Všechna práva © Interkom 1984 - 1998

Po čtyřiadvaceti letech se Richard Adams vrátil ke svým králičím hrdinům známým z jeho celosvětově oblíbeného románu „Daleká cesta za domovem“ (Watership Down, 1972, česky Mladá fronta 1986, 1996). A dva roky po anglickém vydání nám opět Mladá fronta přináší české. Jaké je toto pokračování?

       Předně se tentokrát jedná spíše o sbírku povídek - zatímco v první knize byly příběhy o legendárním zakladateli králičího rodu Elil-hrér-ranovi organicky vkomponovány do příběhu současných králíků hledajících nový domov - tentokrát dochází k rozdělení knihy na tři části: v první jsou shromážděny tradiční králičí příběhy, druhá přináší několik volně propojených příhod, jež zažili El-hréran a jeho společník Cubydup při návratu od Černého králíka z Inlé a konečně třetí část líčí život králičí kolonie na Kamenitém vrchu v roce následujícím po událostech z první knihy. Už toto členění s sebou přináší řadu úskalí: v popředí vystupuje jistá monotónnost, která je ještě zvýrazněna nevhodným pořadím příběhů (např. hned první a druhý - oba líčí strastiplné putování El-hrérana až za samotný okraj skutečného světa - nebo v druhých dvou je silný nepřítel shodně poražen díky přispění jiných zvířat) - navíc je až trochu násilně zostřen popis člověka jako největšího škůdce všeho živého. Za očekáváním pak zůstává poslední část - zde na sebe příběhy chronologicky i dějově navazují, ovšem jednotlivé nové postavy přicházejí a odcházejí, aniž by došlo k něčemu zásadnějšímu, jedná se o pouhé epizody ze života, nesměřující k žádnému rámcovému ději či závěrečnému vyvrcholení.

       Nesporným kladem zůstává opětovné setkání s fantastickým světem divokých králíků, s jejich řečí (na konci knihy nechybí nezbytný slovníček, který ovšem nepochopitelně překládá jména některých postav známých už z první knihy, aniž by totéž činil u nových), zvyky a uvažováním - znovu je využito schopnosti Pětíka nahlížet do budoucnosti, setkáme se s králičím duchem i s jakýmsi proudem vědomí zvaným Tajná řeka.

       Zatímco tedy první kniha snesla směle srovnání např. s Hobitem (včetně toho, že ji čtou dětští i dospělí čtenáři), zde se jedná jen o jakési dodatky, doplňující střípky mozaiky, které sice potěší, ale silný čtenářský zážitek se neopakuje. Stejná překladatelka je pak zárukou zachování kvality překladu, ovšem Mladá fronta si neodpustila jeden obchodní trik - i když obě knihy vypadají skoro stejně tlustě, u tohoto pokračování toho bylo dosaženo zvoleným papírem a velikostí a odsazením písma. Tato kniha je navíc ilustrována Adolfem Bornem, který sice odvedl svůj standart, ale obsah jeho kreseb s jeho polidštěnými králíky je v přímém rozporu s nealegorickým duchem knihy.