Všechna práva © Interkom 1984 - 2000

V letošní CKČ se mi velmi zamlouval názor poroty na mé povídky, o něco méně pak dlouhé čekání na vydání Mloka 99. (Ale co dělat, buďme rádi, že je.) Když Mlok konečně vyšel, nalistovala jsem svou povídku Poslední píseň Tonyho M a zjistila, že v úvodní veršovánce chybí řádek. První. Z osmiverší se tímto stalo sedmiverší, což je dost exotický útvar i pro mě. I ptala jsem se Michaela Bronce, komu za to mohu vynadat. On odvětil, že asi jemu. To jsem učinila, ale neřeší to skutečnost, že jsou čtenáři ochuzeni o umělecký zážitek.

       Potom Zdeněk Rampas navrhl, ať si čtenáři chybějící řádek sami do textu dopíšou. Vynechaný verš zní: Třesk trubky po boku. Zbytek je v pořádku. Ruční dopsání doporučuji hlavně citlivějším, poezie znalým jedincům.

       Co se týče zmíněné povídky, mám ještě jednu poznámku k Honzovi Macháčkovi (jehož bohorovné recenze mi již nejednou zvedly adrenalin a krevní tlak) a jeho hodnocení výsledků CKČ. Podle mého názoru z povídky její hlavní myšlenka - píseň je silnější než smrt - přímo čouhá, ať už tedy je hloupá nebo sentimentální nebo co, ale prostě tam je, nechápu, jak ji může někdo přehlédnout! Není to vůbec o ztrátách, milý Honzo, aspoň ne víc než normální život. No, ale teď už je stejně všechno na čtenářích.