Interkom: Bohemiacon 1997

Odešel jsem z práce o hodinu a půl dřív, což je první týden v novém zaměstnání docela drzost, ale stejně to znamenalo, že jsem přišel o spoustu pátečního programu. Mimo jiné o pořady Fanziny, proč to dělám, Beseda o soutěži Ježíšku..., akce, kterých jsem se měl účastnit jako účinkující. Omluvu mám, nikdo mi to neřekl. Myslím si, že pokud pořadatel conu chce mít vyvážený program bez zbytečných výpadků, měl by se domluvit s přednášejícím předem. Této chyby se letos dopustili na Pragoconu, Parconu i Bohemiaconu. Je to škoda a nepůsobí to dobře na účastníky, mění-li se často a hodně program. Neúčast mě mrzí, protože máme co říci o Zbraních Avalonu, Avalconu i Ježíškovi. Mrzí mě i to, že jsem nestihl některé další pořady. Doporučil bych program conu zhustit v pátek večer, kdy stejně tolik lidí neřádí v baru na koleji, zvlášť když letos měl kvůli hygienikovi značně okleštěnou podobu. Mladé hráče program stejně nezajímá a čím dál větší část scifistů už chodí do práce a dovolená není vždy možná.

Do Ústí jsem přijel po šesté (EC z Havl.Brodu za 154,-). Cesta k fakultě, ubytování na koleji, sešití ZA 17 a Ježíška II, sprcha zabraly spoustu času, takže začátek conu pro mě byl až kolem osmé. Musím ještě prozradit něco na Tomáše Bačkovského. Když jsem sešili ZA a Ježíška, šel si dát po té námaze sprchu. A nadával, že už se sprchoval dvakrát a že je studená voda. Takže jsem měl možnost zaslechnout několik výkřiků z koupelny, kterými, jak všichni víme, se zvyšuje teplota vody. Po něm jsem pod sprchu vlezl já, také si trochu zasyčel pod studenou vodou pouštěnou výhradně červeným kohoutkem. Tomáš se u umyvadla holil a říkal, že má pocit, že tam je voda teplejší. Vyzkoušel jsem tedy modrý kohoutek a ejhle, tekla teplá. Tomáš se zbytečně sprchoval studenou jen proto, že kohoutky byly prohozené. Ale říkal něco o otužování.

Z pátečního programu jsem zvládl jenom předpremiérové promítání filmu Face off. Musím říct, že ačkoliv jsme několikrát tleskali na takových těch neuvěřitelných místech, celkově ten film nebyl špatný. Ve čtvrtek jsem viděl nové Hvězdné války - Impérium vrací úder a ty mi přišly daleko víc k smíchu nad nelogičnostmi a chybami. V kolejním baru bylo mrtvo, takže jsme putovali po koleji a hledali nějaký pokoj, kde by měli do spánku ještě daleko. Naše kamarádky z Brna nás dovedly na pokoj Jardy Mosteckého a Šumperáků, kde jsme strávili nějakou tu chvíli. Pak jsme se zase vydali hledat, tentokrát s Jardou, ale nikde nikdo známý a tak jsme to vzdali a poměrně brzy šli spát.

V sobotu se mi vstávalo těžko, ačkoliv jsem toho moc nevypil, bolela mě hlava. Bylo devět a tak kluci ještě spíchli další ZA a Ježíška, abych je mohl předat klukům z Krakatitu pro prodej. Od deseti jsme se všichni z našeho klubu (Pájové Krupička a Koten, Tomáš a já, nově tři další - Vašek Hochman a mladíci Petr Chlubna a Martin Janeček) sešli na pořadu Co dělají mimopražské kluby. Kromě představení několika přítomných aktivních klubů jsme se bavili trochu o fandomu a Fandomu. Martin Koutný představil ve stručnosti projekt Klíče od raketoplánu Nostromo, jakousi sci-fi obdobu pevnosti Boyard. Soutěžit budou trojice až pětice, vždy alespoň s jednou dívkou. Termín někdy v květnu bude včas oznámen. Dozvěděli jsme se o novém klubu Drakonian, převážně hráčském, který se schází každou sobotu v počtu 10-13 lidí. Pak jsem se tak nějak pohybovali fakultou, navštívili burzu, kde jsem nakoupil spoustu poměrně nových knih za výborné ceny, potkávali se se známými a tak. Oběd jsme chtěli teplý a tak jsme zašli do restaurace, kde se k Tomášovi a mně připojil Amberzin a tak jsme měli o čem mluvit. O Fandomu a o klubech, například. Kam jsem přišel, tam se vytvářely skupinky, které by se daly s velkou nadsázkou označit jako rebelující.

Na Invazi Ondřeje Neffa jsme se stavili jen na chvilku, protože jsme usoudili, že si text přečteme později v klidu. Chtěli jsme se dozvědět něco o hře Gooka, o jejíž výtvarné přípravě měla mluvit paní Boušková, ale nekonalo se a tak jsem ve tři šel na besedu o letošní Ceně fantasy, na které jsem se chtěl dozvědět od přítomných nominovaných (Medek, Nekovářová, Žemlička), zda přispějí do ZA. V podstatě ale neodpověděli. Mluvilo se o autorech, o historii ceny. Šimon slíbil, že příští rok vyjde historie mečů, které dostávají vítězové Ceny fantasy. Šimon je výrobcem mečů, svěří se čím byly křtěné, z jaké oceli jsou, sepíše postup výroby, přidá fotky.

Od čtyř potom začínal tahák programu, beseda s tvůrci časopisu Crew. Padala spousta dotazů, hlavně na to, co se chystá. Crew začínala na 4000 výtiscích, nyní má náklad 6000 a další číslo bude mít 7000. Crew nechystá moc starých klasických příběhů. V plánu mají vydávání speciálů kolem 48 stran. První na řadě je Lobo. Chystá se Sláine, crossover Batman & Judge Dredd, další Lobo, který se stává koněm Crew. Spolupráce se zahraničními vlastníky práv je většinou dobrá. Problém je s francouzským comicsem, protože je drahý a s českým, protože autoři sice třeba pěkně kreslí, ale obrázky jsou statické, bez akce. Karel Saudek už nekreslí a většina jeho dobrých comicsů už vyšla.

Předání Ceny fantasy proběhlo v krátkosti venku, vhodnější by bylo začlenit vyhlášení do besedy s nominovanými. Hned jsme se přesunuli na besedu s Ikarií, kde Jaroslav Jiran a Ivan Adamovič odpovídali na otázky publika. Hodně otázek se točilo kolem recenzí a knihomorny. Divné filmy Marka Dobeše se nekonaly a tak jsme v osm šli na besedu s Haldemanem a Sapkowským, která byla citelně poznamenaná více než povznesenou náladou Sapkowského a příliš osobními dotazy C. Biedermannové. Tlumočil Honza Pavlík a tak snad ostří otupil. Haldemanovi jezdí spolu (paní Haldemanová je v podstatě manželovým agentem) na 10-12 conů za rok. Z toho na 2-3 mimo USA a 2-3 vyloženě rádi za přáteli. Na cony jezdí 34 let. 1. báseň mu vydali, když mu bylo devět a první knihu básní letos. Na to Sapkowski reagoval: „Já napsal první báseň, když mi bylo devět let, ale nikdo mi jí nevydal.“ Haldeman také napsal jeden z dílů Star Treku. Američtí fanové daleko méně čtou. Víc jsem si nepoznamenal. A otázky, co chystají oba autoři, už asi padly v pátek, protože se nikdo neptal.

Po besedě jsme s kluky z Trosek, kronik Questaharu/Zmaru, Amberzinu, Slimera zasedli U hnáty, abychom vybrali povídky pro sbírku fanzinových autorů. Debatovali jsme také o formě sbírky. Ideální by bylo vydat sbírku buď při Pragoconu 98 nebo Bohemiaconu 98. Já jsem za Avalcon tuto možnost zatím vyloučil vzhledem ke Speciálu a Ježíškovi 98. O půl jedenácté jsme dopili a vydali se do baru na koleji. Bylo tam celkem živo a náš příchod posílil skupinu, ve které byl SFK Zebra, Šumperští s Jardou Mosteckým, kamarádky z Brna a další. Do baru zavítala Jolana a další, také Jan Kantůrek s přáteli. Jenže koukejte se na to hemžení za střízliva. A ačkoliv se pokoušeli mě zlomit, neuspěli a já šel spát asi v jednu bez kapky alkoholu. V neděli jsem totiž vstával před pátou, abych stihl vlak domů. Čekala mě totiž ještě jedna akce - volejbalový turnaj v mixdeblu (podotýkám pro sportovní ignoranty - dvě dvojice muž-žena na půlce volejbalového hřiště, na mužské síti). Byla skvělá, hrál jsem líp, než jsem čekal, a na průměrném výsledku (7.-8. místo z 15 dvojic) se podepsala hlavně slabá fyzička. Kolem třetí odpoledne jsem byl už tak unavený, že jsem v zápase o postup mezi elitu prostě fyzicky odpadl. Počasí nádherné, až moc teplo, občerstvení zajištěno.

Víkend jsem si zkrátka užil a to jsem ještě neprozradil, že jsme prodali a rozdali všech 40 ZA 17 a 40 Ježíšků II, které jsme přivezli, že Ježíšek I (náklad 200 ks) je už rozebraný a že jsem se seznámil s jedním dobrým kreslířem, který bude zásobovat naše ZA v budoucnu. Příště nashledanou.