Logo rubriky
1/2002
  Recenze (další) (190)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 2002

Vlk chytil havrana v křoví... Slyším ho běžet krvavou stezkou. Černý pták jde za ním...
Ale uteče vlk letícímu stínu?

„Jsem železo a jsem švih a sek;
jsem rudá krůpěj na konci ostří.
Jsem ostrý kov a paže bez únavy,
jsem oblouk srpu v obilném poli,
jsem kalená čepel a svist ve větru;
jsem rána v těle nepřítele.
Jsem blyštivý břit a jsem žnec,
jsem rudá žízeň,
jsem ten, koho potkáš naposled...“
        
Na první pohled vás zaujme obálka, která se vyrovná a řekl bych, že i překoná, zahraniční tvorbu. Je to výjimečná kniha. Nejen na poměry vydavatelství Straky na vrbě, které má toto dílo na svědomí, ale je výjimečná i v porovnání s ostatní fantasy literaturou. I když Stín modrého býka má s fantasy společného jen málo.
       Je výjimečná kvalitou příběhu, psychologií postav a vůbec atmosférou. Je zvláštní i tím, že z celkového nákladu dva tisíce kusů je stovka knih provedena v kvalitě de luxe. Tato limitovaná série totiž není brožovaná jako zbytek, ale vázaná. A je třeba říci, že pevné desky dávají té knize o deset procent navíc.
       Příběh nás zavede do 4. století našeho letopočtu. V té době se už římská říše pomalu rozpadala a germánské kmeny pronikly až za hranice Limes romanus. Na jednom místě na hranicích barbarica a římské říše stojí dům bohatého kupce, který si vydržuje vlastní žoldnéřské oddíly. A tento bohatý má šikovného bratra.
       Onen šikovný muž se jmenuje Arminius, ale říká si Lupus, Vlk. Pracuje pro římskou říši jako diverzant v barbaricu, na území České kotliny. A teď se chystá na odpočinek, ale nechce odejít jen tak. Jeden velký úkol ho ještě čeká.
       Na druhé straně stojí Krak Maeg Brano, kterému se říká Šílený tanečník. Avšak ten záhy přichází o své jméno, což v tehdejších dobách znamenalo mnoho, a stává se pouze Krakem – to aby na své cestě pomsty za mrtvého bratra nepošpinil jméno rodu. Neví koho má proti sobě, ale dýka zabodnutá ve stopě neznámého mu dává jistotu, že toho muže najde.
       Další postavou je drusada Ronwain, krásná dívka, zaslíbená Krakovu mladšímu bratrovi, Krakovu mrtvému bratrovi... Avšak její žal pomůže zlomit družiník knížete Adalgera, statečný Leoderich (to skoro zní jako Leonard, viďte?). A je tam strašně moc dalších postav a každá z nich žije vlastním životem a žádná z nich není jen kulisa potřebná pro děj. Kulisou není ani svět.
       Na konci knihy nalezneme mapku se známými tvary, ale tajuplnými jmény. Brannobalda – oppidum Závist, Melibiken – Krušné hory; Breta – Šumava; Agara – Ohře. Svět žije skutečně svým vlastním životem, dýchá na nás dobou, kdy odchází doba Keltů a jejich moc je jen pouhým odleskem dob dávno minulých. Za tím jsou ovšem hodiny a hodiny práce, vždyť si stačí přečíst jen seznam použité literatury.
       Každý kousíček příběhu má své místo, každá scéna svou vlastní, působivou atmosféru. Po přečtení jakoby na vás dýchl prapůvodní les, možná i uslyšíte hlasy a tichou hudbu.
       Poutavý je popis Krakova putování kotisskými jeskyněmi, kde dorazí až do podsvětí, aby se setkal s Vládcem podsvětí. Než jsem si znovu po pár dnech tuto pasáž přečetl, stále jsem nemohl přijít na to, proč se mi zdála tak odporná noční můra.
       Je jenom málo knížek, které se mi OPRAVDU líbily. Stín Modrého býka mezi ně patří a z mého žebříčku jen tak nezmizí.
        
Františka Vrbenská, Leonard Medek – Stín modrého býka; vydaly Straky na Vrbě 2001; obálka Jana Šouflová, vnitřní ilustrace Leonard Medek; náklad 2000 kusů, 417 stránek, cena 225 Kč.
        
Míla Linc
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK