Všechna práva © Interkom 1984 - 2000

       Přes půl roku jsme všichni napjatě čekali, až tahle bomba vybuchne. A když konečně explodovala, stálo to za to. Paní jezera musela podle mého názoru otřást i pevnými pilíři Středozemě.

       Patý díl ságy o zaklínači je ještě lepší než čtvrtý. Zatímco Věž vlašťovky připomínala složitou mozaiku, Paní jezera připomíná mozaiku, přes kterou přejel parní válec. Tentokrát už se neproplétáme pouze dějem samotným, ale bloudíme mezi skutečností a legendou. Co se skutečně událo a co si vymysleli pohádkáři? A tak si nikdy nebudete jisti, co se skutečně stalo. Zapochybujete, když si na konci přečtete, že zaklínač...

       Ne, prozradil bych příliš. Jen se nechte překvapit sami. A věřte, že kniha je plná překvapení. Už například to, jak drasticky Sapkowski dodržuje svou zásadu, že spisovatel by se neměl zamilovat do svých hrdinů natolik, že začne tvořit dlouhé, nekonečné a nudné romány. Čtenář doufá a doufá, ale autor je nemilosrdný. A je to dobře, protože tak vzniká opět něco nového, co dosud nikde nebylo.

       Najdete zde spoustu poutavých a uchvacujících scén, které vás nenechají vydechnout. Velká bitva, v níž se střetne Nilfgaard s Nordlingy, dlouhá cesta Ciri, která se snaží uniknout z Věže vlašťovky, masakr na hradě Stygga, trpasličí pogrom v Rivii. Budete zírat. Nejdřív vám bude vadit, jak je ta kniha tlustá, protože se budete těšit na konec, až se na ten konec dostanete, zalitujete, proč není ještě tlustší.

       Je dobré znát povídky, které románu předcházely. Je dobré znát jména lidí, kteří se tam objevovali. I když původně měli třeba jen malou a bezvýznamnou úlohu, v Paní jezera mnozí takoví získávají úlohy více než důležité. Ale nechte se překvapit sami. I tady budete zírat.

       A konec? Končí to vůbec? Každý z dílů měl své téma, má je i Paní Jezera. Tím tématem je had Uroboros, který požírá vlastní ocas - symbol nekonečnosti. Je to příznačný motiv, protože po přečtení knihy získá čtenář pocit, že vlastně nic neskončilo, ale naopak, že všechno by mělo teprve začít.

       Snad jediná věc mi vadila. Ačkoliv to trvalo tak dlouho, než Paní jezera spatřila světlo světa, nalezl jsem v knize mnohem více překlepů než v knihách minulých. A také cena. Vydavatelství Leonardo už prostě ví, že když bude na obálce jméno Adrzej Sapkowski, každý si tuto knihu koupí.

       Přesto je to bomba.