Všechna práva © Interkom 1984 - 1999

       

       V říjnu 1564 umírá na řeckém ostrově Zákynthos vlámský lékař Andreas Vesal (narozen roku 1514). Vykrádal v noci hřbitovy, nepropásl jedinou popravu, jen aby získal materiál k práci. Nebyl totiž spokojen s faktem, že k poznávání lidského těla musí stačit zvířata... Stěží si dnes dovedeme představit, jaké přitom musel překonávat potíže - a to i jako lékař mocných králů. Jeho Sedm knih o stavbě lidského těla z roku 1543 znamená počátek novodobé anatomie a mediciny vůbec. Na samém vrcholu vážnosti (ale i pozornosti inkvizice) se vydal na svatou pouť do Jeruzaléma. Na zpáteční cestě jeho loď ztroskotala.

       V říjnu 1799 se v dnešním Jeseníku narodil Vincenz Priessnitz, sedlák. U zvířat zjistil a na sobě ověřil, že voda léčí. Když jeho ano, proč ne i jiné? Pročež byl za „břídivé léčení“ ke čtyřem dnům vězení s postem. Povolaná komise mu však nakonec dala za pravdu. Pacienti už dávno... Priessnitz zakládá (a pro velký úspěch stále rozšiřuje) vodoléčebný ústav, v němž prý léčil na 40 000 lidí. Jeho mokrý obal v suchém zábalu (proti horečce a místním bolestem) se hojně používá dosud. Priessnitz zemřel r. 1851.

       V říjnu 1799 se německém Metzingenu narodil Christian Friedrich Schönbein. Před 160 lety si jako profesor chemie v Basileji všiml podivného plynu vznikajícího při elektrickém výboji ve vzduchu. Nazval jej ozon (po řecku páchnoucí). O pár let později objevil základ moderního průmyslu výbušnin - střelnou bavlnu čili nitrocelulózu. Jak jen ho mohlo napadnou máčet bavlnu v nitrační směsi...? Hned nato zase zkusil nitrovanou bavlnu rozpustit ve směsi lihu a éteru. Tím získal kolodium, které coby nosič světlocitlivé vrstvy vládlo fotografii zhruba před sto lety. - Zemřel r. 1868.

       V říjnu 1829 se v srbském Novém Sadu, kde právě působil jeho otec - náš přední buditel - narodil Vojtěch Šafařík, „muž, jenž stavěl základy k našemu chemickému názvosloví, k naší chemické vědě a literatuře a k našemu spolkovému životu chemickému.“ Svůj největší přínos české chemii, její odbornou nomenklaturu, vytvořil ve dvaadvaceti letech. Postupně se však pod vlivem své druhé ženy přeorientoval z chemie na astronomii a i tam dosáhl významných úspěchů. Zemřel roku 1902.

       V říjnu 1879 se v německém Pfaffendorfu narodil Max von Laue, fyzik, jenž „prostým“ zkřížením dvou zdánlivě nesouvisejících a koneckonců i nepůvodních myšlenek (o existenci prostorových krystalových mřížek a o vlnové povaze rentgenového záření) zviditelnil atomy v krystalech tím, že na nich někdy v roce 1912 nechal ohnout rentgenové záření. Navíc tak jednoznačně dokázal platnost obou výchozích předpokladů. To (spolu s Wilsonovou mlžnou komorou) dovršilo vítězství atomové teorie v přírodovědě. Zmlkl i stařičký Ernst Mach, přerušující dosud každou znímku o atomech poťouchlou otázkou: „A už jste nějakej ten atom viděl?“ - Max von Laue zemřel roku 1960.

       V říjnu 1889 umírá v britském Salfordu James Prescott Joule (narozen roku 1818), jeden z pivovarníků propadlých vědě. Vynikl v ní přesto (nebo tehdy ještě proto?), že nikdy nechodil do školy (vzdělával se soukromě). Už jako dvacetiletý přeměnil elektrický proud a mechanickou energii v ekvivalentní množství tepla, čímž experimentálně potvrdil zákon zachování energie.