Všechna práva © Interkom 1984 - 2002
Komu bych měl za sebe, Richarda Podaného a za naši komunitu vůbec poděkovat nejvíce (pozor, výčet nebude úplný):
Romanu Lipčíkovi, který přišel včas, vydržel 90 minut bez cigarety, takřka nikoho neurazil a ve spolupráci s mírným počasím a disciplinovanými účastníky ukočíroval přes tradičně zmatený začátek snad nejsvižnější Akademii dosavadní historie.
Mirkovi Dvořákovi, který s Pagim včas dovezli Mloky i certifikáty a propašovali je přes všechny kerbery, kterými je výstaviště obšancováno.
Hance Pěchulové, že nám Mloky upekla, a Mirkovi ještě jednou, že vytiskl certifikáty, nakoupil rámečky a pak vše před výstavištěm smontoval.
Jiřině Vorlové, která zorganizovala pódium, Bí a Ivě, že v horku asistovaly Romanovi při předávání cen, a Filipovi Gotfridovi, že je pomohl přemluvit. (A Bí i za výbornou okurku, která mi pomohla přežít akademické běsnění v mnohem lepším stavu než v předchozích letech.)
Všem oceněným hlavně za jejich dílo, ale i za to, že si našli čas. Rovněž našim předávačům: Ivanu Adamovičovi, Jarkovi Mosteckému, Liboru Dvořákovi, Ivanu Al Akšovi (jak jej Roman přezval), Frantovi Novotnému, Ondřeji Neffovi a Vlastovi Talašovi a samozřejmě všem divákům, kteří se nedali odradit vzpomínkou na loňské vedro a zase přišli.
Vlado Ríšovi, který přebíraje cenu Akademie, v odvědi na otázku: Zda se Ikarie zlepšila, či se pouze unavili její kritici?, použil citaci presidentské maximy: Kdo to dělá, ten to i řídí. Bohužel nijak nenaznačil, kde z tohoto základního principu řízení fandomu vyplývá zákaz nahlédnutí do nějaké populární příručky o počítačové typografii.
A samozřejmě našim finančním sponzorům, Polarisu a Talpressu (můžete se ještě přidat). Knižnímu klubu/ Euromedia / Ikaru za poskytnutý knižní dar, který nám ale z větší části rozebrala holubí letka a tak nemůžeme ručit, že se na jejich knihy objeví někde recenze.
Pagimu pak i za to, že všem poskytl útočiště ve svém bytě, kde jsme se vzpamatovávali z maratónu Akademie.
Postupně se zde sešla celá plzeňská a brněnská výprava, lepší část rodiny Rampasových, Jitka Doležalová, Richard Klíčník, Gudrun a Keplík. Objevil se i Silver s Ondřejem Jirešem a kukuřičnou pomazánkou z olejovek.
Tom Jirkovský s Mirkem Dvořákem vyprávěli o strastech nakladatelských, Pagi na PC promítal úžasné fotky z páteční maškarní merendy v Krakatitu, Ondřej Jireš hovořil o zákulisí Pevnosti, Helena Šebestová o oblíbených filmech a Silver si za dveřmi povídal s Jitkou Doležalovou, takže všichni měli šanci dostat se ke slovu. Okolo půl desáté jsme jásot na ulicích správně identifikovali jako vítězství slovenského hokejového týmu a vzali to jako dobrou záminku, aby mimopražští ještě neodjížděli, že teď bude na ulicích příliš rušno.
