Všechna práva © Interkom 1984 - 1997

byla první asociace, která se mi vybavila při spatření časopisu s názvem Ducháček. Až po usilovném trápení paměti se mi vybavilo i spojení s jakýmsi fanzinem, o kterém jsem kdysi slyšel, že snad někde vychází. Z úvodu jsem pochopil, že je to první číslo nového časopisu, který vycházel dříve jako fanzin. Z obálky se na mne usmíval můj oblíbenec Pinhead z kultovního hororu Hellraiser, proto jsem neodolal - ostatně 25,- Kč není v současné době zase tak mnoho. Podle obálky je časopis zaměřen na horor, sci-fi a fantasy.

       Hned po úvodu následuje Pohřebiště básní s tvorbou Jany Hýkové a Jany Yenn. Poezie není můj oblíbený žánr, proto se zdržím hodnocení.

       Následuje velmi přínosný sedmistránkový článek o sérii Hellraiser a o novém filmu Hellraiser IV: Bloodline. Obsahuje mnoho zajímavých informací a hodnotím ho velmi kladně. Jeho autorem je šéfredaktor časopisu Petr Žďárek.

       Další dvě a půl strany zabírají recenze na horory The Prophecy, Candyman a Phantom. První recenzi má na svědomí opět šéfredaktor, u obou zbývajících podpis chybí.

       Na následující půlstraně je několik minirecenzí SF a hororových filmů. Čert ví, proč se tam připletla i smečka flekatých psů (101 dalmatinů). Podpis opět chybí.

       Stránková povídka Cena lásky vyšla opět z díla šéfredaktora. musím bohužel poznamenat, že teoretické články zvládá podstatně lépe než vlastní tvorbu. Povídka je natolik romantická, že je absolutně nevěrohodná.

       Dalším bodem programu je první část fantasy na pokračování, které pod názvem Pravá víra napsal Václav Slavík. Jedná se o vcelku standardní fantasy s těžkými logickými chybami a nevěrohodným chováním postav. Kdybych nečetl úvodník, patrně by mne překvapilo, že dílko je prostě ukončené jen tak bez závěru.

       C'est la vie Filipa Coufala je vcelku vtipný žertík na náměty všemožných muzikálů.

       Manovar je krátký článek o slavné metalové skupině Manowar, který se pyšní především trapným překlepem v názvu. Uvedené informace jsou všeobecně známy mezi fanoušky tvrdé hudby, ale pro příznivce hororu mohou být nové. Pokud se jedná o počátek série článků o skupinách spřízněných s hororem, pak jde o velmi zajímavý počin.

       Článek Louder then Hell zaprvé nepojednává o stejnojmenném novém albu Manowar a zadruhé bych si na gramatickou správnost tohoto názvu rozhodně nevsadil. Článek popisuje několik dní nejmenované osoby (novináře?), které strávila se svou milovanou skupinou. Informační hodnota tohoto článku je téměř nulová. Článek je převzat od Army Of Immortals (fanclub Manowar). Myslím, že mají i zajímavější materiály.

       Na článek navazuje rozhovor se zpěvákem Manowar Ericem Adamsem.

       Jako další klasici přicházejí na řadu Motörhead. Jde o recenzi na album Overnight Sensation. Autorem je opět šéfredaktor. U hudby časopis setrvává i nadále recenzemi na soundtracky Themes Of Horror a Hellraiser. Autor je opět anonymní.

       Na poslední straně textu je již jen několik informací a tiráž. Zajímavé je, že kromě šéfredaktora jsou v redakci jen čtyři dívky.

       Početná redakce již patrně neměla co sdělit, protože poslední dvě strany jsou prázdné.

       Grafická úprava je velmi povedená, ale místy poněkud přeplácaná. Časopis je černobílý a je tištěn na kvalitním papíru (tedy relativně - křída to není), takže ilustrace jsou zřetelné. Časopis je hustě proložen obrázky a fotografiemi. Do očí mne nebacil ani velký počet chyb (vyjma trapného překlepu Manovar) a nehodlám pečlivě zjišťovat, zda tam vůbec nějaké jsou. Někdo z redakce by však měl kvapně navštívit kurs základů typografie, protože po této stránce je výsledek katastrofální. Redakce se dopustila velmi školáckých chyb a je jich bohužel mnoho. Rovněž se jaksi pozapomnělo na obsah (což autor v úvodu vysvětluje tak, že se na něj skutečně zapomnělo (sic!)).

       Vzhledem k tomu, že jde o první číslo, mohu časopis hodnotit kladně, ale v dalším čísle již nebude možno svádět chyby na nezkušenost redakce.