Všechna práva © Interkom 1984 - 1999

Cílem Akademie bylo a je pozitivně ovlivňovat trh SF, F a H.

       Původní myšlenka předpokládala, že stačí vyzvedávat vynikající počiny, číst ty dobré a ignorovat zbytek.

       Vycházelo se přitom hlavně z neověřeného předpokladu, že méně hodnotnou (to jest pro čtenáře méně náročnější literaturu) budou vydávat menší a novější firmy bez zkušeností (s méně proškolenými pracovníky). SF hóch literaturu pak budou vydávat potomci Odeonu, lidé cítící k SF a knihám alespoň elementární zodpovědnost.

       Dokud Návrat a Perseus vydávaly spotřební (JV jr. by řekl krmnou) fantasy, nikoho ani nenapadlo zabývat se jejich kvalitou. Nemůžeme samozřejmě nutit někoho z nás, aby ztrácel čas špalky generické fantasy, na druhé ztraně bychom se na její čtenáře neměli dívat jako na mentálně postižené. Jistě i tato subkultura má svá měřítka, podle kterých hodnotí své čtivo na podařené a méně podařené. Při troše snahy bychom mohli nalézt i někoho, kdo by byl schopen posoudit, jak se na které knize podepsal vydavatel (překladatel, redaktor).

       Snad i vlivem naší přezíravosti (nestály za kritiku) se stalo, že již zmiňovaný Návrat a Perseus se z důvodů, které teď nebudu rozebírat pustily do vydávání autorské špičky současné SF. Je možné, že doposud pro své postavení na periferii ani netušily, jak špatné (a špatně) knihy vydávají. Stejně jako pan Reitmayer asi dodnes netuší, jak mizerný je překladatel.

       Dostali jsme se do paradoxní situace, kdy Ledová společnost, Mark Stone a Perry Rhodan jsou vydáváni s větší péčí než Simmons a Gibson.

Loňský pokus o reorganizaci Akademie lze hodnotit i tak, že prověrka odborné způsobilosti hodnotitelů zjistila, že všichni členové Akademie do ní patří (každý našel jednoho či více respektovaných ručitelů).

       Proč jsme tedy s výsledky tak nespokojeni? Asi to bude tím, že chceme po lidech, jejichž úsudku si vážíme např. v oblasti filmu, her či komiksu, aby rozhodovali o nejlepším domácím románu a po znalcích české SF povídky, aby vybrali nejlepší gamebook.

       Potom se Kulhánek snadno dostane před Velinského a gamebook není oceněn ani v letech, kdy vyprodukuje mimořádné dílo.

       Napadá mě jediné řešení: hlasovat v odborných sekcích, „určit“ kdo má kvalifikaci na posouzení kvality překladů, kdo posoudí horor, kdo fantasy, kdo má přehled o SF povídkách v časopisech.

       Každý asi může hodnotit nejlepší vydavatelství nebo typovat počin roku, každý má právo rozhodovat o ceně Akademie za zásluhy.

       Ne každý asi posoudí kvality ilustrátora či překladatele.