Logo rubriky
5/2001
  Recenze (další) (183)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 2001

Rouhavé blekotání aneb návrat (ke) Cthulhu (2000)

Recenze Marka Küchlera na Cthulhu 2000, kterou jsem v předminulém IK opravoval, vyšla rovněž na internetu v Neviditelném psovi, kde na její věcné chyby (včetně té, u níž ZR nakonec změnil mou poznámku v opravu přímo v textu) upozornil Martin Šust. Jemu tedy vděčím za doplnění, že v Hlasu krve vyšly ještě Tváře v Borových Dunách (ve Cthulhu 2000 jako Tváře na Pine Dunes) Ramseye Campbella (přišel bych na to sám, kdyby Filip Gotfrid zrovna neměl novější antologii vyprodánu). Martin navíc potvrzuje mé podezření, že Zelaznyho 24 pohledů na horu Fudži od Hokusaie naopak česky dříve nevyšlo; pakliže se snad mýlíme, je nyní na Marku Küchlerovi, aby nás poučil.
       Za dobu, která mezitím uplynula, jsem se také dostal k tomu uspokojit svou zvědavost a podívat se, jak v českém podání Josefa Hořejšího dopadla půvabná hříčka Bruce Sterlinga Nemyslitelný - a s nemilým překvapením shledal, že má tu pochybnou čest řadit se k překladům, jejichž chabá úroveň bije do očí hned z úvodní věty:
       „Od Mírových rozhovorů na počátku sedmdesátých let bylo politikou Sovětského svazu udržovat vlastní stavy zbraní na míře povolené dohodami - ze strachu, jak se Američani dohadovali, před novými formami technologické špionáže.“ (s. 207) Čert vem, že mírové rozhovory obvykle vedou jen strany, které už jsou spolu ve válce, a že Strategic Arms Talks jsou prostě rozhovory o omezení strategických zbraní (doby, kdy byly zkratky SALT plné noviny, ještě pamatuji i já); ale to keep to their own quarters as much as the negotiations permitted znamená prostě „zůstávali ve vlastních prostorách (tj. vyhrazených ubytování delegace, možná na exteritoriálním území velvyslanectví), jak to jen průběh vyjednávání dovoloval“ - jinak také zmínka o strachu ze špionáže nedává smysl.
       Následuje několik menších odchylek, ukazujících překladatelovu lhostejnost k detailům: urban water mains nejsou „vzpěry průmyslových vodojemů“, nýbrž hlavní potrubí městských vodovodů; ruský hrdina „Šiganov“ je v angličtině Tsyganov, takže spíš Ciganov; Američan se „nehonosil žádným šachovým titulem“ (official ranking in the chess world) nikoli „ze strategických důvodů“, nýbrž bezpečnostních (security); a „čekala na nějaký pokrok v jednání“ je velmi, velmi bezbarvě obecné v porovnání s any movement on the stalled verification accords, jakýkoli posun v otázce dohod o ověřování plnění smlouvy, na nichž se vyjednávání zaseklo.
       Zato další chybná věta je opravdu povedená: „Doughty si všiml, že láhev s ruskou vodkou měla nálepku tištěnou v Anglii“ (208) má znít „Rusova láhev vodky nesla vývozní etiketu vytištěnou anglicky“. The Russian's není „the Russian“, in English není „in England“, víme? Subversion potions, přeloženo „drogy podkopávající vůli“, si přímo říká o konkrétnější lektvary; a „Vodka bublavě stékala po stěně jeho skleničky“ má rovněž dost daleko k splashed up (!) the sides of his shot glass with a chill, oily threading, tj. vystříkla (při nalévání) na stěny jeho skleničky a mrazivě, olejnatě se táhla.
       Když Rus komentuje Doughtyho záměr překovat svůj meč v rádlo slovy „Ty jsi druhý Roman Cincinnatus!“, myslí samozřejmě Římana osobním jménem Lucius Quinctius. Popis Washingtonu končící „A když byly vypnuty všechny noční reflektory, červánky nad kopulí Kapitolu“ má správně být „a po celonoční práci...“ (after pulling an all-nighter).
       Výrok Roberta Oppenheimera po zkoušce atomové bomby I am become Death, the Destroyer of Worlds u nás byl citován mnohokrát, což však Hořejšímu nebrání převést ho ze správného minulého času do budoucího: „Já se stanu Smrtonošem, Ničitelem světů.“ (209) Když dojde řeč na následky zbraňových zkoušek, Doughty je nebagatelizuje „Dvě dvouhlavé ovce, to je všechno“ - vždyť vzápětí sám přiznává, jak závažný problém to je - nýbrž vysvětluje narážku: „Dvouhlavé ovce a to všechno...“ Jestliže Hořejší čte The two-headed sheep jako „two two-headed“, možná by pomohly silnější brýle; domnívá-li se, že and all that znamená „that's all“, pak mu není pomoci.
       Podobné otočení smyslu, natolik zásadní, že by mělo být patrné i bez originálu - samotného mě zarazilo už při letmém prolistování knihy v obchodě a do značné míry stálo za rozhodnutím vrátit se k ní podrobněji - postihlo klíčovou pasáž: „Uplynulo dlouhých padesát let a Nemyslitelný byl nejednou odpoután ve svém hněvu.“ (210) Tou dobou už je zcela jasné (i když kdoví, jestli i překladateli a redaktorovi), že nezemské Zlo je v povídce paralelou atomové bomby, do všech detailů - včetně odstrašujícího účinku samotné jejich existence, bránící skutečnému použití. A originál, not once has been the Unthinkable unleashed in anger, opravdu říká pravý opak: ani jedenkrát nebyl Nemyslitelný vypuštěn v hněvu (tj. nasazen ve válce)!!!
       Značně utrpěla i pointa. Je pravda, že charakteristický lovecraftovský styl je přeložitelný dost obtížně, v úplnosti možná vůbec ne, takže pevný český ekvivalent, s nímž by bylo možno srovnávat, nejspíš neexistuje (i když nemaje sebrané spisy HPL, možná jejich výborným překladatelům křivdím), ale přesto je nesmysl překládat monstrous jako „znetvořený“ (212), v případě, kdy nejde o „nic viditelného“, obzvlášť: na místě je (a onu specifickou kvalitu má) mnohem spíš nestvůrný nebo obludný.
       Přiznám se, že jsem neměl vytrvalost kontrolovat celý překlad Zelaznyho povídky, pořízený týmž výtečníkem; uvedu zde tedy jen pár náhodných pozorování. Nemohl jsem si třeba nepovšimnout bezdůvodného přeskakování z přítomného času, v němž je vyprávěn originál, do minulého např. v půli 2. kapitolky.
       Když hrdinka na s. 360 říká, že láska může být „poslání nemoci“, function zde znamená projev, důsledek. „Nebo je to všechno příliš zřejmé? Nechat raději jeden z těch postřehů nevyslovený?“ (361) má být „Je to jeden z těch postřehů, které je lépe nevyslovovat (one of those observations best left unstated)?“ Vznešeně abstraktní „Svou cestu nepodnikám vždy jen po zemi. Ale většinu mám ještě před sebou“ je ve skutečnosti podstatně přízemnější „Nepůjdu celou cestu jen pěšky, ale velkou část ano“ (My way will not be entirely on foot. But much of it will be).
       Delší pasáž na s. 362 „Pečlivě vážím každý svůj pohyb - od odložení šálku, zvednutí se, otočení, posbírání svých věcí, vykročení - dokud nejsem zase venku ve volné krajině. Pořád se musím řídit nějakým systémem, protože svět je množství linií vedoucích hustě vedle sebe. Chopila jsem se malé šance být tady“ potřebuje překopat celá: I have worked out all of my movements - from putting down the cup (...) - until I am back in the country again zjevně v kombinaci s všeobecným historickým prézentem Hořejšího zmátlo; má být „naplánovala jsem všechny své pohyby (...) dokud nebudu zase ve volné krajině“; celý zbytek kapitoly se stále odehrává v hotelu. Ve druhé větě si Zelazny vypůjčuje matematickou terminologii: the world is a number-line, everywhere dense znamená „svět je číselná osa, v každém bodě hustá“. A konečně i když take chance doslova znamená „vzít šanci“, v každé učebnici pro začátečníky najdete, že jde o prostinký idiom znamenající nikoli využít příležitost, nýbrž podstoupit nebezpečí: správně „Tím, že jsem tady, trochu riskuji“ (I am taking a small chance in being here).
       „Nebudu se odhlašovat v recepci. Nikdy se neodhlašuji v recepci“ (363) zní v originále I did not check in at the desk. I am not checking out at the desk a znamená tedy „Nepřihlásila jsem se v recepci, neodhlásím se v recepci.“
       Poslední povídka, jejíž originál mám k dispozici (znamená to, že má sbírka SF už překonala jakousi kritickou mez reprezentativnosti, když v ní najdu takovou část obsahu náhodně vybrané antologie?), je Pickmanův modem od Lawrence Watt-Evanse (který mě, na rozdíl od Marka Küchlera, dost pobavil, byť je zajisté méně vynalézavý než Sterling; ale to sem nepatří), přeložený Petrem Cahou.
       Kámen úrazu tkví v tom, že se odehrává v prostředí počítačových debatních fór (dokonce ještě z doby před Internetem), kde „drobná nedorozumění mohou přerůst ve vášnivé argumentace“ (s. 64, zde towering great arguments samozřejmě ve smyslu „hádky“), a problém - podobně jako výše u HPL - jak vůbec překládat ustálené termini technici (vypravěč použije výraz flamewar a stráví další odstavec objasňováním jeho významu; v překladu je to prostě „přestřelka“), bledne před tím, že Caha zjevně ani nemá znalosti reálií:
       Tak „V době, kdy jsem se připojil a měl možnost si to přečíst, už poslal Pickman bitovým proudem nějakých 50 e-mailů“ je ve skutečnosti jen „už odpověděl o zhruba padesát zpráv níž“ (Pickman had already replied, some fifty messages or so down the bitstream). Když se nešťastný Pickman při osobním setkání hájí, že autorem dotyčných textů není on, vypravěčova reakce „`Komunikoval jsi po síti,' upřesnil jsem“ (65) má ve skutečnosti znít „To už jsi říkal i na síti“ („You said that on-line,“ I said). Poté, co jsou mu předvedeny důkazy a podezřelý modem, konstatuje „Málo používanými spoji mého mozku se míhaly útržky počítačových znalostí“ (67) - přesně jsou to ovšem theories about miniature AIs, spekulace o miniaturních umělých inteligencích (které by byly za přepisování zodpovědné).
       Najdeme ovšem i chyby obyčejné: když znepokojený hrdina naposled navštíví Pickmanův dům, tou dobou už prázdný, cítí potřebu vysvětlovat, že měl jen náhodou cestu kolem a „trochu jsem se na něj poptal“ (68) - v originále ovšem you understand, I wasn't checking on him, tedy právě naopak „nebyl jsem tam podívat se za ním“.
       Co dodat? Ještě že jsem za tohle nezacvakal přes dvě stovky; to bych se teď cítil řádně podvedený.
Jan Vaněk jr.
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK