Interkom: Časem s vědou

V září 1499 se vrací do Lisabonu výprava Vasca da Gamy do Indie. Vyplula před dvěma lety v síle čtyř lodí, obeplula Afriku, za mysem Dobré naděje překonala dosavadní rekord Bartolomea Díaze a po několikerém odražení útoků Arabů, kteří se báli o svůj dopravní monopol, dorazila na jaře 1498 do indického přístavu Kalikatu. Po řadě jednání a vzájemných úskoků Vasco spíš prchá než vrací se zpátky. Plavba Indickým oceánem, plným pirátů, trvá tentokrát plné tři měsíce a stojí výpravu řadu životů a dvě lodi. Nicméně podařilo se... Vascova cesta ukázala lačné Evropě cestu k bohatství Východu.

V září 1519 začíná plavba, jež nemá v dějinách obdoby; z přístavu Sanlúcar vyráží flotilka druhého ze zahraničních superobjevitelů ve španělských službách - Portugalce Fernaa Mahalhaese. Jeho záměr však je ještě šílenější než druhdy Kolumbův: dosáhnout směrem západním skutečně Asie - navzdory Americe! V úspěch nevěří ani vlastní posádka, podřízení španělští důstojníci čekají jen na vhodný okamžik ke vzpouře... Výprava nakonec propluje hradbou Nového světa na jeho nejjižnějším cípu, přeplahočí se Pacifikem (skoro čtyři měsíce bez země na obzoru!), až konečně dorazí do jihovýchodní Asie. Odtud pokračuje dál kolem Indie a již známou cestou (hlídanou ovšem nepřátelskými Portugalci) podél Afriky zpět do mateřského přístavu. Vrátí se jedna loď z pěti, 18 mužů ze čtvrt tisícovky. Sami v sobě vezou důkaz, že - ač podstatně větší, než se předpokládalo - Země JE kulatá. Hlavní strůjce úspěchu však mezi navrátilci nebude. Padne na Filipinách v celkem zbytečné potyčce s domorodci.

V září 1769 se v Berlíně narodil přírodovědec Alexander Humboldt. V letech 1799-1804 pobýval v Jižní Americe (dosud zcela uzavřené nepyrenejským cizincům), kde mj. vystoupil na tehdy nejvyšší známou horu světa Chimborazo snad až do výšky 5877 m (433 m pod vrchol), což byl tehdy výškový rekord („dýchalo se špatně, krvácely dásně a rty“). O své cestě napíše Humboldt 30svazkové veledílo Kosmos, jímž obohatí prakticky všechny přírodní vědy a jednu speciální - fytogeografii - založí. Umírá roku 1859.

V září 1804 dosahují francouzsští přírodovědci Gay-Lussac a Biot ve vodíkovém balonu na dlouho rekordní výšky 7376 metrů. Měří teplotu a vlhkost, odebírají vzorky atmosféry. Jejich analýza pak vyvrátí Daltonovu domněnku, že ve výškách má vzduch jiné složení než při zemském povrchu.

V září 1964 vypouštějí USA první geofyzikální družici. Tato létající laboratoř - první se série šesti tohoto typu - má za úkol zkoumat ionosféru, sluneční osvit atmosféry a jeho fyzikální a chemické účinky na ni, dále zemské a meziplanetární magnetické pole, noční a polární záření, elektrická pole a hmotu v meziplanetárním prostoru; to vše na eliptické oběžné dráze ve vzdálenosti 400 - 1000 km od Země. Tato družice mj. poprvé pozorovala polární záři ve dne a přispěla k objevu magnetické rázové vlny, která Zemi provází při obíhání kolem Slunce.