Všechna práva © Interkom 1984 - 2000

       Výběr zajímavých událostí z výročních dubnů se zřetelem na sci-fi, tentokrát z kdysi scifisty tolik oblíbené kosmonautiky

        

       V dubnu 1960 Američané vypustili první meteorologickou družici - TIROS 1. Za jedenáct týdnů činnosti předala na Zemi téměř třiadvacet tisíc snímků oblačnosti.

        

       V dubnu 1965 Američané vypustili družici Snapshot, na jejíž palubě je jako zdroj energie poprvé jaderný reaktor. Topil uranem 235, měl výkon 650 W. Fungoval 43 dny.

       V dubnu 1965 opět USA vypustily první geostacionární komunikační družici - Intelsat 1. Zvládala 240 telefonních nebo jednu televizní linku mezi Evropou a Amerikou. Ještě v témže měsíci pak vypustil svoji první spojovací družici i SSSR - Molnija 1A ale ještě nebyla stacionární, takže mohla sloužit jen během přeletu nad pokrývaným územím.

       Ke kosmonautice patří i možnost kontaktu s mimozemskými civilizacemi. I když existují rychlejší metody nežli osobní styk (jakkoli vzhledem k rozměrům vesmíru a relativní efemérnosti lidstva v něm pořád ještě pomalé). V dubnu 1960 spouští mladý americký astronom Frank D. Drake šestadvacetimetrový radioteleskop v Green Banku (Virgínie, USA) namířený střídavě na dvě blízké (okolo 11 světelných let) hvězdy - tau Velryby a epsilon Eridana. Loví signály na vlně 21 cm, kterou vyzařuje atomární vodík. Jeho mezihvězdná oblaka jsou častým objektem pozorování, což by prý předpokládali i inteligentní emzáci. Sledování skončí v červenci. Emzáci inteligentní nebyli. Ale vážně - pravděpodobnost úspěchu byla tak nepatrná, že neúspěch nikoho nepřekvapil. Vedlejším výsledkem projektu bylo „zmapování“ dvou hvězd ve sledovaném kmitočtu, hlavním pak vzbuzení zájmu vědecké i laické veřejnosti o problematiku MZ.

       V dubnu 1970 proběhla měsíční mise Apolla 13, další plánované položky z dosud superúspěšném projektu. Všechno klape jako po drátkách, loď se blíží k cíli, astronauti se chystají k výsadku. Budou třetími lidmi na Měsíci. Od Země je dělí 320 250 km, když se náhle ozývá dutá rána s následným přerušení dodávky elektřiny z pomocné sekce (která obsahuje i většinu trysek a provádí nejdůležitější manévry). Vypadá to, že explodovala jedna z nádrží se stlačeným kyslíkem pro palivové články. V hlubokém vakuu za oknem idylicky poletují vločky tuhého kyslíku, uvnitř jde o holý život. Články totiž napájejí i klimatizační systém velitelské sekce... Tříčlenná posádka přelézá do lunárního modulu (pro dva) a pomocí pouze jeho trysek se dostrkává na návratovou dráhu. Následuje happy end (a posléze hraný film).

       

       V dubnu 1990 vynáší raketoplán Discovery na oběžnou dráhu Hubblův kosmický teleskop (HST). Ve výšce 614 km už prakticky nevadí atmosféra a pozorováné obrazy jsou nesrovnatelně ostřejší i spektrálně širší. Po korewkci špatně vybroušeného zrcadla (1993) a dvou opravách a údržbách (1997, 1999) oko do vesmíru skvěle funguje. Nejdražší projekt světové astronomie (2 miliardy dolarů) se už dávno vyplatil.

       Ilustrace jakub Houdek