Všechna práva © Interkom 1984 - 2002

Domníval jsem se, že v 17.15 budu ve Skanzenu mezi prvními, ne-li první, a měl jsem pro tu příležitost připravenou Prokletou přísahu od Alexandry Pavelkové, ale za stolem již seděla Jolana s naším nejvýchodnějším hostem Kájou Soukupem a nejzápadnějším Dárečkem. A také Egon a Silver, abych je za jejich dochvilnost odměnil alespoň vyjmenováním.

       Záhy se začaly objevovat skutečné slibované scifistické rarity: Honza Hlavička, Slávek Švachouček, Ivan Kmínek, Jirka Doležal, Ivan Adamovič, šéf Akademie SF Richard Podaný, doplňované fany z různých geologických vrstev, jak je známe třeba z úterních schůzek KJV. Brzy byl celý salónek Skanzenu naplněn do posledního místa, a když se objevili zpozdilí Ondřej Neff, Ivan Straka a JWP, museli si jít ukrást židli jinam.

       JWP, aby dal sešlosti nějaký řád, pronesl krátkou řeč na téma patnáctého SSSR, které pozvolna přechází v USA (Unii Starých Alkoholiků), a vyslovil přesvědčení, že když nepolevíme, doženeme v počtu realizací i staroslavné cony jako je Parcon.

       Po čase, teď už nevím, zda to bylo před slavnostní řečí JWP či až po ní, se nám podařilo do té doby nemožné: přinutit obsluhu k vypnutí nějakého globálního pop-hnusu, který se na nás hrnul z reproduktorů. Nevím, jak se to povedlo, když o to šel žádat Richard Klíčník a po něm snad Viktor Šanc, nebylo to nic platné. Když však za jídlonosičem došla kolou s fernetem osmělená Doreen, tento vyšplhal kamsi ke stropu, rozpojil dráty a nastal kýžený klid k hovoru. (Zde nemohu nevzpomenout památných SF plesů v Olomouci, kde vše bylo výborné, jen ta hudba rušila :-). Jen bych pro příště potřeboval vědět, zda dotyčnému slíbila nějaké speciální rozkoše ve skládku zeleniny (hned vedle na chodbě), nebo mu naznačila, že jeho játry na stěnu napíše TICHO.

       Zle jsem se na Jirku mračil, když jsem viděl, že kouří a má před sebou pivo, pravil, že jedno týdně může, no asi se na SSSR preventivně postil měsíc předem. RIP dal možnost opozdilcům a ještě vybíral formuláře Akademie, Ivan Adamovič mě upozornil, že jsem vás ošidil o druhdy slibovaný článek Viktora Janiše, snad to napravím ještě v tomto čísle, ale nebyl tam jen pracovně, měl jsem dojem, že se dobře bavil ve společnosti přítelkyň a otrokyň Filipa Gotfrida. Dvorní fotografové fandomu Jitka Doležalová (jak to dělá, že ji v Praze potřebují vždycky, když je nějaký con?) a Dáreček nechali kolovat svá fotoalba (Dárečkovi připomínám potřebu značení pro SF Muzeum).

       Později ještě dorazili Staso Juhaňák, předal jsem mu materiály od Martina Šusta, leč Staso podcenil náročnost SSSR a zapomněl je tam, naštěstí je zachránil Silver, stává se prostě čím dál nepostradatelnějším, Petr a Inka Hanušovi (dorazili na poslední chvíli z nějakého koncertu) a Pražák (Baubín). Když jsem ho s neomaleností sobě vlastní upozornil, že má méně vlasů než za dob Radky Žákové, pravil s vyrovnaností patřící k našemu věku, že odešly společně.

       Jiřina Vorlová i zde organizovala plynulou výměnu povídek z CKČ mezi porotci, Dáreček s Jitkou fotili, Filip Gotfrid se zlobil na jídlonosiče a vůbec jsme si to všichni užívali.

       Postřeh na závěr: není pravda, že náš „emeritní“ redaktor JVjr. zrejžkovatěl, abych použil termín z přednášky za 150 Kč I. Adamoviče. Když mluvil s Honzou Hlavičkou, měl v hlase úctu promíšenou s obdivem. Takže rada pro vás, dotčení neumětelové, dokažte na poli překladu či vlastní tvorby to, co Jan Hlavička a Jan Vaněk jr. se na vás přestane mračit.