanů, s nimiž jsem mluvil, jede na Parcon. Avalcon byl tedy plnohodnotný con jak se sluší a patří. A vůbec jeho termín nekolidoval s Parconem, spíše naopak. Myslím si, že nechtěně zde vznikla paralela mezi Parconem a jakýmkoliv „menším“ conem, konané v těsném závěsu za sebou. Avalcon nastartovat tu správnou horečku Parconového víkendu. Kdo tam nebyl, přišel o hodně.
       Díky za Avalcon'97 a těším se na Avalcon'98.
Randalf
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK