Všechna práva © Interkom 1984 - 1997
Už toho bylo dost!
Milý Zdeňku,
nevím, z jakého důvodu si na mne v Interkomu vzpomeneš jen v souvislosti s pitomostma, potažmo když za ně ani nemůžu.
Kdyby o mně někdo napsal, že vypadám jak Quasimodo, nebo že píšu bláboly na úrovni prvního ročníku mateřské školky, tak pokrčím ramenama, maximálně se naštvu, a obrátím na stránku dál, ale jestliže je moje jméno zneužívaný k připitomělým diskusím o moravanství, tak se už musím ozvat.
S vyzněním článku Ze dna šuplíku naprosto souhlasím, jenom mi šíleně vadí, že jsi tam už neuvedl, že se mne nikdo neptal na názor, jestli s nápadama Pavla Konečného souhlasím, nebo ne. Prostě je tam uvedeno: „Dovede mi někdo říci, co Pavel a podobní chtějí?“ V souvislosti s tím, že na začátku článku jsem vzpomínán já, musí každý nabýt dojmu, že nosím moravskému králi vlečku.
Takže aby bylo jasno: Považuju se za českého autora, mám českou národnost, do Olomouce jsem se přistěhoval (a nebudu tam, doufám, už dlouho). Upřímně, Zdeňku, kdyby Diori Hamani Mamadou z Nigérie prohlásil, že jsem africký autor, tak se to taky objeví v Interkomu bez ohledu na to, co si myslím já? Po přečtení Interkomu č.5-6 z tohoto roku to tak vypadá.
Považuji Pavla Konečného za fajn kamaráda, bydlíme ve stejném městě, ale to neznamená, že když o mně něco vyplázne, že to nutně musí být pravda! Předem upozorňuji, že až někde ve sklepení, nebo v opuštěné štole někdo objeví rukopis staroostravský, tak já určitě autorem nebudu.
S úctou a otráveně
Jarek Mostecký
