Interkom: ČEŠTÍ ČTENÁŘI OBJEVUJÍ BISSONA

Konečně se snad něco začíná dít a vydavatelé představují našim čtenářům autory nové generace anglo-americké SF. Je pravda, že s povídkami Terryho Bissona jsme se již setkali a to ať v antologiích - To nejlepší ze SF I. (Medvědi objevují oheň), To nejlepší z hororu a fantasy I. (Sako z mývala), nebo v časopisech - Ikarie 6/92 (Medvědi objevují oheň), Magazín F&SF 5/97 (Další) a 1/98 (Canción auténtica staré Země), avšak na české knižní vydání si musel tento bezesporu talentovaný autor počkat až do konce roku 1998. To, co charakterizuje po této jediné ukázce Bissonovu povídkovou tvorbu, je množství výborných nápadů, podaných na vysoké literární úrovni, avšak na druhou stranu u některých prací jasně viditelné problémy s jejich zakončením, takže povídky mnohdy vyznívají do ztracena. To je případ Janet & Janet, Přes Plochou horu, George a dalších. Jen jedna povídka se mi zdála natolik slabá, že bych nesouhlasil s jejím zařazením do výboru - Mývalí kožíšek. Naproti tomu další kratší práce jsou skutečné skvosty - Jsou celí z masa o kontaktu s mimozemšťany, ekologická Toxický koblížek nebo skvěle ironická Pouze s povolením. Vrcholem sbírky, či spíše dvěma vrchy, jsou povídky dvě. Cenami ověnčená Medvědi objevují oheň a naprosto skvěle napsaná Anglie zvedá kotvy. Je však dobré mít na paměti, případný čtenáři, že to, co se ti prostřednictvím této knížky dostává do rukou, je science fiction devadesátých let, takže nečekej žádná kosmická dobrodružství neporazitelných hrdinů. Bisson totiž píše o lidech, píše o nás, jací jsme a jací možná budeme. A vy, co máte rádi pravou hard SF, nezoufejte, alespoň trochu si přijdete na své v povídkách Nekronauti a Stín to ví. Zdařilá grafická úprava knihy, výborný překlad Viktora Janiše jen dokazují, že se Talpress vydal tou správnou cestou.