Všechna práva © Interkom 1984 - 2001

       21. června 1621 od časného jitra víří na pražském Staroměstském náměstí bubny. Ne, žádné pohanské slavnosti slunovratu, naopak - v podstatě restaurace výhradně katolického křesťanství. A taky výstraha, kdo je v Čechách (opět) pánem. Veřejná poprava sedmadvaceti vůdců odboje českých stavů proti Habsburkům trvá déle než samotná bitva na Bílé hoře a znamená začátek éry, která nemá v našich dějinách obdoby. Třicetiletá válka, ten celoevropský náboženský „Jih proti Severu“, přinese bídu a epidemie, násilná rekatolizace a upevnění absolutismu zase nesnesitelný útlak národnostní i duchovní - pro ty, kdo přežijí, pro ty, kdo neodejdou do exilu. V Čechách klesne lidnatost na polovinu, některé oblasti dokonce téměř osiří.

       Mezi popravenými je také pětapadesátiletý rektor Univerzity Karlovy, realizátor první veřejné pitvy v Čechách (1600) Jan Jesenius, původem z Uher. Navzdory své velké osobní angažovanosti proti Habsburkům zůstává v Praze i po Bílé hoře (kde jako první zklamou právě uherské pluky). Před stětím mu kat vykleští z úst jazyk, kterým „tolik zhřešil proti panovníkovi“, po exekuci pak budou jazyk i hlava vyvěšeny na staroměstskou Mosteckou věž, tělo pak rozčtvrceno a „rozvěšeno po městských rozcestích všem na oči“. Tak skončil „bezbožník, jenž čtvrtil lidi a nakonec byl sám rozčtvrcen“.

       Rada pražské univerzity, přesně ta, která před necelými čtyřmi roky dala na počest nového rektora razit památeční zlaté a stříbrné mince s jeho bustou a erbem, nyní odmítá vyplatit zbytek služného zcela osiřelé dcerušce člověka, „který to všechno zavinil“.

       V červnu 1881 končí velkolepý veřejný pokus, ve kterém Louis Pasteur úspěšně imunizuje stádo ovcí proti smrtelné a velké škody působící sněti slezinné. Tato vůbec první cílená aktivní imunizace se stane zárodkem dnešního preventivního očkování, které zcela jistě zachrání mnohem víc lidských životů, než stačí zmařit všechny války dohromady.

       

       V červnu 1916 se Northamptonu narodil Francis Crick. Vystudoval fyziku, za války sestrojoval magnetické miny. Pak se však potkal s dílem slavného fyzika Schrödingera Co je život a - propadl biologii. V Cavendishově laboratoři v Oxfordu spolu s Američanem Jamesem Watsonem (pro změnu původem ornitologem) vypálili rybník mnohem věhlasnějším kolegům a ve výbuchu pochopení objevili roku 1953 strukturu deoxyribonukleové kyseliny, za což dostali Nobelovu cenu. Crick pak ještě o pět let později formuluje tzv. ústřední dogma molekulární biologie (genetická informace může přestupovat jen z nukleové kyseliny do bílkoviny, ne naopak, dnes už neplatí) a vzápětí patří k prvním na světě, kteří dokážou číst genetický kód... Nyní se už dvacet roků věnuje v USA studiu činnosti mozku.

       Americký fyziolog Walter Kearns během června 1941 vstřikuje vysloužilému závodnímu valachovi Hollowayovi do masa několik injekcí syntetického samčího pohlavního hormonu testosteronu. Šest let penzionovaný osmnáctiletý kůň poprvé v životě projeví zájem o klisny a především - začíná zase vyhrávat! O jeho konci prameny mlčí, nicméně připomeňme si Růži pro Algernoon... Každopádně jde o první sportovní dopink v historii.

       V témže červnu 1941, avšak na opačné straně Velké louže, zuří válka. Možná právě kvůli ní si v Jeně dobrovolně bere život osmasedmdesátiletý neurolog a psychiatr Hans Berger, chlapík, který v roce 1929 vyvinul elektroencefalograf (známé EEG). Dlouho musel čekat na uznání, a když se ho konečně dočkal...

       V červnu 1961 umírá poblíž Curychu šestaosmdesátiletý Carl Gustav Jung. Jeho život byl sledem vědeckých i osobních konfliktů, které ho však - na rozdíl od většiny ostatních - inspirovaly k úžasnému dílu. Po šestileté spolupráci s otcem psychoanalýzy Freudem se postavil na vlastní myšlenkové nohy a po rozsáhlém multioborovém výzkumu i po konfrontaci s vlastním nevědomím vytvořil systém analytické psychologie. Propracoval koncepci kolektivního nevědomí a archetypů, novou psychologickou typologii, teorii snu. Psychologicky interpretoval alchymii, náboženství i umění, to vše poprvé v souladu s moderní přírodovědou. Snad jeho názory vystihnou tyto dva citáty:

       „Intelektem, jejž nekontroluje cit, se dá vyřídit všechno - a přesto má člověk neurózu.“

       „Neuróza je v podstatě utrpení duše, které se nepodařilo najít smysl své existence.“