Všechna práva © Interkom 1984 - 2000

        

       13:00

       Příjezd do Chotěboře. Cestování vlakem se dvěma přestupy a třemi hodinami jízdy není nic příjemného, ale všude je jaro a sluníčko hřeje jako v červenci - jen trochu deště by neškodilo. Půlhodinu jsem trávil v chladivé čekárně, dojedl jsem zásoby z domova a nakopal místní automat na horké nápoje, který chudým bere a tekutinu nedává.

        

       13:30

       Hned u východu z nádraží se skvěl bílý papír s černými písmeny a tlustou šipkou. V dohledu jsem spatřil dva místní pořadatele, jak lepí další ukazatel. Zapředl jsem hovor a v jejich společnosti prošel kolem místní kampeličky, která kupodivu stále stojí. Na velké křižovatce nalepili ještě poslední plakát a vylepšili ho smrčkem s nápisem „TO NENÍ SMRČEK, TO JE ŠIPKA“.

        

       13:50

       V KD Junior dva flegmatici u otevřených dveří, tak jsem zakotvil v prvním patře hned u schodů a zaujal tak výhodnou strategickou pozici.

        

       14:00

       Přišel sám Václav Pravda; proslýchá se, že přihlášených je 200 a se stovkou navíc se počítá.

        

       14:05

       Přijela dodávka s lahvovým pivem.

        

       14:20

       Přikvačil věrný Ladislav Pátek, zcela bez dechu, v závěsu za ním malý Pátek.

        

       14:40

       Přišli další fanové, všichni velcí, objemní a hřmotní, podle řeči ze Slovenska. Pravda je vykázal od baru do přízemí nebo k mému stolu u schodů, neboť ještě nejsou připravení. Je to hodný kluk, ten Vašek, nechal mě nahoře.

        

       14:55

       Prezence začne podle propozic ve čtyři. Pravda nadává mezi telefonáty, že mu nějací pitomci nepřivezli fanziny a programy a operativně zaúkolovává někoho jiného. V těchto okamžicích je mobil k nezaplacení.

        

       15:00

       Přivezli Plzeň, becherovku, pizzu a limonády.

        

       15:10

       Přiletěly dvě nádherné černé čarodějnice středního věku se špičatými klobouky, hábity a košťaty. Vzápětí jsem odešel hledat volně přístupný internet, o kterém mi sympatičtí olepovači řekli, že v Chotěboři není. Nikdy nikomu nevěř - našel jsem ho za deset minut v Městské knihovně, bohužel otevřené jen v pátek a jen do čtyř. Poslal jsem email Psovi (pak jsem si přečetl mnou podepsaný provozní řád, kde stálo, že nesmím posílat emaily přes internet) a vrátil se na prezenci.

        

       16:10

       Před vchodem zevluje asi 40 lidí a Jana Rečková právě oznamuje do davu, že prezence ještě nezačala.

        

       16:20

       Přijela kapela SHOUT Blues Band, hlavní atrakce pátečního večera, ale prezence pořád nic - už jsem přečetl půlku knihy.

        

       16:40

       Přestalo mne bavit čtení a fronta se stále nehýbala, i když už zevnitř vyšlo pár registrovaných. Tak jsem se zašel podívat a předběhl frontu - za pět minut jsem byl zaregistrován a odeslán na Hotel u Zámku. Fronta stále trpělivě stojí, ale její přední členové asi vůbec netuší, že jsou na řadě a nebo se ostýchají. Ach fanové, tak nepraktičtí jako vždy (byli to nějací pubertální trekkies, tak jim to budiž odpuštěno). Fanziny a propozice mám a k tomu dva řvavé plátky od nejmenované telefonní společnosti, které jsem vůbec nechtěl. Placky jsou stejné jako loni - asi tradice.

        

       17:20

       Hotel u Zámku je děsně daleko, po cestě jsem potkal modrooké cikáně a hodného upovídaného dědečka, který mi potvrdil správný směr. Na pokoj č.30 jsem přišel první a byl bych nejšťastnější, kdybych přišel i poslední. Původně měl být pokoj pro dva a na druhé posteli měla ležet jedna dlouhonohá, štíhlá a vysoká hnědovláska, která nakonec nemohla. Nejspíš se opravdu zúčastním nějakých přednášek, škoda .

        

       19:00

       Zaťukal asi desetiletý kluk, který bude sdílet vedlejší postel; rodina, s níž přijel, spí vedle. Jsem zvědavý, kdo bude ten třetí, hlavně ať to není ženská.

        

       20:15

       Chtěl jsem prožít klidný večer v hotelu, ale nebylo mi to dopřáno. Někde pode mnou začala hrát dechovka se syntezátory na plné pecky a v dáli začali výt psi. Ani se jim nedivím. Opustím rozečtené Poledne XXII. století a vrhnu se do víru Avalconu - program na pátek, značně ochuzený, mne sice neláká, ale co naplat. A navíc jsem zapomněl zubní kartáček, sakra.

       Mají tady nádherný zámecký park v anglickém stylu. Staleté buky, jezírko s kachničkami, křik pávů a vůně jara, první dnešní opravdu příjemný zážitek. A druhý hned po příchodu do KD Junior - zlatovlasý anděl v černých džínsech s bleděmodrýma očima za barem. Krásný kontrast proti ulepeným hipíkům všude okolo. Taky Pagi zakotvil poblíž baru, je tam pěkný rozhled.

       Jedna z čarodějnic v černém špičatém klobouku je zabraná do družného pití s Ondřejem Neffem. Opodál se s druhou čarodějnicí fotí Vlado Ríša. Tamhle postává V.Talaš a když jsem procházel skleněnými dveřmi do hlavního sálu, srazil jsem se s Janem Kantůrkem - hádejte, kdo uhnul první. Pravda se dohaduje s právě dorazivším hostem, kterého bohužel neznám, o ubytování. Z rozhovoru vyplývá, že host je pro Pravdu velice důležitý a chová se značně arogantně - vyžaduje dvoulůžkový pokoj - ale všechny jsou obsazené - jinak že odjede. Pravda mezi nadávkami slibuje, že někoho vystěhuje jinam a pokoj sežene. Ten host je pěknej prevít, takhle vydírat.

        

       23:20

       Po čtvrthodinovém dobývání do pokoje - kluk se zarýgloval a tvrdě usnul - a horké sprše příjemný spánek - jen kdyby dole nehrála ta šílená kutálka. Grrrr.

        

       7:18

       Ptáci od rána řvou a kluk dojíždí železné zásoby. Chová se velice tiše. Třetí spolunocležník stále nedorazil. Tak teď rychle nasnídat a koupit kartáček na zuby, začíná Star Wars Con.

        

       8:00

       Snídaně ve Svačince ušla, škoda jenom, že nesmím čokoládu. Při odchodu jsem potkal další krásnou fanynku, byla tu i loni na Speciálu, bohužel jako loni i s otcem, vousatým dvoumetrovým hromotlukem. Hmm.

        

       8:30

       Star Wars Con začal promítáním Epizody I., samozřejmě s půlhodinovým zpožděním, se kterým jsem počítal, ani jsem nemusel spěchat se snídaní. Bohužel film končil v 10:30 a beseda s Ríšou o Ikarii a Pravdou o Fandománii už asi probíhala, tak jsem zašel na video na Vetřelce 4. V půlce filmu zhasla lampa v promítačce a během čtvrthodinových marných oprav Václava Fořtíka z Mensy napadlo otočit přenosnou televizi, takže jsme to do 12:00 stihli. Začínalo mu totiž v poledne testování IQ a chtěl Vetřelce vidět celého.

        

       14:00

       Přijely holky z Brna - Dana Krejčová a Petra Pštrossová, konečně nějaké spřízněné duše. Zlatovlasý anděl s bleděmodrýma očima je opět v baru a vypadá to, že patří k Pravdovi. Přijel taky Zdeněk Rampas a Vladimír Šlechta - ten zrovna poslouchá Ríšu a pokyvuje hlavou ve stylu „kdy už přestane“. Ten Pravdův arogantní VIP je zřejmě Netopejr. No potěš.

        

       19:40

       Pokecali jsme s doživotním prezidentem, nechali se vyfotit a pomluvili nepřítomné. Nastal opět čas videa - Život brouka jsem dosud neviděl a obzvlášť „zkažené“ záběry při titulcích stály za to. Perla podvečera začala sice později, ale byla fajn - Hon na Lišáka je příjemný dabing majora Zemana s postavami z Fandomu a kdo tam nebyl, přišel i o skvělou dražbu dvou scénářů, kterou prováděl Jaroslav Mostecký. První koupil Vašek Pravda za 300,- (musím uznat, že se smál i vtipům na svou osobu, seděl jsem za ním) v zastoupení svého zlatovlasého anděla - Jany, druhý neznámý mladík v šedém za 200,-.

        

       21:15

       Při Sexu v SF pro začátečníky jsem tedy čuměl. Musím si zase půjčit pořádné porno, abych se připravil na příští přednášku E.Kocourka (mimochodem je to ten dvoumetrový hromotluk s krásnou dcerou od snídaně). Bylo na něm v hlavním sále narváno, a když skončil, všichni odešli k baru a nechali pokračování přednášky o Acylpyrinu Hystepsovi - chotěbořském Cimrmanovi - sledovat 14 lidmi, z nichž dva spali, dva chlastali a další byli E.Kocourek s dcerou, já, přednášející a pořadatelé. Naštěstí to končí už v deset, kdy začíná Sex pro pokročilé. Asi se budu červenat.

        

       0:10

       Sex pro pokročilé by se dal popsat jako sex pro důchodce - už to nemělo ten sexuální náboj, zato šíře informací se rozrostla, třeba o očichávání King Konga. Po sprše jsem opět nemohl usnout, protože pode mnou pro změnu hrála country kapela - o něco lepší než včera. Máme třetího spolubydlícího, věk kolem čtyřicítky.

        

       7:50

       Ráno bylo krušné, nejspíš včerejší večeře ve Svačince - špagety s masovou směsí. Podle zvuků z vedlejšího záchodku to byl všeobecný problém. V koupelně si čistil zuby Vladimír Šlechta, ale o autogram jsem ho nežádal, tužku očividně neměl.

        

       12:30

       Řízek jak hajzlovej dekl, strouhanka promaštěná jak mangy, ale osvěžující zážitek Kantůrkova předčítání vše odsouvá stranou. Tenhle chlap ví, jak se dělá show. Recept na jahodového klátila byl lepší než celý Sex pro začátečníky - byl totiž jenom jeden. Vydražil ho i s podpisy Kantůrka, Talaše a Schwarze za 120,- nějaký kulturista. Květomluva byla neméně skvělá, zvlášť zmínky o celeru, mrkvi a pórku. Můj desetiletý spolubydlící obdržel jakousi kresbu pro nejmladšího posluchače v sále. Před přednáškou jsem seděl s Petrou a Danou u jednoho stolu s Janem Kantůrkem, Egonem Čiernym, Jardou Mosteckým, Ramešem a Houžvičkou a dalšími a poslouchal nářky na nedostatek rumu, vodky a šampaňského a vášnivý dialog dvou nejmenovaných o alternativních kontra klasických energiích. Ani jedna strana neustoupila ze svých názorů, pravda se ukáže za pár desítek let. Pravda možná bude i poslední 26. díl Zeměplochy. Inu proč ne, jsme v Chotěboři.

        

       15:00

       Od dvou do tří probíhal simultánní dabing jedné epizody 6. řady Voyageru. Byl to díl vtipný a dabing vynikající a po právu byl odměněn bouřlivým potleskem a hvízdáním, zasloužil by si prostor hlavního sálu (bylo tam neskutečně narváno), ale byl součástí StarTrek Conu, který byl celý v Zrcadlovém sále. Budou i další dva díly, ale nechám si je ujít, zrovna přemýšlím o úplně jiném dabingu.

        

       19:20

       Dana slíbila, že mě vezme večer do Brna, tak mám sbaleno a odpočívám v pokoji. Odpoledne mezi třetí a večeří jsem trávil opět u stolu s Mosteckým, Čiernym, Kantůrkem, s Petrou, Danou a Helenou z Laseru debatami na různá nescifistická témata: bude rum nebo R.U.M., co dělal Roubíček u Forda, jaké potíže s chlapy by Jarda Mostecký měl, kdyby byl ženská a tak podobně.

        

       20:25

       Začíná Miss Avalcon 2000, kterou uvádí Jarda Mostecký (opět brilantně) a v porotě jsou kromě něj také Kantůrek, Schwarz, Šulcová, Vašát a Robin z Krakatitu. Účastní se jedenáct dívek, z nichž dvě šly po dlouhém přemlouvání a tři dorazily na poslední chvíli - poněkud trapný výstup. Většina z nich byla nominací nemile překvapena, ale všech jedenáct bylo půvabných a ostudu neudělalo. Mostecký se jich v prvním kole kromě jména zeptal na oblíbeného autora a na člověka z Fandomu, kterého si nejvíc váží. Čtyři mají rády Pratchetta (Kantůrek je v porotě), pět si váží Neffa (první to řekla a čtyři se opičily), nejméně tři chtěly říct Pravdu (jedna s ním chodí a dvě jsou z Chotěboře) a jedna řekla, že Fandom je sebranka a že si neváží nikoho, což sklidilo bouřlivý potlesk. Ve druhém kole přišla na řadu volná disciplína. Osm řeklo pár veršů nebo odrecitovalo refrén písničky, jedna si zatančila mazurku s Mosteckým, který dělal dámu (byl o hlavu menší než ona), další se vytasila s říkankou na probíhající soutěž, kterou vymyslela při čekání během pár minut, což opět strhlo naplněný sál k ovacím a jedna zazpívala kousek Holubího domu i přes smích v sále, který se týkal něčeho jiného - zachovala se jako profík a to myslím u poroty rozhodlo, zvítězila. Jmenuje se Lucie Vlková, je jí šestnáct let, ráda má Tolkiena a váží si Neffa, vypadá křehce a má jemnou tvář s velkýma očima. Na prsou nosí komunikátor z Voyageru. Druhá a třetí skončily dvě dívky, které by podle mne v soutěži ani neměly být, protože obsluhovaly v baru a de facto patřily k pořadatelům. Ale budiž, obzvlášť druhá Jana Raisigová vypadá natolik dobře, že to dvakrát uklouzlo i Mosteckému. Moje favoritka s dýkou, co má ráda Gemmela, váží si Medka a dokáže na fleku vytvořit tak vtipný pamflet, byla poražena, což v řeči soutěže znamená, že se umístila na 4. místě jako všechny zbývající. Nevadí, příště jim ukáže.

        

       9:40

       Jsem zase doma. Po Miss Avalcon se děvčata rozloučila (já neměl s kým) a vyrazili jsme směr jihovýchod. Noční jízda byla rychlá a plynulá, McDonald na dálnici měl otevřeno a jahodový shake chutnal báječně. Půlnoční rozjezd jsem bez potíží stihl. Příští rok se nejspíš zase v Chotěboři ukážu, ale teď už se těším do Šumperka na Parcon. S některým z vás se tam určitě potkám.