Interkom: Emucon 2001 aneb A kdo teda šůruje tu Enterprise?

Motto: „Nekonečný vesmír. To jsou cesty hvězdné lodi Enterprise, která se znovu vydává za poznáním tajemných nových světů, hledat nové formy života a nové civilizace. Odvážně se pouští tam, kam se dosud nikdo nevydal.“

Nejen na Enterprise, i mezi příslušníky brněnského fandomu se najdou odvážlivci, kteří jednou v roce tradičně opouštějí vyšlapané cesty a vydávají se do neobvyklých oblastí, kde je čekají netušené zážitky. A podle toho to pak dopadne.

Start hvězdné lodi Emucon byl odpočítán a k zážehu motorů došlo 10.11.2001 v 17:00.00 SEČ v doku Botanická 68. Na rozdíl od Challengeru bez výbuchu (k tomu došlo až mnohem později a nejednalo se o loď) a na rozdíl od Protectora i bez odření laku o dok.

Pravda (tfuj, tfuj, tfuj – to je trojí odplivnutí přes pravé rameno k zažehnání zapovězeného slova), tedy pravda, někteří nezodpovědní členové posádky se na hlavní palubu dostavili opožděně, takže pro první hodinu letu není spolehlivá dokumentace. Ale protože vše nakonec bylo dovedeno ke zdárnému přistání, zdá se, že k žádným závažným závadám a zádrhelům nedošlo.

Byla sice zaznamenána invaze Borgů, avšak ke všeobecnému překvapení Borgská královna měla zájem o asimilaci pouze u pikantního květáku. Dosud nebylo zodpovědně vyhodnoceno, zda by to mělo být považováno za urážku posádky jako hordy individuí nestojících za asimilaci, nebo za ocenění jejích kvalit jako neasimilovatelných individualit. Objektivní pohled na složení posádky jednoznačně umožňuje preferovat variantu druhou.

Nalodění posledních opozdilců z Badlands vyvolalo prudkou změnu v do té doby pokojném průběhu plavby. Od nezávazného hodnocení morálních kvalit nepřítomných (které je jen těmi největšími puritány nazýváno pomluvami a klevetami) i přítomných bylo nutno přejít k hlavnímu úkolu tohoto hvězdného letu. Proto byla přerušena slibně se rozvíjející diskuse o tajných úklidových četách na Enterprise a došlo na nejhorší. Tedy na realizaci toho, proč vůbec byl let Emuconu odstartován – předání pečlivě zvolených, obtížně opatřených a s maximální péčí zabalených kvalitních nesmyslů do rukou osoby postižené narozeninami. A právě tehdy se mezi námi ocitl František Dobrota, rodák ze vzdálené planety, známý též jako Vetřelec. V životní velikosti. Na plakátě.

Vtipné komentáře předávajících bohužel nemohou být z důvodu pokročilé sklerózy reportérky reprodukovány v plném rozsahu, takže povzdech Pet: „To zase budou reportáže…“ se ukazuje být zcela neoprávněným. Jen je nutno podotknout, že místní pštrossí farma se při tomto Emuconu obohatila o nové exempláře z poddruhů plyš, plast, papír a ani grónská sekce nezůstala bez posil. Některé dary se postaraly i o výživu nového hejna, i když:

„Sehnat bonboniéru se zrním se ukázalo jako velmi náročný úkol, ještě že máme obchody se zdravou výživou…“ (A to je jediný doslovný citát, který jsem si zapamatovala, když nepočítám obligátní a téměř vždy se vyskytující „Nemohl/a jsem odolat takové ptákovině“) .

Bezprostředně poté byly naše duševní obzory rozšířeny videoprodukcí písní na téma Star trek, v originále předvedených na PSSTconu. Přestože se interpreti snažili, nezbylo nám než shodně konstatovat, že naše kvality jsou nedostižné a 1. scifi CD Drakonské vánoce je naprosto bezkonkurenční. Zdá se, že nastal čas pro jeho reedici a dotočení bonusu, který vinou techniky nebyl již na původní verzi.

Následné události patrně budou mít neblahý vliv na pracovní rozvoj a funkční postup některých nejmenovaných účastníků, zaměstnaných ve firmách profesionálně se zabývajících záležitostmi označovanými razítkem „Tajné“. Jak se ukázalo, jednalo se u Emuconu nejen o nevinný průzkumný hvězdný let, ale zároveň o utajené zasedání představenstva Církve Futuristů Nového Začátku. Zasedání utajené natolik, že o jeho konání se sami účastníci dověděli až poté, co bylo ukončeno. Nevím, nevím, jak svou účast na této akci zdůvodní výše jmenovaní nejmenovaní prověřujícímu úředníkovi z NBÚ. Mezi řečí prozradili sice jen některé nepodstatné pikantnosti o plánech zabezpečení Pražského hradu či o provozu armády, a kdo to teda vlastně šůruje chodby na Enterprise, stejně ani tito dotyční neuměli vysvětlit, ale znáte ty úřední šťouraly a hnidopichy.

Vzrušená debata o pro nás zcela nepochybném výsledku bezpečnostních prověrek byla proložena několika ukázkami ze skvělého instruktážního špionážního filmu Shrek, během nichž došlo k dříve inzerovanému výbuchu. Vlastně ke dvěma: Nejdříve vybuchl ptáček na obrazovce a potom Dana. Ono taky pouštět před veterinářkou filmy, v nichž se ubližuje zvířátkům, třebaže pouze kresleným, je čin riskantní, ba až hraničící s hazardem. Vybuchujícího ptáčka ještě se zaťatými zuby překousla, ale nafukování žáby a hada vyvolalo oprávněnou reakci nevole.

A pak už nám nezbylo nic jiného, než se připravit na přistání a po úspěšném zaparkování v doku bezpečně opustit loď. Výsadky průzkumníků se rozešly různými směry, někteří využili radostí poskytovaných městskou hromadnou dopravou, ale našlo se i několik statečných či nerozvážných, kteří do svých domovů nakonec dorazili. Pěšky. Můžu to dosvědčit, jeden z těch bláznů jsem totiž já.