Logo rubriky
10/2001
  Překlady (další) (187)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 2001

Kantůrkova Zeměplocha aneb Malá poznámka k Lesku a bídě

Když tuhle vyšlo v IK moje bědování nad překlady, zastal se v reakci pan Janiš práce pana Kantůrka. Volbu slova „stařenka“ obhajuje třemi věcmi. Jedna je postavení Nanny Ogg coby hlava rodu, zde s ním lze souhlasit, i když s výhradami - ve skutečnosti se nepoužívá ani teta, ani stařenka, ale spíš matka, takže z tohoto hlediska jsou volby má i páně Kantůrka obě stejně mimo, zdá se mi. Druhým argumentem je nežádoucí asociace, tam ale mohu oponovat poukázáním na „ukecaný jako vesnická tetka“ a jsme zase u naší oblíbené čarodějky.
neofan5.gif
       Nejdojemnější je ovšem to, čím začal, odvolává se totiž na slovník výkladový a slovník překladový. Zde mi pan Janiš nádherně nahrál (za což mu samozřejmě děkuji). I podle jím citovaného slovníku je slovo „nanny“ používáno jako „častá forma důvěrného oslovení“. Právě toto musíme vzít v úvahu, protože u paní Oggové asi Pratchett nemá na mysli doslovně chůvu. Posuďte sami, jestli se v české kotlině říká značně dominantní osobě, se kterou se vaše rodina blízce přátelí, spíš teta nebo stařenka. Zvlášť pokud je to osoba korpulentní, plná života a takové malé tornádo.
       Takže tleskat rozhodně nebudu a za svou volbou si stojím, nicméně bych zde rád upozornil na to, jak jsem svou kritiku již v původním článku formuloval: šlo o výtku osobní, nikoliv profesionální. Jinými slovy jde o věc, která není čistou překladatelskou chybou, spíše věcí překladatelského citu a zde se zjevně rozcházíme.
       Bohužel to není všechno. Od napsání článku jsem zase zkorigoval svůj názor na kvalitu Kantůrkových překladů, a to směrem k horšímu, i když popravdě řečeno zas ne o moc. Jmenovitě, přečetl jsem si během čekání u přítelkyně šest stran z Pánů a dam. Svůj originál jsem po ruce neměl, čili podotýkám, že nešlo o srovnání, jen mě některé věci praštily přes nos, a tak jsem si je doba proťukl. Co jsem našel:
       Na straně 32 říká Verence: „Já si myslím, že dokážeme tohle království přinutit k práci.“ Znělo mi to dost divně, jak může proboha království pracovat? Snad tak lidi v něm, ale ti už pracují, jen blbě. Prostě jsem zavětřil, protože to vypadalo jako doslovný překlad idiomu. Podíval jsem se doma do originálu „Lords and Ladies“ a vskutku, Verence tam říká: „You know, we could really make this kingdom work.“ Tohle je idiom, který znamená: „Myslím, že bychom dokázali tohle království dát opravdu do pořádku,“ ve smyslu „aby to tu fungovalo.“ Jde o idiom základní, běžně používaný. Například když se dvěma lidem pokazí vztah, ale oni se to snaží napravit, nicméně si nejsou jisti, řeknou: „Do you think we could make it work?“ Fráze „to make something work“ je prostě základní a k chybě by dojít nemělo.
       Na straně 34 říká tetka Oggová: „Akorát ji zvedal, aby mi to ukázal.“ Zase jde o špatný překlad. Správně má být „A zrovna TO zvedal, aby mi to ukázal.“ Proč? Protože Gytha Oggová je starý sprosťák a zvrhlík a všeobecně se o tom ví, je tedy nutno větu přeložit dvojsmyslně, tak jak je to ostatně v originále, aby měla bábi Weatherwax opravdu důvod se na Oggovou podezřívavě podívat, o čem že to mluví. Dvojsmysly se ostatně promluvy tetky Oggové jen hemží, proto ji máme rádi. Dál už jsem český překlad nečetl, protože na mě padla deprese.
       Prostě kdykoliv u známých otevřu ze zvědavosti českého Pratchetta, zvýší se můj pocit, že pan Kantůrek má problémy s jemnostmi angličtiny. Do značné míry to nahrazuje jazykovou vynalézavostí, pochybuji, že bych dokázal vymýšlet stejně vhodná a roztomilá česká slova. Pratchett tedy i v češtině zůstává zábavný, nicméně se zdá, že čtenář bývá o něco připraven, protože překladatel neovládá angličtinu natolik, aby vše zcela pochopil. Možná bych měl dodat, že když jsem před léty viděl překlady prvních knih, až tak depresivně na mě nepůsobily. Buď jsem tedy tehdy ještě neuměl anglicky natolik, abych ocenil, kolik se ztratilo (téměř desetiletí prožité a hlavně pročtené v Americe bylo teprve přede mnou), nebo se tomu začal překladatel v poslední době méně věnovat, možná protože toho má hodně. Vlastně je jedno, čím to je, je prostě škoda, že to není tak dobré, jak jsem doufal. Stejně si ale pořád myslím, že Pratchett patří mezi lepší knihy co se týče překladu, opravdu zásadní chyby jsem zatím nenašel.
       Rád bych dodal ještě dvě věci. Teď jsem mimo jiné četl starší Interkomy, které mi utekly během cestování, a v příspěvcích o překladech jsem narazil na dvě drobnosti, ke kterým se chci vyjádřit.
       V Interkomu 2-3/1997 se pan Vaněk jr. ptá po významu epizody s „bullfrogs“ z Pratchettových Pohyblivých obrázků a po smyslu poznámky na konci stránky (snad 171). U té poznámky jde bohužel o nepochopení významu, správný překlad je „Z konečné verze filmu však byly žáby vystřiženy.“ Ve „filmové“ angličtině se výraz „final production“ používá pro konečnou verzi filmu, která jde do kin. Co se týče bullfrogs, taky mi to vrtalo hlavou. Napadlo mě, jestli to není narážka na tři žáby, které se objevovaly v reklamách na pivo Budweiser (kvákaly „Bud-wei-ser“) . Tyto reklamy byly všude a byly tak známé, že se pak na ně objevovaly narážky i v reklamách jiných a ve filmech. Díky finanční mohutnosti firmy nešlo v USA koukat hodinu na televizi, aniž by ty žáby člověk neviděl. Některé reklamy pojednávaly o konkursu na hlavní role do reklam na Bud, a to už jsme skoro u těch pohyblivých obrázků (pak přibyly reklamy s ještěrkami, které si stěžovaly, že ty žáby dostaly tak skvělé role protekcí).
       V témže čísle má pan Vaněk další svůj článek, „Blbej nebo navedenej.“ Zajímavé je na něm to, že se nakladatel ozval a snažil se některé chyby „vysvětlit“. Toto vysvětlení je zajímavé, protože názorně odhaluje malou připravenost našich překladatelů. Pan Vaněk oprávněně napadal překlad věty „Fins get hot as they bleed off the body heat“ coby „žebra jsou horká a mohou vám utrhnout hlavu“ (tomu už se snad ani nedá říkat překlad). Překladatel se ohradil, že si v rychlosti spletl „bleed“ s „blow“ a „heat“ s „head“. To se samozřejmě může stát, i když v prvním případě to chce dost fantasie. A teď jsme u jádra věci. Touto záměnou by vznikla věta „Fins get hot as they blow off the body head“. Tato věta česky znamená „Když ta žebra odtrhávají výbuchem hlavu, tak se tím zahřívají.“ Překladatel však napsal něco zcela jiného, čili pořád se ukazuje, že nemá ponětí o tom, jak vlastně angličtina funguje, i lehčí gramatická vazba jej porazí. Nemluvě už o tom, že „body head“ je naprostý nesmysl, a kdyby uměl trochu anglicky, zarazil by se a podíval se na tu větu pořádněji.
       Je to prostě bída, Komenský dobře věděl, proč radil studium jazyků, člověk si věci přečte v originále. A navíc už je to na malou poznámku dost dlouhé, tak končím.
       S pozdravem, pH, i.m.
S pozdravem, pH, i.m.
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK