Všechna práva © Interkom 1984 - 2002
Přesto, že únor by měl být krátký, jeho popis ve Hvězdném bulváru narostl do neúnosné míry a tak popis opravdu vypečených dní přinášíme zvlášť.
Ačkoli byl Pragocon prvním conem letošního roku, zmatený program na Internetu a obecné přesvědčení, že jde o con orientovaný na fany poněkud jiné krevní skupiny, způsobily, že jsme se v Bílé ulici objevili až v sobotu odpoledne, s cílem rozdat co nejvíce formulářů Akademie a pochytat nějaké hříšníky – neplatiče. Vstupné 150 Kč za oba dny mě rovněž nepotěšilo, chtěl jsem vlastně z nabízeného programu absolvovat jen přednášku Ivana Adamoviče o kritice a recenzování (nedejte si ji ujít, vyjde v dubnové Ikarii a pokud by snad byla s ohledem na většinového čtenáře příliš redakčně krácená, jistě ji najdete v IK).
Prohodil jsem pár slov s Ivem Železným a Tomem Štipským (už se potkáváme jen na conech :-), vymohl korektury minulého čísla IK od Honzy Vaňka jr., který předpokládal, že stejně jako on přijdu i v neděli, aby se 150 Kč vstupného alespoň nějak vrátilo, ale to netušil, že jsem z Vaška Fořtíka vyrazil slevu pro představitele tisku. A pak už na přednášku O. Neffa o umělé inteligenci. Já si ji přebral tak, že očekávání myslících počítačů 6. generace narazilo na realitu, počítače si s námi nepovídají lidskou řečí, ale naopak čím dál tím víc lidí umí hovořit řečí počítačů a tak vlastně umělá inteligence vzniká v hlavách lidí, kteří komunikují s počítačem. Následující debatu trochu kazila nedisciplinovanost diskutérů poslouchajících jako obvykle pouze sebe, když se narazilo na zajímavé téma sebeuvědomění, musel jsem odkvačit na přednášku IA Třináct přikázání literární SF kritiky. Tady jsem potkal Viktora Janiše, který přišel jen na tuto přednášku, asi to byla nejdražší v jeho životě, a pak pádil překládat, vydavatelští upíři si žádají čerstvé překladatelské krve. Na dovolence se z civilky objevil Honza Macháček, večer byl tuším plánován nějaký pořad s SF Workshopem.
Jako první jsem odevzdal u stolku na podporu Neofanů materiály pro EuroParconské CDčko a vysloužil si od VP pochvalu.
Nic netušíce, zastavili jsme se s Michaelou na výborné pizze v conovém bufetu (skutečně to byl jeden z vrcholů conu, křupavý a nadýchaný), vyfotil jsem si tam Silvera za baterií piv, prozíravě si asi dovezl vlastní, neb pořadatelé si nedovolili čepovat nic, co by jen názvem připomínalo alkohol, přeci jen jsme byli na půdě školy, a domluvil si schůzku s naším budoucím (doufám) spolupracovníkem Vaškem Kubou.
Před odchodem jsme zašli ještě na dražbu o níž jsme předpokládali, že se bude týkat knih. Naštěstí si to myslela asi i většina kartičkářů a dřeváků a tak se na dražbě sešla jen skupinka dinosaurů. Když nám Vašek vysvětlil, že se bude dražit pečivo sponzora Pragoconu firmy Odkolek (navíc ve stylu Harryho Pottera), nebyli jsme vůbec zklamáni. Šlo o pět maxikoláčů s čokoládovými popiskami jednotlivých kolejí Bradavic a Dort se sněžnou sovou. Co si pamatuji, tak Jitka Doležalová vydražila speciální koláč se jmenovkou Pragocon a já s Michaelou koláč Zmijozel a Dort. O Dort projevoval zájem Ivan Adamovič, ale když nabídl nejnižší vyvolávací cenu, raději jsem jej zachránil, aby nepadl do špatných rukou. Problém, co s výhrou, jsme vyřešili v duchu sociobiologického výkladu altruismu. Co jsme nemohli pobrat, jsme nakrájeli a rozdali příslušníkům svého kmene (byla to chyba, měli jsme rozdat dort, byl dost fádní).
Pak jsem se dověděl, že někteří dinosauři již tak zdokonalili svůj styl conování, že ani na vlastní con nemusí chodit, a hned si objednali salónek ve Skanzenu, kde se po šesté sejdou.
Na odchodu jsem ještě narazil na Ivana Kmínka, kterému, když se dověděl o suchém zákonu na conu vládnoucím, přestala schůzka, již si zde předzjednal, připadat jako dobrý nápad. Poslední, co jsem z conu zaregistroval, byla Tereza N. laškující s jedním předplatitelem IK. Richarda může jen utěšit, že jsem jej krátce předtím stáhnul o mnohaleté dlužné předplatné a tak mu na jiné radovánky určitě nezbývalo.
Kupodivu jsem do Skanzenu dorazil jako první, ale brzy se postupně objevil Honza Škorpík, který Pragocon spojil se srazem spolužáků (tento echt Moravák pochází, představte si to, z Prahy, stejně jako asi mnoho echt Pražáků ze Svitav), Pagi s Jitkami, Peťo Pavelko, Jolana a Dáreček. Domlouvali jsme podrobnosti jídelního a nápojového lístku na blížícím se Vítězném únoru, komentovali přednášky (obě), které jsme absolvovali na Pragoconu, a dobře se měli.
Když jsem se měl k odchodu, dorazil Silver s početnou bandou neofanů. Co se dělo pak, si možná přečteme v Černé kronice, já už měl odconováno.
