Všechna práva © Interkom 1984 - 1997

Po letech čekání spatřily konečně světlo světa dva poslední sešity sbírky děl H. P. Lovecrafta.

       Prvním z nich je Případ Charlese Dextera Warda. Jde o román, který je (stejně jako většina ostatních děl tohoto spisovatele) působivý především svou atmosférou tajemna a hrůzy. Ch. D. Ward je mladý zájemce o okultní vědy, který zjistí, že i v jeho rodokmenu se nachází jeden z nechvalně známých okultistů. Příběh mladého Warda se prolíná se starými událostmi spletenými okolo tajemné osoby jeho předka a oba příběhy se na konci románu střetnou ve finále plném černé magie a hrůzostrašných událostí.

       Román je silný především díky své děsivé atmosféře, která je vykreslena skutečně dokonale, ale Lovecraft je mistrem povídky - v některých místech románu mu poněkud dochází dech a děj ztrácí na dramatičnosti.

       Druhým sešitem je Stín z času a jiné horrory. Tentokrát se jedná o sbírku pěti povídek a čtyř krátkých fragmentů, které autor již bohužel nestačil před svou tragickou smrtí dokončit.

       Sbírka začíná kratší povídkou Arthur Jermin. Autor se v ní zabývá pověstným „Ztraceným městem“, které se ukrývá kdesi v džunglích černé Afriky. Je to slabší povídka a napovídá, že to lepší teprve přijde.

       Chrám je zpověď kapitána ponorky U-29, která v době první světové války zažije nečekané děsivé události. Mořské hlubiny jsou stále ještě velkým tajemstvím a kdo ví, co se v nich ještě skrývá. Kuriózní je, že kapitán absolutně nevěří v to, co sám viděl.

       Ti druzí bohové je povídka čerpající ze světů a mýtů stvořených samotným autorem. Lovecraftovi vyznavači jistě vědí, že není rozumné špehovat bohy, když tančí na vrcholcích hor. Moudrý Barzai, hrdina této povídky, to zjistí také, ale stojí ho to mnohem více než jen pouhý život.

       Vrcholem sbírky je Stín času. Je to nejdelší a nejlepší povídka tohoto sešitu. Zkoumání naší civilizace může totiž probíhat zcela jinak, než si představují příznivci UFO a nehumanoidní civilizace také může pocházet odjinud, než se obvykle předpokládá. Možná není dobré pátrat po původu snů a ani archeologické vykopávky nemusí být bezpečné - snad by se mohlo dostat na povrch něco, co by raději mělo zůstat v hlubinách.

       Tato povídka vyniká temnou a děsivou atmosférou, která H. P. Lovecrafta tolik proslavila.

       Ďábelský kněz je krátká povídka o tom, že kdo chce vyvolávat stíny minulosti, musí se smířit s následky.

       U čtyř závěrečných fragmentů mohu jen zopakovat, že je velká škoda, že je autor již nestihl dokončit.

       Všechna díla H. P. Lovecrafta mají neuvěřitelně působivou atmosféru, která vás vtáhne do děje a donutí vás prožívat děsivé příběhy spolu s hrdiny těchto děl. Autor vás mnohokráte přesvědčí, že minulost, současnost ani budoucnost nemusí být vůbec takové, jaké ji vidíme a jak si je představujeme. Tajemství a hrůzy jsou ukryty všude kolem nás a stačí jen být v nesprávném čase na nesprávném místě, aby se před námi zjevily v celé své příšerné kráse. Od H. P. Lovecrafta se nenašel spisovatel, z jehož díla by dýchala taková hrůza.

       Originály jsem nečetl, proto nebudu posuzovat překlad, ale všechna díla mají právě tu atmosféru, která k nim neodmyslitelně patří. Do očí mne nebacily žádné chyby, což naznačuje, že korektury nikdo neodflákl, jak bývá v poslední době zvykem. Ilustrace jako vždy pocházejí z dílny Káji Saudka a jsou u těchto sešitů již tradicí.

       Jako známý milovník díla H. P. Lovecrafta nemohu poslední dva sešity prací svého oblíbeného spisovatele hodnotit jinak než velmi kladně, ale myslím, že každý milovník hororu zajásá, že tato díla po letech čekání byla konečně vydána. Vítejte do noční můry.