Všechna práva © Interkom 1984 - 1999

Nejenom tolkienistickými akcemi živ je člověk, a tak se někteří členové Společenstva vypravili 11., 12. a 13. června spolu se zástupy fanoušků Zeměplochy přivítat v Praze jejího objevitele Terryho Pratchetta. Nejspíš jeho knihy znáte. (Vystupuje v nich dokonce i velmi blízký bratranec našeho dobrého známého Gluma – jestli nevěříte, můžete si to ověřit – tedy máte-li dostatečnou trpělivost k hledání…). Organizátoři celé akce z řad Klubu přátel Terryho Pratchetta ji hrdě nazvali Zeměplochacon 1999.

       V pátek jsme se sešli v nekonečné frontě před knihkupectvím Krakatit v Jungmannově ulici, kde už hodinu před začátkem autogramiády autora Zeměplochy vyčkávala řada lovců podpisů. Nepočítáme-li stání fronty, omezila se celá akce na asi minutové setkání s Pratchettem, jeho umělecký klikihák v knižní novince Nohy z jílu a odchod do blízké cukrárny (čistě privátní akce pisatelky této zprávy).

       Následujícího dne po poledním jsem zamířila do Ječné ulice, kde měl Zeměplochacon pokračovat. Dlužno říci, že za svých třicet korun si člověk docela užil. Slušivá placka a ochutnávka pravých ankh-morporkských loněk (rozuměj toho nejlepšího vína) byly zcela zdarma, navíc si člověk mohl krom řady knížek zakoupit i originální zeměplošskou keramiku (bohužel hrnečků se Smrtěm bylo tak málo, že se dostalo pouze na nejrychlejší šťastlivce). Vlastní program začal (protože Terry teprve obědval v nedalekém restauračním zařízení) promítáním ukázky ze zahraničního a nadto anglicky namluveného kresleného filmu Soudné sestry podle jednoho z románů zeměplošského cyklu. Asi po čtvrt hodině bylo promítání ukončeno a zahájena beseda s právě dorazivším panem Pratchettem. Kromě odpovědí na otázky (přičemž nejdelší dobu zabral výklad o chystaných knihách – máme se na co těšit!) dal Terry k lepšímu pár historek o opilcích a opicích (pardon, lidoopech…). Pro nás méně angličtinově zdatné bylo povídání naštěstí tlumočeno, i když dík pečlivé mluvě pana Pratchetta jsem například já velkou část chytla už v originále.

       Po velmi úspěšné diskusi následovala neméně úspěšná dramatizace románu Mort, prý už loni předváděná na Draconu (nemohu posoudit, nebyla jsem tam, ale nepochybuji, že někteří z vás ano). Pro nedostatek času byla hra bohužel přerušena ve dvou třetinách a uvolněný prostor si zabral překladatel Honza Kantůrek, který nás potěšil předčítáním z dosud nevydané knihy Poslední kontinent (o Mrakoplašovi) a nevydané povídky o čarodějkách. Odpoledne zakončily tři kratší bloky – promítání ukázky z kresleného filmu Těžké melodično, ustavení vlastního náboženství uctívajícího hrocha a osobní Patricijův nábor do městské hlídky s instruktáží nováčků – se spoustou typicky „zeměplošských“ vtipů.

       Na nedělní odpolední program do pražské zoologické zahrady jsem bohužel neměla čas zaběhnout (zčásti také proto, abych stihla pelouch u Honzy Vorlíčka), ale prý tam Terry Pratchett bez většího rozruchu pokřtil a adoptoval mladou želvu a přednášel o své práci v lize na záchranu orangutanů.

       A na závěr malá zprávička pro milovníky internetu: O celé akci si můžete dočíst i na www stránkách fanoušků Zeměplochy, kde jsou i reakce pražského tisku. Internetovou adresu si bohužel nepamatuju, ale ujišťuji všechny, že když jsem to našla přes seznam.cz já, tak už každý. Někdy si myslím, že se internetové stránky přede mnou schválně schovávají…