Logo rubriky
10-11/1997
  Cony (další) (149)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1997

MiniPar(on byl opravdu mini...

Jen málo fanoušků se nechalo nalákat na nový con tak těsně za Bohemiaconem. Zájem nezvýšil ani fakt, že se akce konala v Pardubicích, matce a otci Parconů a conů vůbec, což mohlo přitáhnout pamětníky, kteří na megaakce nejezdí. Aspoň je vidět, jak je to se zastoupením dinosaurů mezi fany. MiniPar(on nesliboval ani nějaký zvláštní program, takže se zúčastnilo jen asi 30 fanů včetně pořadatelů.
       Program byl zahájen po skončení projekce Conana Barbara po desáté hodině, když dorazil vlak z Prahy. Vlak dorazil, ale fanů v něm přijelo pomálu. Zdeněk Rampas zachraňoval čest Pražáků. Silnější bylo zastoupení Šumperáků: Vašát, Konupčík a Mostecký. První přednáško-besedou bylo vyprávění J.Markalouse o jeho cestách říší Inků.
       Incká říše vznikla sjednocením kultur, vznikajících v každém hlubokém údolí. Celkem se v těchto údolích vystřídalo asi 100 kultur a Inkové byli jednou z posledních. Inkové žili na území 3 milionů km2, v počtu 20 milionů. Jen v hlavním městě Cuzcu žilo 200000 obyvatel. Jejich sociální zřízení a duchovní kultura se v mnoha aspektech pokládá za dokonalejší než současný svět zná. I jejich další znalosti byly udivující. Známé zdi sestávající z obrovských, přesně sesazených kvádrů opravdu evokují představu mimozemských civilizací, protože v 9m vysoké a 5m široké zdi nejsou výjimkou ani bloky o váze 130 tun. Jedna z teorií praví, že Inkové znali látku změkčující kámen. Tomu by nasvědčoval i nález dvou měchů, které obklopovala jakoby rozteklá a ztuhlá skála. Mezi další zajímavé nálezy patří 12 paláců v Cuzcu, propojených sítí podzemních chodeb a propojených i s jezerem Titicaca. Někde v podzemí je schovaná tzv. Zlatá zahrada, jakýsi model v životní velikosti, celý ze zlata, stříbra a drahokamů. Znaky na planině Nazca zná asi každý. Poslední teorie tvrdí, že jejich vytvoření bylo řízeno z balonů. Měly být ve tvaru na špičku obrácené pyramidy se základnou 25 m3, s proutěnými koši. Rozbor tkaniny ukázal, že Inkové uměli vyrobit tkaninu dvakrát hustší, než v současnosti používané balonové hedvábí. Celou přednáškou se táhl nesouhlas s teoriemi Dänikena. Bohužel přednášející neuměl využít své vědomosti k jednoznačnějšímu popření. Ačkoliv nijak zvlášť Dänikenovi nefandím, oponent nebyl přesvědčiv ý. Viděli jsme videozáznam z cesty a měli možnost se ptát na spoustu věcí. Incké právo bylo skutečně zajímavé. Pokud například někdo něco ukradl, zjišťovalo se, jestli byl v nouzi. Pokud ano, dostal trest úředník, pod jehož pravomoc zloděj spadal. A protože pro úředníky platily jen dva tresty - vyhnanství a smrt, byla správa státu (jen 2 procenta obyvatel - včetně soudů, policie, ...) opravdu efektivní. Zajímavosti: V Peru znají 240 druhů (ne odrůd!) brambor. Jezero Titicaca má rozlohu 8000 km2 a je hluboké až 300 m. Výškové rozdíly ve městech činí i 800 metrů, nic pro cyklisty. V Tihuanacu je dokladována výroba bronzu již 500 až 1000 let př.n.l.
       Hlavní pořadatel vystoupil se svojí teorií původu Čechů. Převratná je teorie v tom, že Kelty a příchozí kmeny pokládá za členy jednoho velkého kmene. Z těchto důvodů došlo k hladkému spojení kmenů na našem území. Dokladoval to i nějakými podpůrnými argumenty, bohužel ale také nepřesvědčivě. Pokud se všechny jeho argumenty dají vyvrátit stejně jako následující, asi to s tou teorií nedopadne dobře. Roman tvrdil, že jeho teorii potvrzuje skutečnost, že se nápadně shodují posvátná místa Keltů a př íchozích. Navázal tím, že křesťanská církev si přisvojila řadu pohanských svátků a poutních míst. To přece mohly udělat i příchozí kmeny a tak to nic nedokazuje.
       Poslední přednáška byla nejzajímavější. Řečník upozornil, že evropská kultura toho až zase tak moc nového nevymyslela, protože spousta vynálezů vznikla dřív jinde. Dokladoval řadou příkladů. To, že se nedochovaly, svědčí o tom, že je možné zastavit rozvinutou civilizaci tak, aby zmizela.
       Slíbená přednáška Zdeňka Rampase o historii Parconů se nekonala, zřejmě pro pokročilou odpolední dobu. Con ukončilo vyhlášení literární soutěže. Zajímavostí bylo umístění třináctileté autorky mezi vítězi. Vyhrál Jarda Mostecký a dostal krásnou skleněnou sošku Salamadra. Pak už jsme jen poseděli v baru, pokecali a po čtvrté utekli na spěšňák. Cesta domů byla veselejší než do Pardubic. Ráno jsem totiž s úžasem zjistil, že ačkoliv jsme měli jet skoro všichni z klubu, jedu sám. Pavel Koten dorazil přes Kolín a na místě čekal Vláďa Melzer. Ostatní jsou fuj.
       MiniPar(on měl být zkouškou na Parcon, ale na základě pořádání této akce, byť příjemné, nelze uznat připravenost pořadatelů udělat Parcon. Tyto dvě akce se nedají vůbec porovnat a soudím, že Parcon by byl pro Salamandr příliš velkým soustem.
Václav Pravda (ZA)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK