| | 3-4/2000 | |
Úvahy, eseje
(další)
|
(173)
|
|
|
|
|
Všechna práva © Interkom 1984 - 2000
Sir William Ashbless
aneb jak to bylo doopravdy
Odpověď na otázku, kdo to byl William Ashbless, by jistě pohotově zodpověděl každý čtenář románu The Anubis Gates (1983, č. Brány Anubisovy) z pera Tima Powerse, bohužel bližší informace o jeho básnickém díle nenajdete v žádné encyklopedii či slovníku. První zmínka o tomto básníkovy se objevila asi v jistém nejmenovaném školním časopisu California State University z roku 1972. Tehdy se totiž právě Tim Powers a jeho přítel James P. Blaylock rozhodli udělat hlupáky se všech rádoby básníků, kteří do tohoto plátku přispívali svými post-hipickými výlevy. Jejich záměrem tehdy bylo napsat velmi okázalou a zvučnou báseň a pro tento účel si zvolili pseudonym William Ashbless. Od té doby vždy, když někdo z této dvojice chtěl použít ve svém díle tak trochu archaickou či mírně potrhlou báseň, využil právě tento společný pseudonym. Korunu tomuto snažení nasadil samozřejmě Tim Powers v již zmiňovaném románu Brány Anubisovy, kde vytvořil fiktivní a nutno říci, také velice vydařený životopis bájného básníka. V románu vystupují kdysi skutečně žijící osobnosti a plastičnost Ashblessova charakteru měla ve čtenářích vzbudit dojem, že Ashbless je jednou z nich. Osobně musím uznat, že toto geniální dílo splnilo i tento účel, ještě si pamatuji jak jsem po jeho přečtení zuřivě hledal nějakou zmínku o této postavě všude možně a jistě jsem nebyl jediný. Na svou obhajobu snad můžu uvést jméno Františka Novotného, který si také nebyl - jako člověk s velmi širokým přehledem - v tomto ohledu příliš jistý. V Branách Anubisových se objevují také dva citáty z Ashblessova nejznámějšího díla, básně Dvanáct hodin dlouhá noc (českého překladu se velmi zdařile ujal Václav Kříž):
„...They move in dark, old places of the world:
Like mariners, once healthy and clear-eyed,
Who, when their ship was holed, could not admit
Ruin and the necessity of flight,
But chose instead to ride their cherished wreck
Down into darkness; there not quite to drown,
But ever on continue plying sails
Against the midnight currents of the depths,
Moving from pit to pit to lightless crag
In hopeless search for some ascent to shore;
And who, in their decayed, slow voyaging
Do presently lose all desire for light
And air and living company-from here
Their search is only for the deepest groves,
Those farthest from the nigh-forgotten sun...“
-from „The Twelve Hours of the Night“
(The Anubis Gates)
„... To oni v temné chmurné světy plynou:
Jak lodníci, kdys zdraví a s okem druhdy jasným,
když loď jim útes proklál, žel nesvedli si přiznat
Tu ztrátu a pak nutnost z korábu hned prchnout,
Leč rozhodli se spíše plout na vraku milém
Tam dolů do temnoty, kde nikdy neutonou,
Kde stále budou muset plachty napínat
Do půlnočních všech proudů těch bezedných hlubin,
A plout od jámy k jámě, až do propasti pusté,
A beznadějně hledat ten svah, co na břeh stoupá;
A kteří během plavby, kdy vše se zvolna hroutí,
Pak nakonec přec ztratí po světě touhu věčnou
A po povětří také, a společnosti živých - odtud
Je hledání co nejhlouběji vede,
co nejdále od slunce, na něž snad zapomněli ...“
-Z básně „Dvanáct hodin dlouhá noc“
(Brány Anubisovy)
He whispered, „And a river lies
Between the dusk and dawning skies,
And hours are distance, measured wide
Along that transnocturnal tide–
Too doomed to fear, lost to all need,
These voyagers blackward fast recede
Where darkness shines like dazzling light
Throughout the Twelve Hours of the Night.“
-from „The Twelve Hours of the Night“
(The Anubis Gates)
On zašeptal: „A řeka vede
Od soumraku až po jitřní nebe bledé,
Hodiny tam stále délku měří,
Podél břehu vlna nocí běží -
Ty stíny v čerň zas ustupují,
Už není nic, co potřebují
Když temnota žhne, má strašnou moc
Po dvanáct hodin dlouhou noc.“
-Z básně „Dvanáct hodin dlouhá noc“
(Brány Anubisovy)
Tim Powers spolu s Jamesem P. Blaylockem později kompletní verzi této básně vydali po názvem Offering the Bicentennial Edition of the Complete Twelve Hours of the Night: 1985-1985 (1985) při příležitosti dvoustého výročí narození Williama Ashblesse a pod hlavičkou organizace IWAS - International William Ashbless Society. V literárním díle obou autorů se zmínka o Williamu Ashblessovi poprvé objevila snad v románu An Epitaph In Rust (1976) Tima Powerse. Podobně jsou různé narážky na život a dílo této fiktivní postavy rozesety po románech The Stress of Her Regard (1989), Expiration Date (1995), Earthquake Weather (1997) Tima Powerse, Homunculus (1986), Lord Kelvin's Machine (1992) Jamese P. Blaylocka a nalézt jí můžete také v románu Freedom & Necessity (1997) autorské dvojice Steven Brust a Emma Bull. Sám Ashbless vystupuje jako vedlejší postava ještě v románu The Digging Leviathan (1984) Jamese P. Blaylocka. Blaylock použil ve svém díle také citáty z Ashblessova díla, jde o romány Homunculus (1986) a The Last Coin (1988). Další úryvky z Ashblesse můžou čeští čtenáři nalézt v románech Last Call (1992, č. Poslední výzva-překlad Jiří Černý) a The Drawing of the Dark (1979, č. Stáčení temného piva-překlad Richard Podaný) Tima Powerse:
I watched her fly away for Vegas,
I waved the plane out of sight,
Then I tried to drive home without stopping at a bar,
but I
Didn't make it, quite.
And sitting with those blue-jeaned shadows there, that
had
Been there all night,
I found myseld shivering over my chilly drink,
Half dead of fright.
(Last Call)
Viděl jsem ji odlétat na Vegas,
mávnul jsem rukou za mizícím letadlem,
a pak jsem se snažil jet domů, aniž bych se zastavil v baru,
ale příliš se mi to - nevydařilo.
A jak jsem tam tak seděl s těmi stíny v modrých džínsách,
co tam byly celou noc,
zjistil jsem, že se třesu nad svým studeným drinkem,
zpola mrtvý strachy.
(Poslední výzva)
„If but we Christians have our beer,
Nothing's to fear.“
(The Drawing of the Dark)
„Važte si piva křesťané,
až dojde, zlý čas nastane“
(Stáčení temného piva)
Posuďte sami, jak se jejich překlad povedl, v podaní Petra Černého jde podle mého názoru o až příliš doslovné převedení originálu do češtiny, naopak Richard Podaný šel cestou zachování smyslu verše a přitom dodržel i jednoduchý rytmus. Tim Powers použil ve svém díle Ashblessovy verše ještě v románu On Stranger Tides (1987), o překlad se tentokrát můžete pokusit sami:
„...And unmoor'd souls may drift on stranger tides
Than those men know of, and be overthrown
By winds that would not even stir a hair...“
(On Stranger Tides)
Myslím že postava Williama Ashblesse je důkazem, s jakou chutí píše Tim Powers a snad i James P. Blaylock svá díla, která nemají pro svou originalitu a svěží pohled na žánr fantasy v jistém směru konkurenci. Nezbývá než doufat, že se čeští čtenáři dočkají vedle dalších románů Tima Powerse i objevení Jamese P. Blaylocka.
Martin Šust
