Logo rubriky
10/2001
  Překlady (další) (187)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 2001

Lesk a bída překladů

       (Interkom 7/2001 – panu Petru Habalovi)
Jakožto člověk, patřící ke 100 % lidí v tomto státě, kteří jsou odkázání na překlady, tento článek jsem si se zájmem přečetl. Málokomu se podaří být v dané zemi déle než na dovolenou (a to v případě USA normálně ani to ne). Žít tam a poznávat konkrétní reálie, to už je záležitost několika jedinců. Číst v originále několik set knih ??? – to už je úplně sf (upřímně řečeno – kolik lidí v ČR toto množství četlo v ČJ?; neřku-li vlastnit toto množství). Takže myslím, že překladatelům lze jen poděkovat (výjimky ovšem potvrzují pravidlo).
       V normální literární produkci je myslím možné kvalitu napsaného vyjádřit Gaussovým rozdělením. Za předpokladu, že se produkce zvýší (např.) 10 krát, myslím, že se i vrchol křivky adekvátně zvedne. V angloamerických zemích je literární tvorba pravděpodobně mnohonásobně vyšší, přesné číslo bohužel neznám (v USA prý vychází 1 sf titul denně). Při překladech angloamerických autorů – samozřejmě těch špičkových – by překladatelská ztráta (viz původní článek) cca 20 % oproti originálu nebyla tak tragická a pro našince by to byl pořád skvělý literární zážitek. Při ztrátě oproti originálu, pod úroveň tuzemské kvality, můžeme pak rezignovat na veškerou cizinu a číst jen tuzemské autory (jako např. u knihy W. Gibsona – Zběsilá jízda, překládané bohužel ne O. Neffem, ale Ivo Pospíšilem). Takže to, že se nám zdají Kantůrek (Zeměplocha), Neff (Neuromancer), Kořán (Vonnegut), Vrba (Hobit), Pošustová (Pán prstenů), Král (Kniha proměn!; zde by mě zajímal páně Habalův odhad na překladatelskou ztrátu) a další (bohužel nemohu říci stovky překladatelů) tak výborní, je způsobeno tím, že kvalita tuzemských písmáků je velice mizerná a naopak kvalita překládaných originálů vysoce nadprůměrná!
       A proto se taky čeští autoři v angloamerických zemích těžce uchytávají, protože úroveň překladů do AJ nepřevýší „anglickou gaussovku“ jejich nasycené literární produkce.
       Přikláním se k myšlence, že by měla být černá listina překladů, kde my, odkázaní na převod do češtiny, bychom byli upozorněni, kdy kvalita (byť i původně špičkové knihy) poklesne pod únosnou úroveň investování peněz, času na čtení, literárního zážitku a zbytečně si nemrhali cenným místem v knihovně na daný brak. V ojedinělých případech toto supluje Interkom.
       Co vy na to, pánové (namátkou p. Habala, p. Vaněk, Jr., p. Podaný a další anglofilové), kteří pečlivě porovnáváte anglický (v tomto jazyce zvláště, alespoň nevím, že by se někdy J.Olša, jr. tak nimral v něčem arabském) originál s českým překladem, aniž (většinou) normální čtenář něco pozná??!
       
Josef Giba
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK