Všechna práva © Interkom 1984 - 2001

Již dlouho pozoruji v literatuře jeden základní nesmysl. Nevím, zda jsou na vině autoři či překladatelé, ale někdo za to může. Jde o sandály.

       V takové knize se píše, že barbar drtil podrážkou svých sandálů, že legionářské okované sandály na ledu neklouzaly atd. Jenže spojovat sandály s barbarstvím a bojovníkem vůbec je omyl.

       Sandál je výtvorem určitého stupně civilizace vyvíjející se v příznivých klimatických podmínkách. Původní bota byla prostá kůže ovinutá kolem nohy. Ona ani dlouho neexistovala pravá a levá bota. V drsných podmínkách, kam je obvykle kladena barbarie, je sandál k ničemu, protože neposkytuje žádanou ochranu nohou před chladem. Ve skutečnosti je pro válečníka naprosto nepraktický, protože nedokáže nohu dostatečně zpevnit. Naopak, pro bojovníka jsou ideálem pevné polovysoké boty.

       Sandály jsou vlastně symbolem míru a do jisté míry i blahobytu a stagnace. Nosil je flákač v Římě, voják na přehlídce, ne však legionář brodící se sněhem někde v Anglii. Též jsou znakem některých duchovních řádů. Proto bych si dovolil navrhnout používat místo slova sandál prostý termín bota. Bylo by to myslím z hlediska historické přesnosti více než vhodné.