Interkom: Časem s vědou – září v historii české vědy

Počátkem září 1791 se v Praze narodil Jan Svatopluk Presl. Mohl z něho být světoznámý učenec (jako z bratra Karla Bořivoje), kdyby „sklony ryze badatelské nepodřídil zájmům národním“. Založením časopisu „Krok“ (1821) vytvořil první české fórum pro pěstování přírodních věd. K tomu pak uprostřed německo-českého terminologického chaosu vypracoval základy českého vědeckého názvosloví. Za tím účelem krom studií teoretických (znal řadu věd i jazyků) neváhal „sbírat rozličné názvy i v dílnách řemeslnických.“ Mnoho jeho novotvarů se neujalo (v chemii kostík pro fosfor, ďasík pro kobalt, nebesík pro uran), jiné ano (dusík, pro který měl nepříjemnost se známou skladatelskou rodinou Dusíků). Zemřel roku 1849.

Koncem září 1791 navštěvuje při svém korunovačním pobytu v Praze císař Leopold II. Královskou českou společnost nauk. Shlédne spalování diamantu v kyslíku, pokusy s parní silou, simulaci budoucího zatmění Slunce a nakonec vyslechne servilní projev Josefa Dobrovského o oddanosti slovanských národů k arcidomu rakouskému... makonec skládá 6000 zlatých „na pokračování v užitečných cestách ... zejména těch, jež mohou zdokonaliti národní průmysl, šířiti užitečné vědomosti a tím prakticky napomáhati lidskému vůbec a blahu země České zvláště...“

V září 1921 v Černošicích u Prahy umírá osmačtyřicetiletý psychiatr Jan Janský. Proslul nápadem zkoumat souvislost mezi různými druhy psychóz a vlastnostmi krve. „Systematické naše vyšetřování – byť k účelům psychiatrickým nepřineslo žádný cennější praktický užitek – objevilo pozoruhodná, dosud nikdy neuvedená fakta,“ píše v publiklaci z roku 1906. V ní přesně určil všechny čtyři krevní skupiny lidí a jako první na světě prohlásil, že víc jich už není. Česká plaketa pro dárce krve nese jeho jméno.

Nejstarší známá zoologická zahrada světa vznikla před dvěma a půl tisíci let v Egyptě, v nové době pak pravděpodobně roku 1752 ve Vídni; u nás pak roku 1919 v Liberci. V září 1931 je pak po dlouhém úsilí přírodovědce a ornitologa Jiřího Jandy otevřena zoologická zahrada v Praze-Troji. V současnosti chová asi 350 druhů zvířat, z nich okolo 90 ohrožených vyhynutím. Na přelomu tisíciletí fungovalo ve světě skoro tisíc zoo, u nás třináct, pražská je druhově nejbohatší.

V září 1896 chirurg nemocnice ve Frankfurtu nad Mohanem Ludwig Rehn poprvé úspěšně sešil lidské srdce (s pravou komorou propíchnutou kuchyňským nožem). Vyvrátil tím prognózu svých slovutnějších kolegů, že srdce se nikdy nestane „chirurgickým orgánem“ a že ten, kdo se tím neřídí, riskuje „ztrátu dobré pověsti“.

Trvalo ale ještě čtyřicet let, než si chirurgové na srdce troufli bez neúměrného rizika. U nás v té době uvažoval o operativním řešení některých srdečních chorob chirurg okresní nemocnice v Hradci Králové Jan Bedrna. Během 2. světové války se mu podařilo sešít dvě střelou poraněná srdce. Od roku 1947 začal systematicky operovat jednu z nejčastějších vrozených vad srdce – otevřenou tepennou dučej. Počátkem roku 1951 založil na lékařské fakultě v Hradci Králové první specializované středisko kardiochirurgie v ČSR. Tam také zanedlouho operativně odstranil vrozené zúžení výtoku pravé srdeční komory a hned potom realizoval i první operaci vnitrosrdeční (zúžené dvojcípé chlopně mezi levou předsíní a komorou). Jeho psychofyzický výkon vyniká tím víc, že mimotělní oběh tehdy ještě neexistoval a vše se dělo v příšerném časovém stresu...