Interkom: Časem s vědou

4. května 1919: U obce Vajnory (dnes Bratislava) zahynul při leteckém neštěstí jeden ze zakladatelů Československa Milan Rastislav Štefánik (narodil se roku 1880). Okouzlen spisy C. Flammariona vystudoval v Praze astronomii. Její krutá pravda o vzniku, řádu a zániku všehomíra ho uvrhla do skepse, z níž mu pomohly Masarykovy přednášky. Po doktorátu úspěšně bádal v Paříži, za což dostal roku 1907 Janssenovu cenu Francouzské astronomické společnosti. Domů se vrátil až po vzniku ČSR.

10. května 1859: V Liptovském Mikuláši se narodil Aurel Stodola, jeden ze zakladatelů švýcarského strojírenství. Už je to tak - Rakousko-Uhersko si jeho talent nechalo proklouznout mezi prsty, zatímco curyšská polytechnika neváhala jmenovat tohoto zatím neznámého 33letého inženýra rovnou profesorem! Stodola se brzy stane jedničkou své doby v teorii i praxi parních a plynových turbin. Jeho práce vyjdou i čínsky. Do země, která ho vyvrhla, se nevrátil ani po vzniku ČSR. Zemřel roku 1942 v Curychu.

23. května 1929: V pennsylvánské hornické osadě Wilkes Barre umírá Jozef Murgaš (narodil se roku 1864). Po dokončení teologických studií absolvuje i výtvarnou akademii v Mnichově. Před šikanou maďarských úřadů odchází do USA duchovně pást své krajany. Zároveň podává 12 vynikajících patentů z oblasti radiotechniky, jimiž vážně konkuruje Teslovi i Marconimu. Chybějí však peníze, obchodnický duch i to štěstí... Po vzniku ČSR přijíždí nabídnout své služby domů, ale ČVUT nemá zájem...

31. května 1889 přednáší v pařížské Akademii věd profesor Collége France Charles Brown-Séguard. Popisuje zde učenému fóru recept na elixír mládí: vezmete několik morčecích varlat, rozdrtíte je a drtek zředíte fyziologickým roztokem. Vzniklá směs se aplikuje injekcemi do břicha... Jakkoli to literatura explicitně neuvádí, platí bezpochyby pouze pro muže. Takže po pojídání lvích srdcí pro odvahu či býčích varlat pro mužnost přišla na řadu morčata. A ihned předvádí důkaz - sebe. Ano, cítil, jak ho tíží věk (je mu dvaasedmdesát let), tak to vymyslel a vyzkoušel... A výsledek? Tváře prý mu zčervenaly jako mladíkovi, paměť se zlepšila. Stařecká letargie je tatam, stejně tak nutnost pravidelného používání projímadla. Zkrátka a dobře je mu milou povinností sdělit přítomným, že se cítí po všech stránkách omládlý! Profesor vyznačil svojí přednáškou nový předmět výzkumu - žlázy s vnitřní sekrecí (termín pochází od něho), a proto jej dnes označujeme za otce endokrinologie.

23. května 1734: Nedaleko švýcarské Kostnice se narodil Franz Anton Mesmer. Jako doktor teologie a medicíny se pokoušel spojit duchovno s tělesnem v teorii živočišného magnetismu, což měl být jakési fluidum, skrze něž na naše schrány působí (prostřednictvím magnetizéra) vesmír. U některých nemocných (zde pro změnu převážně ženského rodu) dosáhl pozoruhodných výsledků. Pro velký zájem své léčení zmechanizoval. Ze džberů čouhaly tyče, kterých se pacienti drželi a Mesmer ve fialovém plášti a za zvuků hudby je obcházel a opůsoboval. Svým způsobem měl leccos společného s Brown-Séguardem - první dodával víru sám sobě, druhý ostatním. Nelze popřít, že víra někdy skutečně uzdravuje. Jedním z hlavních úkolů doktorů je poznat, kdy ještě ano, a kdy už ne. Chybět by však neměla nikdy.