Všechna práva © Interkom 1984 - 1999

Znáte to. Leden, únor, březen až prosinec, jenže co byste chtěli od vikingů, mají jich o jeden víc. Třináct měsíců = třináct bojovníků. A tak museli vzít, co se zrovna naskytlo - bohužel tenhle bagdádský básník (se jménem delším než hadží Halef Omar ibn..) toho s normanským mečem moc neumí a koně má taky podezřele bílého a mrňavého. Ale zato umí kreslit zvuky a barbarštinu (pardon angličtinu) se naučil poslechem sprostých historek během jediné noci u ohně. Král jedné vesnice zavolal o pomoc, protože mu někdo odkrouhnul většinu dospělých mužů a pěkně je k tomu ohlodal. Jejich jméno se nevyslovuje, i když nebojácní rekové v jednom kuse mluví o wendolech. Arab si připadá oproti nádheře sultánova paláce jako v džehenně, samá krev, vnitřnosti, kosti, hnijící zbytky těl - to je první setkání s řáděním wendolů. A pak se objeví v noci. Rozkopnou dubová vrata jako papundekl, na hlavách medvědí hlavy i s kůží, na rukou drápy, utrhnou jednomu měsíčkovi hlavu (nejspíš to byl únor, ten taky miluju nejmíň) a zmizí a zůstane po nich jen trocha vlastní krve.

       Další dny probíhají zběsile rychle - ohnivý had, zabíjení, palácové intriky v předtuše smrti, zabíjení, výprava za Matkou wendolů, zabíjení, zabíjení, zabíjení. Z chlapce básníka se stává muž bojovník, který své dva talenty - starý a nový - použije k sepsání eposu o hrdinném normanském králi a jeho udatných druzích.

       Omar Sharif coby sloužící sloužil jen jako jméno na plakátech, svůj part měl za pár minut odehraný. Zato Antonio Banderas ze záběru téměř nesleze a jeho šavlička jako pro holčičky se činí stejně dobře, jako mohutné meče neznámých chlapíků s ruskými a skandinávskými jmény v rolích Normanů. Jenom wendolové na začátku připomínají rozzuřené gorily v mlze a na konci tlupu neškodných opilých Indiánů, ale za to může nejspíš Crichton - ten, jak známo, může za všechno.

       A co takhle podívat se na to všechno z druhého pohledu: „Někdo ničí naše posvátné lesy, které nám dávají spoustu zvěře a poskytují útočiště. Vytlačují nás do hor a zem proměňují v poušť bez stromů rychleji, než Pramáti bouře. Je nás mnoho a hlady umíráme, už není co lovit. Zbyli jen nepřátelé. Do sedla a naostřete drápy, medvědi, musíme je zničit, než všichni pomřeme.“ Stejně mají odzvoněno, jako luk po vynálezu kuše nebo příroda po globální civilizaci. O tom je tenhle film taky.