Všechna práva © Interkom 1984 - 2002

Pokud se do jednoho pokračování rubriky sešlo několik čísel téhož fanzinu, shrnujeme napřed všechny údaje, které mají společné, a pak přidáváme podobnou hlavičku pro specifika každého čísla (např. při proměnlivém rozsahu). Po prvním informování o fanzinu pro úsporu místa poněkud omezíme méně podstatné citace z tiráže.

 

Andromeda News: Scifistický nepravidelný občasník (s emblémem SFK Andromeda Plzeň). Vychází nepravidelně, když je chuť a čas psát a vydávat. Šéfredaktor : (mezera před dvojtečkou sic, v tiráži se objevuje ještě 4*) Dáreček (jako redakce jsou uváděni autoři příspěvků). Cenu tohoto čísla nelze penězi vyjádřit. ZHOTOVOVÁNÍ KOPIÍ TOHOTO FANZINU SE DOPORUČUJE. Ľubomír Záborský, Rabštejnská 32, 323 32 Plzeň, lzaborsky@quick.cz, andromeda.scifi.cz. (v záhlaví:) Fanové všech zemí, spojte se ! 8 stran A5 drobným písmem.

 

       Číslo : 42. Datum: 25.02.2002 (mezery, potažmo jejich absence sic, před druhou dvojtečkou není zcela jednoznačné, o který případ jde)

       Reportáže Petra Říhánka z Avalconu (převážně o Star Wars linii), Parconu, Bohemiaconu a Raukonu 2001. Kdyby nebyly doplněné jeho povídkou Jednou kapitán, vždycky kapitán, beztak už vydanou ve Zbraních Avalonu 32 Extra Speciál, možná by nebylo nutné v polovině přecházet z malého písma na ještě menší.

       Číslo : 43. Datum: 26.02.2002

       Celé číslo tvoří povídka Petr Kaufner, Jiří Šneberger – Svítání, na níž si nečtenář povšimne především toho, že neobsahuje ani slůvko přímé řeči. Druhý z autorů také dodal dvě ilustrace ve výrazně zkratkovitě-karikaturnějším stylu, než pamatujeme z Ikarie a knih Laseru počátku 90. let.

        

Knihovnička Vakukoku: Měsíční (pouze od č. 96) literární a comicsový fanzin SFK Vakukok. Vydává: Pavel Skrblík Krajíček, Nerudova 9, 787 01 Šumperk, ČR, Evropa, Země, Sluneční soustava, Mléčná dráha... Vedoucí tiskového úseku: Jiřina Procházková. Výhradní distributor: Robert Charón Legierski. Tiskový mluvčí: Jarek (jednou uveden Jaroslav) Mostecký. Zelená linka: 0777/155224. vakukok@centrum.cz. A5, tuhá obálka, ve hřbetě sešito dvěma svorkami.

 

       č. 94: Vyšlo 12.10.2001 (mezery sic) v Březové nad Svitavou. 28 nečíslovaných stran, tisk pokračuje na 3. straně modré obálky.

       Nářky, že u nás prakticky nevychází domácí comics, se nikdy nezmiňují o produkci Vakukoku – i když její distribuce je nejspíš omezená. Toto číslo přináší grafický román nebo aspoň novelu Křížová výprava ke hvězdám, „Napsal: Petr Konupčík (zřejmý fakt, že podle Andersonových Kosmických křižáků, nějakým nedopatřením není uveden), Nakreslil: Vladimír Bican“ (na zadní straně jsou přetištěny obálky KV 57 a 58 s jeho čistě autorskými díly Bitva u Chlumce 1126 a Bitva u Milána 1158). Skutečného hodnocení se budou muset zhostit znalci comicsu; jako laik jen poznamenám, že některé stránky se mi zdály špatně přehledné v důsledku jednolitého temného tónování (a snad i malého formátu), např. textový panel s tmavým pozadím na modré obálce je skoro nečitelný. Před vykřičníky a otazníky jsou vynechávány mezery a zrádce oslovován s č.

       č. 95: Vyšlo 21.12.2001 na vánoční besídce u Juřičků & Kubelíků. 8 nečíslovaných s., bílá kolorovaná obálka.

       Další nářez: „Píše $krblík, Kreslí Fischer“. KV se (pokolikáté už?) vrací k populárnímu přetextování Rychlých šípů jako různých dobrodružství šumperských hrdinů, ať už je zažívají samostatně, nebo maří stále nové úklady pokřivené karikatury jejich klubu a arcizloduchů série, bratrstva kočičí Pravdy. Jistě, lettering není tak pečlivý jako v Crwi a vztah mezi starým a novým zněním často bývá povrchní, nucený a stavící na předvídatelné hrubozrnnosti spíš v rozměru jednoho okénka než celého příběhu (ale jak se také vejít do omezení existující struktury?) – a přece o sebe co chvíli třesknou s razancí setkání deštníku a šicího stroje na operačním stole nebo vydařeného Tele tele. Mikuláš u Rampasů („Jestli to jsou zase Interkomy, dostanete pořádnou nakládačku – Pst, táta tě slyší“), Makropulos chrání neofany před tajemným V. P., který se vždy v termínu Avalconu snaží vykolejit vlak do Chotěboře (no dobře, kdo tvrdí, že humor musí mít logiku?), Pravda nechce pravdu a tak se – jistěže bezúspěšně – snaží zabránit odeslání dopisu do Ikarie („Vzdej se a staneš se čestným členem SFK Avalon!“)...

       č. 96: Vyšlo 22.2.2002 na Vakukoconu XXXVIII. v Březové nad Svitavou. 8 s., oranžová obálka. Zataveno v igelitu s propagační propiskou a kalendářem šumperské firmy Pramet.

       Na titulní straně velký portrét K. Gottwalda v uniformě s titulkem „Náš nejmilejší pan prezident !!!“, na zadní fotografie z tryzny v březnu 1953 a (poněkud anachronicky) XVII. sjezdu KSČ. Orazítkováno „Přísně tajné!“, „Okresní vojenská správa“ a „Otevřte jen na rozkaz!“ – divíte se, že jsem neměl to srdce?

       Sečteno a podtrženo, mile fanovský fanzin.

        

Hromada 7 (ročník 2), leden 2002. SF&F Workshop Jan Macháček, Pražská 765, Pelhřimov, 393 01. workshop.scifi.cz. 4 str. A5, číslované ovšem jen do 3 (titulní není počítána).

       V úvodníku Honza mimo jiné – např. že nastoupil civilní službu v nemocnici a o vánocích „byl debilizován (Paegas, +420732988745)“ – oznamuje, že „od příštího nového roku Workshopu, tedy od jarní rovnodennosti 2002“ přechází na dvouměsíční periodicitu a jednotný členský příspěvek 60 Kč. Zbytek čísla tvoří informace o chystaných akcích pod titulky Workshop na Pragoconu, Jarní literární víkend (12.-14. dubna Libušín u Kladna), Eurocon se blíží a Uzávěrky na spadnutí.

        

The Nemedian News: Zpravodaj Conan Society. Zdeněk Zachodil, Sušilova 24, 695 01 Hodonín. A5.

 

       1/2002: 8 str. + 4, 4 a 12 s. příloh.

       Listárna, zpráva o výsledcích soutěže (viz níže), báseň („Kéž v plamenech skončí zloba, / sémě to Mladšího Boha!“), draconanská reportáž, inzerce, recenze Conana a dědictví Atlantidy od „Paula O. Courtiera“ známá též z Ramaxu 12/01 (zde je však jako křestní jméno uveden „Poul“), článek o Piktech zřejmě podle knihy Svět Vikingů. Z italského fanzinu Yorick převzatý obrázek na obálce je tak tmavý, že prosákl na rub stránky.

       Konec čtení na pokračování z minulého čísla; Literární příloha NN 1/02 – úryvek románu Georgese Navarryho Conan a plazivý bůh Yig. Autor je demaskován jako moravský geolog v Nemedian News Speciál 1/2002, přinášejících „seznam členů a čestných členů Conan Society se základním minimem informací“; tentokrát zbylo místo (4 str.) jen na ty čestné (dovolím si CS poučit, že pokud už jim říkat anglicky, správně to je honorary member, ne honour): je jich totiž přes 70 (při každém počítání mi to vyšlo jinak), z toho 19 z USA, z toho 5 mrtvých.

       2/2002: 8 s. + 4, 6 a 12 s. příloh.

       Listárna se zprávou o amatérském filmu Conan spasitel, jak magazín Lidových novin v lednovém článku o fantasy podal výrok Egona Čiernyho o epigonech R. E. Howarda a o čem EČ skutečně mluvil (formulace je mi povědomá z e-mailové konference o sci-fi), článek o mithraismu převzatý z bulletinu Subterranea Britannica 28/92 a o objevu neznámého chrámu na Ceylonu z časopisu Světový zdroj zábavy a poučení 32/1940, dopis z italského Howardova fanklubu. K reklamám knihkupectví přibyla Čáslavská („Pavlovský, Gotfrid“) a ostravský Matrix v kvalitě mezi Brlohem a Antiqartem.

       Čtení na pokračování NN 3/02 (sic!) W. G. Gray: Conan mocný. LP NN 2/02 C. Biedermannová a J. Pavlík: Přátelé z onoho světa, crossover se Star Trekem (ani Conan neobstojí proti vulcanskému paralyzačnímu chvatu), přetištěný s nepříjemným množstvím překlepů nikoli z „čsp Ikárie“ (sic!), jak uvádí seznam čestných členů, nýbrž porevolučního Poutníka. NN Speciál 2/2002 s první částí seznamu členů: (přibližně) 59, z toho jen 22 nedisponuje „válečným jménem“ a to ještě z nich je 5 takových, kteří se od přihlášení neozvali. Uspořádání není jasné, tím méně přehledné.

        

Ve stopách Conana: Sborník povídek z druhého ročníku literární soutěže vyhlášeného (na obálce je podtitul bílým písmem, jen tato dvě písmena černě) Conan Society pro rok 2001. Vydala Conan Society a Mastermind. Jiné informace nejsou, zájemci patrně nejspíš pochodí na výšeuvedené adrese. 40 str. A5 + tuhá světlefialová obálka, ve hřbetě sešito dvěma svorkami.

       Čistě povídkové sborníky přísně vzato už nespadají do záběru této rubriky a měl by o nich psát někdo jiný, jinde a z jiného hlediska, na žádost šéfredaktora to však činím zde, abych mu ušetřil nutnost informovat o této publikaci zvlášť. Soudě dle NN 1/02 (úvod sborníku nic konkrétního o výsledcích a vlastně ani soutěži neříká) byly oceněny povídky Ondreja Trepáča, Václava Vágenknechta a (dvouačtvrtstránková) Miroslava Žambocha, který je ovšem v obsahu označen „čestný host sborníku“; navíc je tu „počáteční úlet pro pobavení“ od Shimpiho (v obsahu mylně jako „Shimpy, netový anonym“) a ukázka z románu Rocka K. Artose (občanské jméno lze nalézt v inzertní rubrice NN 1/02) „včetně ilustrace“, opakované s lepším kontrastem na 3. straně obálky. Redakční komentáře odděluje na milimetr stejná mezera od povídky, k níž se vztahují, jako od té následující, což mě párkrát zmýlilo. Všechny příspěvky jsou sázeny bez zapnutého dělení slov, dva také bez odstraňování neslabičných předložek z konců řádku; jeden má poslední odstavec výrazně větším písmem než zbytek a nejméně ve dvou se objevují podivné mezery v textu, a to když nepočítám poslední řádek každé stránky (dodatečně jsem zjistil, že tímtéž trpí i Nemedian News, kde to není tak patrné).