Logo rubriky
8-9/2001
  Recenze (další) (186)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 2001

Jason „Hornblower“ Bondarevskij

Nálet bez návratu, Forstchen William R. a Stasheff Christopher, kosmická válečná scifi, Poutník, orig. End Run, překlad Jiří Engliš, obálka Jan Patrik Krásný, 317 stran, brož., 178 Kč, ISBN 80-85892-56-1
       Zuří kosmická válka mezi pozemskou Konfederací a kilrathským Císařstvím. Kilrathi (Kilrathové) jsou bytosti vzešlé z kočkovitých šelem a bojovnost je jim vlastní. Mají nad Pozemšťany navrch, protože jejich vesmírné loďstvo je mohutnější, ale lidé zase mají lepší bojové piloty. Konečné vítězství se však přiklání pomalu ale jistě na stranu Kilrathů. Proto když na okrajové nevýznamné planetě Vukar Tag lidé objeví větší soustředění nepřátelských sil a posléze zjistí, co se na planetě nachází, vymyslí riskantní plán, jak vlákat kilrathské loďstvo do pasti. Admiralita vysílá nově upravenou letounovou loď Tarawu v čele s kapitánem O'Brienem a velitelem bojových pilotů Jasonem Bondarevskim na sebevražednou misi, ale v čele kilrathských vojsk stojí vnuk Císaře, princ Thraktath, a to není žádný hlupák. Jenže obě rasy mají své klady a zápory – Kilrathové jsou fanatičtí bojovníci a nade vše si cení svého kodexu cti, lidé jsou zase občas zbabělí, ale pro záchranu svých druhů jsou ochotni obětovat mnohem víc. Ve válce o bytí a nebytí se musí využít každá výhoda a každý prostředek – a tohle je jenom jedna bitva.
       Není to tak dlouho, co našimi kiny proběhl film Wing Commander, natočený podle stejnojmenné počítačové hry. Nebyl nijak zvlášť úspěšný a ani se dlouho v sálech neohřál, ale jak je vidět, nějaké peníze přece přinesl – když tu máme první knihu na motivy Wing Commandera. Zápletka filmu se od zápletky tohoto románu zas tolik neliší, jen druh pasti na kočičáky je v knize vymyšlen lépe a logičtěji. Ovšem hlavní hrdina je obšlehnut úplně odjinud – viz název recenze. Kdo viděl nedávno dvoudílné pokračování Hornblowera, najde tam nesvéprávného kapitána, kamaráda v podřízené roli, výhrůžky vojenským soudem, sebevražednou misi. Jen ta dávná láska Světlana, příslušnice námořní pěchoty, ta tam chybí. I rychlý služební postup v důsledku úmrtí v boji se zde objeví, ale jedno musím knize přiznat – do poslední chvíle jsem si nebyl jist, jaký konec autoři vymysleli. Bohužel – kdo má viset, ten se neutopí. Kilrathové se svým Císařem a kodexem cti, fanatismem a sebevražednými nálety jsou příliš podobní Japoncům druhé světové války, ostatně i válka letadlových.. pardon letounových lodí je pouze převedena z 2D mořské hladiny do 3D vesmírného prostoru. Lidé Konfederace jsou tedy Američané – koho by mohla ošálit ruská jména hlavního hrdiny a jeho lásky.
       Ilustrace na obálce je podobná ilustraci knihy Poslední zkouška – aby ne, když jsou od stejného autora. Není podobná námětem,ale stylem a je velmi příjemná na pohled, je z těch ilustrací na knihách, které je líto ukazovat v knihovně jen hřbetem napřed. Český text se četl velmi dobře, jen v technických popisech stíhaček, bombardérů a letounových lodí jsem si připadal jak při záchvatu řečnění technika na Enterprise. Je to jednoduchá typizovaná válečná scifi a hrozí malou invazí knih, podobně jako StarTrek, i když v mnohem menším měřítku – už se těším na další Fortschenův román.
       Hodnocení: 7/10
Roman Paulík
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK