Logo rubriky
8/2000
  SF film (další) (176)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 2000

Run, Chicken, Run!

Ve čtvrtek jsme si vyměňovali s E.Kocourkem emaily a já se mu zmínil, že se my Brňáci chystáme v pátek na Slepičí úlet do Ster Century a že nejspíš scifi server nemine hromadná recenze jako v případě Titanu A.E.. Zeptal se mne, jak souvisí Slepičí úlet se scifi nebo s fantasy a já jsem mu odpověděl, že podle ukázek usuzuji na FANTASTICKÝ humor, takže není o čem diskutovat. A měl jsem pravdu, ten humor takový je - kdo kdy viděl Wallace a Gromita, nemohl čekat nic jiného.
       Ale není to jen humor, co je fantastické, samotný nápad není ve světě SF neznámý. Mluvící zvířata jsou sice původu bajkového, ale Animal Farm George Orwella podobnou touhu po Utopii předkládá také, ovšem z odvrácené strany. A třeba takový MravenecZ je podobný úlet, jen navíc s častými vnitřními monology hlavního hrdiny. Oproti tomu tato farma neoplývá vládychtivými prasaty ani mravenci, ale čistě slepicemi s výjimkou starého kohouta, bývalého příslušníka RAF. Za ostnatým drátem vysokého plotu kolem vězeňského tábora nucených snášení hlídají dva černí psi a frickové. tedy pardon, pan a paní Tweedyovi. Jednoznačně zde vládne matriarchát, takže skuhrání pana Tweedyho ohledně organizovaných pokusů o útěk má za následek jen jeho seřvání manželkou: „Jsou to jen slepice, ta nejblbější stvoření na světě, když nepočítám Vás, pane Tweedy!“ Tyhle slepice ale nejsou spokojeny se svým osudem, hlavně pak Ginger, hlavní organizátorka všech útěků a stálý návštěvník bedny na uhlí; čili samovazby. Snad každou noc zkouší všechny možné způsoby, ale pokud mají utéct i ostatní, pořád to nestačí. Až jednou v noci doletí do jejich vězení kohout Rocky (v originále výborný Mel Gibson) a spásný nápad je tu - on naučí slepice létat a všechny uniknou krutému osudu. Času je málo, ve stodole Tweedyovi sestavují vražedný stroj, z něhož slepice vyjede úhledně zabalená v papírové krabici. a létání pořád nejde a nejde.
       A ještě jednu SF inspiraci jsem objevil - je z mé oblíbené Duny. Jakmile zhlédnete závěrečný útěk, pochopíte, co jsem měl na mysli.
Roman Paulík
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK