Všechna práva © Interkom 1984 - 1999

Počítačový expert Barney Gameš je zdrcen smrtí své ženy. Penny spáchala sebevraždu, protože měla pocit, že se jí manžel odcizil. Barney ovšem žil hlavně pro počítače, teprve po smrti ženy se rozhodl, že ji musí získat zpět. Posedla ho myšlenka, že se jí musí omluvit a dát jejich vztah do pořádku. S počítačovým géniem Jošem nakonec naplánuje šílený projekt cesty časem. Oba proniknou do počítačové sítě CIA a zorganizují výzkumný projekt, který realizaci Jošova nápadu umožní. Barney se tak dostane do starověkého Sumeru. Pod jménem Enkidu se stane nejbližším přítelem Gilgameše a pomáhá mu budovat město Uruk. Seznámí se také s kněžkou Punummou, která je vtělením jeho ženy Penny, a narodí se jim syn. Když pak po necelém roce pobytu v Sumeru zemře Barney na následky infikovaného zranění, vrátí se zpět do své doby. Tehdy pochopí, že jeho nepřítelem není čas. Rozhodne se porazit smrt. Společně s Jošem rozjedou nový falešný tajný projekt, ale tentokrát se jim záležitost díky svému rozsahu vymkne z rukou a z jedné z fiktivních postav se zrodí umělá inteligence, která se jim postaví do cesty.

       Kniha se mi velmi líbila. Slyšel jsem o ní, že se jedná o pornografii, a na obálce jsem se dočetl, že to je nespoutaně veselé putování. Sám jsem získal trochu jiný dojem. Pravda, erotických epizod je tam víc, než je zvykem, a jsou poměrně detailní. Přesto bych řekl, že netvoří osu knihy. Stejně tak bych nesouhlasil s tím, že je nespoutaně veselá. Nezasmál jsem se ani jednou, i když se mi to u Zeměplochy občas stává. Slova, která se mi vybavují po přečtení Cesty časem, jsou: hutný, pestrý, nápaditý, fantaskní a čtivý příběh. Knihu bych označil za správně šílenou. Asi bych ji nečetl pořád dokola, protože její půvab spočívá v příběhu a ne ve slovním humoru, jaký najdete v Zeměploše nebo ve Stopaři. Je to něco jiného, doporučil bych ji jako chytré, nápadité a strhující počtení.

       P.S. Před překladateli tak hutných textů v úctě smekám. V jedné drobnosti bych však asi v překladu volil jiné slovo. Mám pocit, že jedna z postav neříká „spínač, spínač“, ale „přepínám, přepínám“. Neměl jsem ovšem k dispozici originál, takže mohu o správném překladu této drobnosti jen uvažovat.

       P.P.S. Už to je v tomto předvánočním období třetí nebo čtvrtá kniha, která se mi opravdu líbí. Je to možná tím, že a)před svátky vyšlo knih víc; b) odmítám recenzovat knihy, které se mi už na pohled nelíbí, abych nepoplival něco, čemu nerozumím; c) stárnu a blbnu. Prosím, neříkejte, že c) je správně! Budu se snažit, aby se mi alespoň některé další tituly nelíbily!