Všechna práva © Interkom 1984 - 1997

Žeby zase jeden „odskokový“ con? Nikoliv, jen tím chci naznačit, že se to konalo za humny. Z Ostravska je to blíž než do Brna a tak se v Katovicích sešla pěkná řádka fanů ze severu Moravy. Odhadem nás tam bylo něco přes dvacet, převážně pak z Ostravy. A někteří se účastnili conání i aktivně.

       Vše vypuklo ve čtvrtek, 11. září. Dění dne prvního budu pouze tlumočit, neb jsem dorazil do Katovic dorazil až v pátek. Takže, je 18⁰⁰ a con právě oficiálně začíná. A je to rozjezd ve velkém stylu, ihned po zahájení nastupuje na scénu Orson Scott Card. A přednáší cosi o bozích, náboženství a podobných věcech. Nebylo by na tom nic podivného, ale málem se mu podařilo rozpoutat boj. Ono to muselo vypadat velice zajímavě, když mormon káže katolíkům o náboženství... Pochopitelně to některým domácím nešlo moc pod nos, ale nakonec se projevila příslušnost ke stejné rase (SF) a byl klid.

       Aby nebylo na úvod zahraničních hostů málo, navazovala přednáška o polské SF v Čechách. Řečnil jeden z nejpovolanějších, Jiří Pilch. Já sám jsem se setkal se zajímavou reakcí polského fana na české vydání zaklínače: „Jé, vy to máte ilustrované!?“

       Vrcholem večera pak byla předpremiéra filmu Men In Black. Skutečně lituji, že jsem dorazil až v pátek...

       Takže pátek, 12. září. Hluboká a temná noc. Nasedám do rychlíku směr Polsko a usínám. Po chvíli se však již probouzím v Katovicích. Město vstává a já vyrážím do ulic a doufám, že se mi podaří nalézt místo činu. Podařilo se, ale má to háček. Je půl šesté ráno a jak je na dobrých conech zvykem, účastnící šli právě spát. Nezbývá než čekat. Nečekám však dlouho, neboť u telefonu potkávám pána v nejlepších letech, jenž hrdě nosí tričko, které se jmenuje POLCON. Neumělou polštinou navazuji hovor a jsem pozván na kus řeči. Předpoklad, že se jedná o Poláka je však mylná. Prvního polského fana potkávám až později na pokoji, kam jsem byl pozván. Zjišťuji, že program dne vypukne až v 10⁰⁰, a tak se pouštíme do mezinárodní diskuze o té naší jediné pravé víře, o sci-fi. Dozvídám se, že ten, který mě pozval je Litevec. Zde předložím důkaz, že pokud se někdo domluvit chce, tak se domluví, přestože neumí dobře jazyk toho druhého. A my jsme byli tři. Mluvilo se převážně polsky, ale také česky, slovensky a rusky. V případě, že nebylo možno nalézt správný výraz nebo pochopit myšlenku, přišla ke slovu latina 20. století - angličtina. No problem.

       A tak jsem vstoupil do dění na POLCONu'97. Při vstupu každý obdržel tašku s průvodcem po conu, tričkem, plackou a plakátem. K tomu další informace a lístek na ubytování. Sotva jsem se stačil rozkoukat, obrátil se na mne jeden z pořadatelů: „Ty jsi z Čech. Nevíš kdy přijede Adamovič?“ Tento dotaz mě pak pronásledoval ještě další dva dny. Ivan Adamovič nakonec nedorazil. Zato dorazil náš známý z letošního Parconu, Kir Bulyčov. To, že jsem si s ním při setkání potřepal pravicí, poněkud polské kolegy vyvedlo z míry.

       POLCON'97 se odehrával v budově Politechniki Slaskiej. V přízemí a druhém patře. Na tom prvním se pak zuřivě zkoušelo. Takže zběžný popis místa činu - v přízemí, hned u vchodu, prodej knih, nezbytný bufet (s minimem alkoholu!?), herna a prodejna SF potřeb (knihy, plakáty, hry, figurky a vůbec vše, co nějak souvisí se sci-fi). Ve druhém patře pak bylo možno nalézt dva přednáškové sály, klubovnu, videoroom (promítalo se na plátno), aulu, místnost pořadatelů a pařárnu.

       Začnu u té pařárny. Pařil se Red Alert, to v pátek a v sobotu Duke Nukem 3D. Čtyři nadupané PC v síti, kolem nich více než dva tucty fanů a těžké boje. Hrálo se v několika kolech, vítězové postupovali do dalších bojů. Vítězem pátečního klání se stal polský fan, ale to je proto, že a) jsme se nezúčastnili bojů a b) protože měl české vojenské poradce. Vynahradili jsme si to v sobotu při těžké pařbě a lá Duke 3D. Neprošel jsem daleko...

       Dalším hrám se dařilo především ve velké herně v přízemí. Doomtoper zde měl mistrovství Polska, hrál se i Magic. Největší bitvy však zuřily na polích WARHAMMERu, kde jsme měli rovněž zastoupení. A vůbec ne špatné, český fan skončil „na bedně.“ V této souvislosti se musím zmínit o zajímavé nabídce, kterou jsem dostal. Polští kolegové by byli ochotni uspořádat na našem dalším Parconu mezinárodní turnaj. Nalákala je na to kandidatura SFK Salamandr a nového SFK Radegast na pořádání Parconu'98 v Kopřivnici. Ale zpět na POLCON.

       V pátečním programu bylo možno nalézt několik trháků. Mezi ně určitě patřil již zmíněný Orson S. Card. Tentokrát debatovat na téma Dítě jako hrdina. Čili Ender a spol. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého a podnětného. A to nejen o Enderovi. Mimo to autor podepisoval své knihy. Večer, jako poslední bod pátečního programu bylo sezení na téma „Bůh, Satan a poznání“. Bylo natřískáno, asi jako na Avalconu, když se hovořilo o sexu ve sci-fi. Holt, jiný kraj jiný mrav. No, možná... Nutno konstatovat, že se našlo několik řečníků, kteří plamenně obhajovali své názory a nebyla s nimi rozumná řeč. Debata se pak přesunula do prostor ubytovacích, kde se fórum rozpadlo na menší skupinky. O dělení rozhodovala značka konzumovaných nápojů (bylo mezi nimi i české pivo) a komunikativnost jednotlivců.

       Sobotní ráno bylo tedy patřičně těžké. Ještě štěstí, že program začínal až v po desáté. V poledne pak zlákal většinu Rafał A. Ziemkiewicz na svou přednášku. Ale tou dobou již zuřila finálová bitva v Doomtroperu, v kině poletoval Batman a na počítačích se pařil Duke Nukem 3D.

       Jak asi předpokládáte, byla sobota dnem hlavním, dnem, kdy se předávají oficiální ceny. Před tím však ještě vystoupil Kir Bulyčov, o jehož vyprávění byl rovněž velký zájem. Můžu jen potvrdit to, co nám řekl letos na Parconu, slovanští fanové znovuobjevují slovanskou fantastiku a drží pospolu. Jinak je možno tohoto autora opět očekávat u nás. Jak se zmínil, mohl by se objevit na Draconu (o tom jistě něco ví v Brně) a možná by v příštím roce opět dorazil na Parcon, že prý by to akorát chtělo vydat nějakou jeho knihu. K této prosbě se připojuji.

       Hlavní sobotní bod programu, již zmíněné předávání cen mělo zajímavou předehru. Rej masek, či jak bych to nazval. Několik fanů se obléklo do nejnemožnějších, ale i zajímavých úborů a předvádělo své výtvory ostatním. Škoda, že mi zrovna došel film, ty fotky by stály za vidění. A pak to přišlo. Hned několik různých cen. Předávání cen se odehrávalo v aule, což podtrhlo celkovou vznešenou a hlavně nadšenou atmosféru v sále. O jedné z nich - Ceně Janusza A. Zajdla - hlasovali přímo účastníci conu (velice zajímavá myšlenka) a další cena - SLAKFA - je udělována Slezským klubem fantastiky. Mimo těchto hlavních cen se uděloval také Zlatý Meteor, což je cena za nejhorší počin roku v SF tvorbě. Také inspirativní nápad ...

       Večer jsme pak strávili v Impériu GKF (což není nic jiného než spolek zvaný Gdaňský klub fantastiky a spol.). Diskutovalo se nejen na téma SF (jak jinak), ale i o věcech běžných a všedních. Došlo na srovnávání poměrů v Čechách a v Polsku - jak ve fandomu, tak všeobecně. Zajímavý byl rozbor některých stejně znějících slov s jejich významů v polštině a češtině. O problémech, které mohou takto vzniknout, nejlépe vypovídá příhoda z Bohemiaconu. A. Sapkowski hledal jakéhosi Mirka a hlásil: „Hledám Mirka“, ovšem polsky což zní [šukam mirka] a někteří, polštiny neznalí kolegové jen kroutili hlavami. Tak i o takových věcech se také na Polconu debatilo. Sobotní noc, jak již bývá na conech zvykem, byla ještě delší než ta páteční, neboť na sucho se špatně mluví. Ještě jednu perličku, z debaty o SF knihách. Týká se Zeměplochy. Samozřejmě, v Polsku rovněž znají tuto sérii, ale jména postav zůstavájí anglická, maximálně pak některá „popolštěná“. Takže se našim kolegům velice líbilo, když jsem předvedl jména česká. Největší úspěch měl Mrakoplaš (kdo jiný).

       Neděle pak byla dnem posledním. Program to však vůbec nerespektovat a poslední akce měla probíhat až do 16⁰⁰. Jen tak na okraj, není u nás mnoho conů, kde by se v neděli po poledni ještě vyskytovalo jakési to fanovské hemžení.

       Po celou dobu conání pak probíhala videoprojekce a v místním kině běželo mnoho SF filmů. A že bylo z čeho vybírat: zajímavá Hvězdná brána, klasický první Vetřelec, Mars útočí, novinka Men In Black, Poslední drak, vynikající Blade Runner, stupidita ID4, Batman navždy, Žlutá ponorka s kreslenými Beatles, Apollo 13, Highlander a 12 opic. Na videu bylo k vidění rovněž mnoho zajímavého. Člověk musel dlouho vybírat, na jaký bod programu se vypraví. Vybírat bylo možno „jen“ z 76 bodů programu, a to nepočítám filmy, video a hry!!! Vskutku, velkolepé.

       Co říci závěrem? Byl to con, na který se jen tak nezapomíná, na kterém nás bylo vidět (tj. české fany + jeden slovenský zástupce) a na který bych opět rád vyrazil. Škoda, že v příštím roce je poněkud dále, a to v Bialystoku. Možná, že se však s mnohými polskými fany setkáme na příštím Parconu. Jak říkali, měli by oplatil návštěvu.