Všechna práva © Interkom 1984 - 1999

Vydal: HarperCollinsPublishers, Londýn 1995, cena: 6.99 liber

Toto je recenze (úvaha s prvky recenze?) originálu knihy, která u nás vyšla pod názvem Vypálit Chrom (on ten název v podstatě JE správně přeložený, ale v češtině to zní prostě strašně!). Po hrůzných zkušenostech s Návratem jsem se zařekl, že radši Gibsona nebudu číst vůbec, než abych četl kreace „překladatelů“ typu pana Pospíšila nebo sester Bartesových. (Mimochodem, Zběsilá Líza by se dala spíš než za překlad označit za původní dílo p. Pospíšila, které je ovšem nehorázným plagiátem Gibsonova originálu :-)

       Proto jsem investoval nemalou sumu do anglického vydání a nutno říci, že nelituji ani v nejmenším - takový zážitek z četby Gibsona jsem měl naposledy, když jsem četl skvělý Neffův překlad Neuromancera.

       Bohužel jsem hned u první povídky (slavný Johnny Mnemonic) zjistil, že odfláknuté knížky nejsou doménou pouze českých vydavatelů - zdá se, že veškerá produkce od HarperCollinsů vypadá stejně: nekvalitní nažloutlý papír, vyloženě ošklivé písmo (pokud jste viděli anglického Pána prstenů, je vám jasné, o čem mluvím. Pokud ne, možná si vzpomenete na knihy od Winston Smitha, které bohužel vypadají, přesněji vypadaly, dost podobně). Co mne ovšem rozčilovalo skoro tak jako 10 % Šárky Bartesové, bylo nehorázné množství překlepů. Ale to vše jsou jen drobné vady na kráse jinak skvělé knihy...

       Burning Chrome osobně považuji za druhou nejlepší knihu, jakou Gibson napsal. Jedná se totiž o 10 „starých“ povídek (rozuměj napsaných ještě před Neuromancerem) - a jako takovým jim nechybí plastičnost a spontánnost, která se z pozdějších Gibsonových románů vytratila na úkor stylistické dokonalosti.

       Překvapivě široký je záběr povídek. Přestože zde převládá kyberpunk, najdete ve sbírce i tvrdou sci-fi (Red Star, Winter Orbit; Hinterlands) a dokonce povídku, jakou byste od Gibsona asi nikdy nečekali (The Gernsback Continuum; osobně ji považuji za nejslabší v celé sbírce)

       Všechny povídky jsou po jazykové stránce mistrně zvládnuty, jsou napsány lehkým a čtivým stylem s nezaměnitelnou kyberpunkovou atmosférou. Asi nemá smysl líčit zde obsah povídek - ostatně stačí nahlédnout do nějaké recenze Vypálit Chrom. To, co je na anglickém vydání tak úžasné a nenahraditelné, je jazyk. A to nejen jazyk vypravěčův, ale i technický slang vystupujících postav. V českém vydání tohle všechno téměř chybí - a to je strašná škoda. Protože Gibson (podobně jako Simmons, przněný pro změnu jiným „proslulým“ překladatelem) je především stylista a vypravěč. Pokud špatně přeložíte třeba Clarka, tak to tolik nevadí - Clarkovy romány jsou totiž především o nápadu, o ději. Kdežto Gibson, to je především jazyk a atmosféra. A do češtiny ho bohužel překládají lidé, jejichž znalosti technického slangu jsou nulové (v případě Zběsilé Lízy platí totéž o češtině).

       Takže máte tři možnosti : nečíst Gibsona vůbec, číst ho v češtině a trpět, nebo investovat těžce vydělané peníze do anglického vydání. Dobrá zpráva je, že ceny knih u nás rostou do takových výšin, že se za chvíli vyplatí originály i finančně... (mimochodem, všimli jste si, že ty nejodfláknutější knížky jsou taky nejdražší?)