Všechna práva © Interkom 1984 - 2002

Jistě tušíte, že ji zase budu chválit, má to asi stejný účinek, jako když jsem dříve kritizoval, ale je to vítaná změna.

       Příjemná obálka Dana Růžičky naznačuje, že se nám objevil (potažmo vrátil, pozn. JV jr.) další ilustrátor zvládající řemeslo. Blyštivé hýždě kosmické najády v kontrastu se zpocenou skrání zírajícího kosmonauta snad ani nepřipustí otázku, nač jsou ve vzduchoprázdnu křídla? (přece na sluneční vítr :-)

       Strany 2 obálky s reklamou na knihy edice Ikaros bych si normálně nevšímal, zarazila mě ale formulace v ceně knihy Dar času od Zorana Živkoviče, stojí zde totiž „cca 99 Kč“. Nelenil jsem a zavolal Filipovi Gotfridovi a od něho se dověděl, že v Ikarii cca znamená „30+“. Dát 129 korun za sešitek o 86 stranách se mi rozhodně nechce a počkám si, až se objeví ve zlevněnkách. Mimochodem, zatímco u vedle inzerovaných Křišťálových sfér (otiskl již někdo varování před množstvím chyb zanesených scanováním z Ikarie?) přijde strana na 57 h, u Daru času již na 1,50 Kč.

       Rozlet na straně 2 má kupodivu hlavu a patu, jen mě trochu nadzvedlo opakování historky o Jardovi Velinském, že na jakémsi conu vykládal svým spolubydlícím, že sci-fi je hra a zábava, a musel před jejich běsněním prchnout z pokoje, kde ve spěchu nechal i svou drahocenou kytaru. Je to jen můj dojem, nebo se i vy s každým opakováním dovídáte nové a nové podrobnosti? Opět jsem nelenil a poslal mail kpt. Kidovi (četba Ikarie rozhodně není pasivní záležitost :-).

       Zde je odpověď:

       Hola, Zdeňku, přiznávám se, že si na to vůbec nepamatuju. Ale jelikož to je vskutku můj názor, nejspíš jsem to asi někde řek a dostal se do konfliktu s některými ortodoxy. O trampingu říkám totéž a reakce zavilých sršatců bývají stejné.

       Dumám o tom, že bych jel do Chotěboře a udělal tam reklamní akci pro svůj klub. Ještě pořád můžu prodávat čtyři SF tituly.

       Samozřejmě tam jede i Františka se svým spolkem holek.

       Moje www stránky mají novou adresu: www.kkkk.cz

       Každého prvního v měsíci zcela nové!

       Zdravím velmi – Kid

       Galaktická kavárna Hana Sola upoutá už fotografií Káji Saudka, těžko o ní ale co říci, aby člověk zároveň neurazil i Káju. Pod titulkem Ríša nebude trol se dovíte, kdo všechno nebude hrát na Parconu v Mužích ve zbrani trola, ale chybí info, že roli nakonec získal Láďa Čermák. A nakonec v info o konání SSSR je uveden mezi hosty Staňo juhanák (sic²).

       Ale jsme již na straně 3 u docela dobré povídky Krví psáno od Chrise Lawsona. Není to taková bomba jako Dvaasedmdesát písmen, ale přesto, pohled na svět očima umírněného, leč věřícího muslima je zvláště dnes zajímavý. Přesto mi to připadá příliš evropské, takhle nějak se svobodné vůle a zodpovědnosti za vlastní osud dopracovávali hrdinové evropské bezvěrecké literatury před(před)minulého století. Kolik set let už vlastně v pokročilejší Evropě není bezvěrectví či absence v církvích hrdelním a trestným činem?

       Ivan Adamovič konečně uveřejnil tolik potřebné Třináctero přikázání literární kritiky, teď už stačí si jej jen přečíst, zamyslet se nad ním obecně, zamyslet se nad ním s ohledem k vlastní kritické činnosti, sehnat si nějakou Doporučenou literaturu a zkusit to znova a lépe. Opět jednou článek, který opodstatňuje existeci celého čísla.

        Fandománii příjemně osvěžilo představení Sadisticko Filosofického Klubu Spectra. Pozvánka na Jarní poradu Československého fandomu a Ligy podpory neofanů trochu zavání frakční činností ve Všesvazovém Fandomu (b). (Soudruzi Kameněv, Bucharin a Drevokocúr dostali kulku za méně :-)

       V recenzích se zdá docela gramotně vystupovat Fr. Ryčl. Název recenze na Bajky robotů jako Pohádky z plechu a potrubí je skutečně geniální. No, snad mu to vydrží.

       Nakonec něco o typografii, já vím, že je to zbytečné, ale nedá mi to. Dlouho jsme se pokoušeli naznačit, že je možné neodsazovat první odstavec a v případě výčtových seznamů, např. Nových knih je lepší neodsazovat vůbec. Bohužel se obáváme, že jsme se tak stali spoluzodpovědnými za to, že publicistika v minulých číslech a Fandomanie v tomto nemá odsazený nejen první, ale vůbec žádný z odstavců. Což bylo (a je) tak ohavné, že Vivisektor (pravděpodobně následkem jakési intervence) je pro jistotu vysázen postaru, odsazení všude i před prvním odstavcem, a protože Nové knihy jsou na stejném listu, tak i v jejich seznamu začíná každý odstavec odsazením. Skutečně exemplárně hnusné na pohled. Ach jo.