Všechna práva © Interkom 1984 - 2000

Tak se mi dostal do rukou časopis Fórum architektury a stavitelství 3-4/2000. Tématem tohoto čísla byl film, kina, historie biografů, něco o filmových studiích a další. Zaujala mě myšlenka přeměnit starou holešovickou teplárnu v multikino. Při dalším listování mě uhodila do očí známá slova: Blade Runner, Barbarella. Vyskytovala se v článku Davida Krause ...viděno dnešníma očima, jehož stručný obsah (pokud to půjde) se vám teď pokusím přiblížit.

       V záhlaví článku jsou slova: architektura a film. Autor na ně hned prvním řádkem navazuje: Viděno dnešníma očima, můžou být tyto pojmy obráceny, protože je to film, který stíhá dobu, snad nejvíce ovlivňuje veřejné mínění, náladu společnosti a nejvzrušivěji ukazuje naši minulost, přítomnost a hlavně Budoucnost. Potom zmiňuje klasické filmy Sladký život (kde dekadentní interiéry dělaly důstojnou kulisu společenskému lesku), Metropolis (monumentální městské kolosy a stroje na bydlení, které zabíjely) či Nebe nad Berlínem (kde intelektuální prázdnota města byla místem pro hovor člověka s andělem).

       Chceme-li pochopit, co je nositelem vize a co nyní zcela samozřejmě zachází s architekturou jen jako s jedním z nástrojů, musíme hovořit o filmech Blade Runner, Pátý element, Matrix, 12 opic nebo Hvězdné války.

       Autor si myslí, že současná moderní architektura není nositelkou vize budoucnosti. Nehledejme na výsluní, hledejme odvrácenou tvář, neodsuzujme rychle „naivní“ představy filmových tvůrců o formách měst budoucnosti, nahlížejme do moderních komiksů, hledejme v knihách dnes již „odrostlé“ generace cyberpunkových autorů. ...architektura musí legalizovat vliv takových faktorů jako jsou prostory v počítačových hrách, krajina komiksových příběhů či typologie městských objektů filmů sci-fi.

       Míšení ras a jazyka, neschopnost dostatečné reprodukce ekonomicky nejsilnějších kultur, mnohavrstevnatost a neprůhlednost městských struktur, ohromné kvantum textových a zvukových informací, lidské chování počítačů, tíživá, téměř náboženská atmosféra konce tohoto století jakoby tvořily scenérii filmu Blade Runner. V kosmické gildě - monopolní organizaci na meziplanetární přepravu z filmu Duna lze nalézt analogie s mezikontinentálními vedeními ropy a plynu i s informačními dálnicemi. Film 12 opic ukazuje život přeživších lidí v jakýchsi rozsáhlých podzemních městech. Architekt Kraus si uvědomuje, že s tímto materiálem mohli architekti pracovat daleko dříve ...kdybychom nebyli zahleděni do svého „nedotknutelného“ oboru.

       Článek končí konstatováním, že díky spojení filmu s jinými obory je možné hledat v něm inspiraci nejen pro architekturu. Neodsuzujme nákladné moderní filmové projekty, jsou zábavou, vzrušením i studnicí moudrosti. Nejen, že nám dokáží nabídnout obrazy našich snů, ale také je zasazují do našeho světa. Světa, který architektura dávno neovládá ani netvoří.