Všechna práva © Interkom 1984 - 1999

červen 1919: Prestižní vědecký časopis „The London, Edinburgh and Dublin Philosophical Magazine and Journal of Science“ přináší soubor čtyř prací Ernesta Rutherforda se společným názvem „Srážka alfa částic s lehkými atomy“. Část čtvrtá, jménem „Nepravidelný jev v dusíku“, obsahuje bombu - popis vůbec první uměle realizované jaderné reakce, zde konkrétně vyvolané ostřelováním dusíku částicemi alfa za vzniku kyslíku a vodíku: 14/7N + 4/2 He = 17/8 O + 1/1 H. V jistém smyslu se tak konečně naplňuje sen středověkých alchymistů... A jaderně fyzikální i chemické bádání nabírá nový směr.

červen 1929: „Pro zjednodušení a taky abych nemusel pořád opakovat dlouhý výraz `filtrát z plísňového výtažku`, zavádím výraz penicilín.“ Tuto větu obsahuje stať v časopise s poněkud odstrašujícím názvem „British Journal of Experimental Pathology“, kde Alexander Fleming poprvé popisuje svůj náhodný, tři čtvrti roku starý objev bakteriostatických vlastností látek produkovaných plísní „Penicillium notatum“. Náběh k lékařskému využití penicilinu a obecně antibiotik se však potáhne 15 let a akceleruje jej až 2. světová válka.

11. 6. 1294: V Anglii umírá první „technologický scifista“ Roger Bacon (narodil se okolo roku 1214), svými žáky zvaný „doctor mirabilis“ (zázračný doktor). Povoláním františkán, posláním zakladatel empirické metody poznávání, autor názoru, že „vědění je moc“. Posledních 14 let života musel strávit v řádovém vězení. Konkrétně kupříkladu popsal lom světla, objevil brýle a princip dalekohledu, věřil v heliocentrickou soustavu. Znal střelný prach, hoření vykládal jako reakci paliva se vzduchem, navrhl úpravu stále nepřesnějšího juliánského kalendáře, psal o autech, ponorkách a letadlech. Ač veleduch ryze exaktní, netroufal si zavrhnout ani takzvané neobyčejné jevy: „Můžeme více, než víme.“

15. června 1919: Po šestnácti hodinách letu více troskotá než přistává na západním pobřeží Irska dvoumotorový dvojplošník Vickers s pilotem Johnem Alcockem a navigátorem Arthurem Whitten-Brownem. Jelikož startoval z kanadského ostrova New Foundland, překonává jako první letadlo těžší než vzduch Atlantik. Pro tento úspěch musel mimo jiné navigátor šestkrát během letu opustit kabinu, vyšplhat se mezi křídla a rván ledovým vichrem seškrabávat námrazu ucpávající sací otvory motorů...

20. června 1819: V Liverpoolu přistává oplachtěný kolesový parník Savannah plující z americké Georgie. Přestože jeho stroji došlo po 80 hodinách práce palivo (tehdy ještě dřevo) a zbytek šestadvacetidenní plavby loď poháněly plachty, jde vlastně o první parník, který překonal Atlantik.