Logo rubriky
5-6/2000
  Recenze (další) (174)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 2000

Harry Potter - můj nový hrdina

Objednal jsem si pod stromeček první dva díly údajně sedmidílného eposu o Harry Potterovi od paní J. K. Rowlingové. Jde o Harry Potter And the Philosopher's Stone (Harry Potter a Kámen Mudrců) a Harry Potter And the Chamber of Secrets (Harry Potter a Komnata tajemství). Třetí díl Harry Potter and the Prisoner of Azkaban (H.P. a vězeň Azkabanu) vyšel zatím jen jako hardcover, paperback se čeká v dubnu a už se nemůžu dočkat.
       Takže, jaká je nová hvězda knižního trhu? Za sebe mohu říci, že chvála je zasloužená. Čte se to výborně, hlavní hrdina je zajímavý, i když ne přehnaně kladný, a ostatní postavy doplňují bohatý svět. Jde napůl o pohádku, napůl o fantasy a jsou tam i drobnosti pro dospěláky, konec konců jsem si to s rozkoší přečetl i já.
       Harry Potter je sirotek vychovávaný u strýce, který jej nenávidí. Život za těchto podmínek je popsán dosti věrohodně, stejně jako způsob, jakým se s tím Harry vyrovnává. Pak se doví, že je vlastně čaroděj ze slavné čarodějnické rodiny, a odjede studovat do nejlepší školy kouzel na světě v Hogwarts. I tam má problémy, protože není zrovna jedničkář, navíc je tam jeden „šéf klanu“, který se svými dvěma gorilami terorizuje slabší. Připomnělo mi to má školní léta. Jedno z kouzel knihy může být v tom, že se s problémy růstu, školy a rodiny vyrovnává dost realisticky, navíc jim dává (alespoň podle mého vkusu) přesně ten správný prostor.
       Neméně propracované jsou i reálie. Aby nebudili hněv normálních lidí, kouzelníci žijí v jakési ilegalitě a je zakázáno čarovat před Muggles, jak říkají lidem nenadaným. Šťoural sice najde drobné rozpory, ale myslím, že to není nic závažného. Hlavní je humor, který čiší ze všeho: z příhod, ze života školy, z lidí, z jazyka.
       Hlavním hybatelem děje je ovšem boj dobra a zla, ve kterém stojí H.P. samozřejmě na straně dobra, i když tomu mohlo být naopak. Kniha je i o tom, že máme vždy volbu jít dobrou cestou a vyhnout se zlu, nicméně tyto moralitky jsou zcela přirozenou součástí děje a nijak nebijí do očí. Protože hlavní zloch - čaroděj Víš-kdo - není ani mrtvý ani živý, nelze jej následně zabít a asi těch sedm dílů vydrží. Máme se na co těšit.
       Prostě knihu doporučuji všemi deseti, ať už vám je kolik chce let. Pobavila mě minimálně stejně jako Ransomovky, Verneovky, Májovky, Foglarovky či další tutovky mého dětství a troufnu si říci, že milovníci Hobbita nebudou zklamáni ani zde.
       Po dočtení druhého dílu jsem se obrátil na známého nakladatele s horkým tipem (jak jsem si alespoň myslel) a k svému překvapení se dozvěděl, že první díl vyšel už i česky. Nakoukl jsem do něj a proto přihodím pár poznámek. Nepřijde mi nejšťastnější způsob presentace. Kniha je prodávána čistě coby kniha pro děti, například ji nenajdete v Krakatitu, dojem je podepřen naivní kresbou na obálce. Musím přiznat, že i anglické vydání oplývá poněkud dětskou perokresbou, český přebal mi dokonce přijde lepší, ale tak třeba mohl nakladatel zkusit nějakou reklamní akci např. mezi skifisty.
       To jsou ale drobnosti, hlavní otázka určitě je: Tak co, jaký je překlad? Na to je dvojí odpověď. Při listování jsem měl pocit, že čeština je dobrá a překladatel měl rovněž notnou dávku fantasie a umu. Hned jsem si nalistoval tři básničky a všechny byly udělány velmi dobře. Takže toto rozhodně není jedna z (mnoha) knih zmrvených překladem a nebojte se jí.
       Teď ovšem přijde to „ale“, kdy doporučím čtenářům znalým angličtiny, aby si raději připlatili stovku a koupili originál. Mám pocit, že překlad je trochu moc živelný a překladatel se občas nechal při vytváření roztomilostí unést. Kupříkladu jména nechal původní, jen u jednoho neodolal a přebásnil ho, působí to srandovně. Proč? Nevím. Přebásňoval i více slov, která nemají v originále ani české verzi význam, nejsem si jist, nakolik to bylo nutné. Tím spíše že jsou slova, kde by snad rozumně významový překlad pomohl a nedojde k němu, napadá mě právě označení Muggle pro nečarodějné lidi, které je přeloženo coby „mudla“.
       Při zběžném listování jsem také narazil na odstavec, kde překladatel asi nepochopil hovorovou vazbu a ačkoliv to není nic důležitého (děj zůstal nezměněn), díky volbě slov a stavbě situace připravil čtenáře o docela ucházející vtip. Nechci kritizovat moc, jak už jsem řekl, přebásnění básniček (a např. názvů souvisejících s populárním sportem kouzelníků) je geniální a asi bych to tak nesvedl, nicméně o něco je český čtenář přece ošulen. Ale to se snad při překladech děje vždy, je nutno se s tím smířit. Pokud se rozhodnete pro češtinu, nebude to tak bolet.
       Takže si to utíkejte koupit. Ještě drobnou poznámku. Mnohé knihy se dají koupit v originále a za rozumnou cenu např. v bývalém Melantrichu dole na Václaváku (Pratchetti tam stojí cca 215, což je skoro cena české verze, zvlášť když mám pocit, že kvalita překladů klesá) či v Domě knihy poblíž (tam jsou Pratchetti za cca 245, mají i Ransomovky, Vonneguty, ...). Bohužel, ani jeden z obchodů nevede Harryho Pottera a nevypadá to na brzkou změnu. Pokud někdo víte o zdroji, snad by to zajímalo i další čtenáře, jinak je asi nejlepší cesta přes www.Amazon.co.uk.
Bye, pH.
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK