Interkom: Facka X

Za cenu 25.- Kč (mírně inflačních) získáte 28 stran formátu přibližně A4. Reklamní blábol na obálce však hovoří o „obvyklé ceně“ ve výší 45,- Kč. Tak to předem říkám, že za tyto peníze to nestojí ani za povšimnutí na stánku. Ale nyní k samotnému obsahu. Číslo je členěno na různé oblasti zájmu záhadologů - UFO, paranormální jevy, tajemný svět hranice vědy... Každá z oblastí je barevně odlišena (podobně jako například časopis „Počítače pro každého“ čijaksetojmenuje) a s dalším číslem prý bude možno získat pořadač.

Se zájmem jsem se začetl. Jak jsem se však dostával hlouběji do čísla, tím mé prvotní nadšení opadalo. Ona první facka vás potká hned na první straně - článek s názvem Oblast 51. Cosi mi říká, že tento časopis vydávají lidé, kteří problematice ale vůbec nerozumějí a dělají to pouze z důvodu zisku. V našich (tedy českých) publikacích je většinou zachováno původní anglické označení - AREA 51, případně Groom lake či Černá země. Obsahově jsou články pouze jakýmsi „výcucem“ informací, s nimiž se můžete podrobněji (a odborněji) seznámit v jiných publikacích.

Co mě však zaráží, je absence jmen autorů u jednotlivých článků. Pouze můžeme nalézt, že: Marshall Cavendish Ltd, 1996, český překlad 1998. V takovém magazínu 2000 či ve Fantastických Faktech, což jsou měsíčníky se stejnou tématikou, nalézáme u jednotlivých článků jméno autora a ve FF dokonce i jméno překladatele, případně i poznámky ve smyslu “Mezititulky a úprava textu redakce.“ Nebo se autoři stydí podepsat své články? Dost hodně mi to připomíná styl, jakým se tvoří mnohé fanziny - stáhnu z Internetu, upravím a otisknu bez uvedení zdroje či autora. Pravda, fanzin a profesionální časopis je rozdíl, ale domnívám se, že etické návyky platí u obou, nebo se mýlím? Jedině u fotografií a obrázků je možno nalézt jakési jméno, snad vlastníka práv či autora.

Padlo zde srovnání s Magazínem 2000 a Fantastickými fakty. Nejdříve tedy vizuální stránka. Fakta X vycházejí v tomto pohledu asi nejlépe. Celobarevný časopis, papír o vyšší gramáži, barevné odlišení jednotlivých oblastí dělá hodně. Jeden ze zákonů reklamy říká cosi o tom, že obal prodává. Zde však veškerá pozitiva končí. Hezká grafika, avšak odfláknuté korektury - rozdělení slova uprostřed řádku je zcela běžné (např. str. 14: důka-zy a ihned na dalším řádku hypo-tézu). O principech DTP zjevně autoři netuší zhola nic. Jak jinak si lze vysvětlit, že se ve velkých houfech číslem prohánějí parchanti a vdovy? Vrcholem jsou nadpisy na konci sloupce a další lahůdky, které asi nejsou jen přehlédnutím korektora. Nejstrašnější na celé věci je to, že je vysázen písmem o velikosti cca 12 a s takovým prokladem, že to působí jako rozsypaný čaj. Což umocňuje sloupcová sazba se zarovnáním vlevo a řádkování (asi) dvě! Taktéž nevídáno. A ještě jednou ke grafické úpravě. Je hezká, ale pro web. Celý časopis působí pocitem, že se spíše brouzdám po stránkách www a nikoliv že držím v ruce tištěnou publikaci.

A obsah? Pokud by stejné články otiskl Magazín 2000 či Fantastická fakta, vydalo by to snad i na poloviční rozsah stran. A to nemluvím o odborné stránce. Jak jsem se již zmínil, je to maximálně zjednodušená forma, vhodná akorát tak pro polointeligentní americké ovce. Nic pro našince. Pokud si někdo myslí, že stačí pouze přeložit a vydat, tak si zjevně neuvědomuje, že žije v civilizovaném světě a nikoliv v džungli za velkou louží.

O mém pocitu, že to vydává kdosi jen pro peníze, aniž by tušil jakékoliv souvislosti, mne utvrdilo následující. Na straně 15, v článku pojednávajícím o Atlantidě, se můžeme dočíst o hypotéze, se kterou přišel jistý americký geolog Ch. Hapgood a o tom, že tato hypotéza zaujala samotného A. Einsteina, který geologa podpořil a napsal úvod k jeho knize. O několik stran dále (slovy: o tři) se dočteme, že A. Einstein tuto teorii vyvrátil! Četl vydavatel vůbec to, co vytiskl? No comment.