Interkom: Mlok 99 aneb Fandom nikdy nespí

V předmluvě ke sborníku povídek CKČ za rok 1999 se František Novotný pokouší ohlédnout za historií vydávání takovýchto sborníků. V části věnované 90. létům pak opět nesmyslně obviňuje fandom, že zaspal knižní boom a že takovýto sborník mohl být vydán každým rokem. Píše cosi o údajné fanzínové formě tehdejších sborníků a o nesmyslném lpění na ní. Připomíná své návrhy na profesionální vydávání těchto sbírek profesionálním nakladatelstvím (uveřejněné kdysi právě v Interkomu). Zlatá ztráta paměti!

Nejprve k fanzínové formě. František byl zřejmě pořadateli Parconů ošizen o materiály. Kdyby si totiž stejně jako já dal vedle sebe všechny sborníky z let 90 - 96, musel by své formulace silně upravit. Čistě technicky: jen jeden z těchto sborníků nemá klasický knižní lepený hřbet (shodou okolností je to Kočas 91 s Františkovým Ramaxem), čtyři z nich pak mají i plnobarevnou obálku, stejný počet má i korektní knižní tiráž a označit (spolu)vydavatele tří z nich: Hepteridu, Laser a Perseus za amatéry asi také není moc přesné.

Obviňování čs. fandomu jakožto pořadatele CKČ z toho, že nedokázal přesvědčit vydavatele o údajné výhodnosti vydávání sborníku nejlepších prací, je také podle mě plácnutím do vody. Již z předchozího vyplynulo, že několik z nich dostalo příležitost se na vlastní kůži přesvědčit o „výhodnosti“ takovéhoto počinu. Fandom nemá žádný aparát na marketingové studie a podobné triky, které by je přesvědčily o opaku. Problém je v tom, že kdyby tenkrát vycházel Mlok, byť v té podobě, v jaké ho známe dnes, stejně by to mohlo skončit špatně. Součástí onoho vydavatelského boomu byla totiž záplava anglosaských autorů a hluboký úpadek prestiže těch tuzemských. Teprve v posledních letech dochází k jejich mírné renesanci a její počátek není příliš vzdálen od data vydání prvního Mloka.

Za úspěchem Mloka je podle mě i několik dalších faktorů. Za prvé sborník obsahuje skutečný komplet vítězných prací a ne jakýsi náhodný výběr potenciálně úspěšných, jako tomu bylo právě v předchozí éře. Dále kvalitní paperback se solidní obálkou (zvláště právě ta startovní u Mloka za rok 1994 je velmi slušná komerce), správně tlustý se slušnými korekturami a přijatelnou cenou (za cenu románu dostáváte román a sbírku povídek). A v neposlední řadě i zájem vydavatele o profesionální vzhled a úroveň - a zároveň náklad velmi při zemi. A na hřbetech Mloků se přitom neskví loga těch Františkem vyzývaných velkých SF nakladatelství, ale jedná se převážně o vydavatelství „jednoho muže“. Autoři již také přišli o iluze ze začátku 90. let, že jim publikace ve sborníku zavírá dveře k publikování jinde (zvláště „díky“ chladnému vztahu Ikarie k CKČ a zániku většiny ostatních publikačních možností). Přesto je vydávání sborníku stále riskantním tahem několika utopických kapitalistů (ovšem méně riskantním, než byly utopicko-socialistické myšlenky Františka Novotného vyzývajícího fandom, aby zajistil vydávání pomocí kooperace konkurenčních nakladatelů, to vše v době, která vydávání antologií jakéhokoli druhu nepřála - tak totiž doopravdy vypadaly ony jasnozřivé návrhy). Takový je podle mě skutečný stav věcí a fandom z tohoto ohlédnutí vychází se ctí (koneckonců vydavatelé Mloka jsou právě jednotlivci z fandomu, kteří si toto pozdvihnutí prestiže CKČ jakožto její spoluorganizátoři vzali za své a na jejichž osobní angažovanosti celé vydávání sborníků stojí a padá).