Všechna práva © Interkom 1984 - 2000

Tři muži a tři ženy se vydávají na pololegální lov na Planetu lovců, osídlenou lidmi, kteří ztratili technologie jako důsledek mezihvězdné války lidí s vražednými stroji berserkry před 500 lety. Při jejich příletu zrovna začíná turnaj bojovníků, 64 nejlepších zabijáků z celé planety, jehož vítěz se stane polobohem a usedne na čestné místo v ráji vedle místního boha lovu Thoruna. Cizinci sledují turnaj z nejrůznějších pohnutek, ale netuší, že se chystá past. Někdo, kdo plánuje na staletí, na jejich přílet čekal a rozhodně je nemíní nechat odletět. Berserkr, který přežil bitvu.

       Hodně spisovatelů má své životní téma. Někdo zazáří jednou, jiný svůj nápad, pokud je dostatečně nosný, rozvíjí celý život. Fred Saberhagen má své vražedné roboty - berserkry. (Říkám jim berserkři, ne berserkové, jak je přeložil Petr Jedlička a jak chce můj spelling, protože tak se jmenují v originále a kdekoliv jsem narazil na berserkry, vždycky mají „r“ na konci.) Berserkři jsou smrtelně nebezpeční, mají v základním programu stanoveno zabíjet a likvidovat cokoliv živého, inteligence má přednost. Jednoduchý předpoklad dobrého příběhu, ale vzadu na knížce stojí, že Saberhagen píše o berserkrech už třicet let a z tohohle vyčpělost přímo čiší. Základní myšlenka, totiž že berserkra najde sekta jeho uctívačů a vytvoří kolem něj kult Smrti, který se pod rouškou Thorunova kultu pomalu rozpíná po planetě a přebírá moc, je hodně slabý na román, stačil by tak na povídku. To, že v pozadí je berserkr, jsem jaksi pochopil podle názvu knihy, nemusel jsem číst ani slovo. Nadějný nápad s vyřazovacím turnajem bojovníků, kdy poražený musí zemřít, se pro mne stal nudným matematickým příkladem, nějak jsem těm soubojům nevěřil a že by se mezi bojovnickou elitou našel jenom jeden rozumný chlap (možná dva), který pochopil nesmyslnost turnaje, snižuje inteligenci válečníků na úroveň debilní opice.

       A nakonec samotný berserkr. Tak tupého a omezeného vražedného zmetka jsem naposledy viděl, když se mi můj elektrický holicí strojek pokusil podříznout krk. Pravda, trochu mne škrábl, ale na víc se nezmohl. Takhle nějak bezzubě a bezhlavě se berserkr pokusil zničit loď cizinců ve chvíli, kdy už ji měl na dosah, protože se nechal zblbnout pět set let starou nahrávkou hlasu svého lidského nepřítele číslo jedna. Já chápu, že to měl jako prioritu v programu, ale trochu víc samostatnosti a rafinovanosti by neškodilo, když mám v plánu zničit veškerý život ve vesmíru.

       Sečteno a podtrženo, nestálo to za nic. Jestli chcete něco zajímavého o berserkrech, zkuste nějakou autorovu povídku, ty jsou kratší a mnohem lépe vypointované. A pokud si tohle chcete mermomocí přečíst, půjčete si to od nějakého trouby, který za to vyhodil 179 Kč. Mimochodem, prodám zánovní knížku od Saberhagena, skvělý příběh o berserkrech, za pouhých padesát korun, zn: Sleva možná.