Logo rubriky
5/2002
  SF film (další) (194)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 2002

Premiéra Klonů – a co jí předcházelo

Na premiéru II. epizody Hvězdných válek – Klony útočí jsem se těšil neméně než praví „starwarsáci“ na celém světě a prakticky už měsíc před promítáním jsme začali v naší rodině o novém filmu sbírat vše, co se dá. Přirozeně jsme NEMOHLI chybět na slavnostní půlnoční premiéře titulkované verze, kterou uváděli v Praze ve Slovanském domě. Když jsme ale zjistili, že čeští fanoušci Star Wars plánují setkání onoho slavného dne už v podvečer „u koně“, bylo záhy jasné, že musím být holt u všeho a ani po večeru s Harry Kimem si nedám pokoj.
       Pod Václavem se kolem půl deváté začaly objevovat nejrůznější kostýmy, ve kterých bezesporu vedla dámská část – Padmé v bílém i představitelka temné strany Síly Darth Annaud celá v černém působily opravdu efektně, řady doplňovalo i několik Jediů a napůl kyborgizovaných kandidátů na Temného pána ze Sithu. A samozřejmě nemohl chybět ani hlavní „pachatel“ české verze František Fuka.
       Po chvilkovém váhání se dav fanoušků v kostýmech a se světelnými meči dal na pochod kolem Muzea na Vinohradskou a záhy zakotvil v nočním klubu CZ Beat, kde si každý mohl objednat pevné či tekuté posilnění dle libosti. V marné snaze dostat z Franty Fuky nějaké podrobnosti nám utekly i ty tři hodiny a nastal čas cesty zpět – nebo spíše dolů ke kinu. Během cesty se ukázalo, kdo je na té správné straně Impéria – to když jsme přišli k poutači s restaurací EMPIRE, před nímž se všichni císařovi zastánci vyfotografovali. A nebylo nás málo…
       Nakonec jsme jako eskorta zajaté senátorky Padmé dokráčeli ke kinu, kde nás záhy přepadli reportéři anglické verze Radiožurnálu a mámili z nás informace, jaký je to pocit vidět SW II dřív než v New Yorku, jak probíhal překlad, co místní fanoušci atd. Pak přišlo to, co už zasvěcenci čekali – efektní souboj dvou temných Jediů: Tess a skvěle napodobeného Darth Maula. Když už to vypadalo, že se vzájemně vymlátí a bude o dva adepty temné strany Síly méně, zazvonil mobilem Temný pán ze Sithu a seřval je, aby neplýtvali silami a nechali boje. Oba s povzdechem „Ano, Mistře“, poslechli a vydali se s ostatními na samotné promítání.
       Po reklamách na další filmové pecky – největším konkurentem Klonů bude asi Spiderman – opět zazněla za potlesku fanoušků důvěrně známá Williamsova hudba a po plátně se rozběhla písmena o problémech, které má Republika se separatisty. A pak už běžel děj a my všichni seděli jako přikovaní.
       O samotném filmu toho už bylo napsáno dost a je na povolanějších recenzentech, aby rozebrali jeho dobré i špatné stránky. Faktem je, že oproti ukecanější Epizodě I s příšerným Jar Jar Binksem byla dvojka o několik úrovní výrazně lepší, děj ubíhal opravdu rychle a efektně a daly se tak vydržet i slabší pasáže filmu – poněkud prkenné milostné scény mezi Anakinem a senátorkou Padmé. No, ale ty tam musely být, jak jinak by mohla později dvojčata Luke a Leia porazit Impérium a vrátit tatínka na „správnou“ stranu? Naproti tomu okamžik, kdy Anakin přiznává, co po smrti matky udělal Tuskenům, patří k nejpůsobivějším – měl jsem opravdu pocit, že v tu chvíli už na mě hledí Darth Vader. Pro znalce celé série byla zase lahůdkou Obi-Wanova zdánlivě banální věta pronesená k Anakinovi: „Ty mě jednou zabiješ!“
       V poslední části filmů už jeden efekt stíhal druhý – příšery řvaly, droidi stříleli a Jediové svištěli světelnými meči všech barev. Však také celý film byl natáčen jako digitální a na výsledku je to opravdu znát. Vrcholem bylo ovšem, když staroušek Yoda odhodil hůl, vytáhl meč a rozdal si to s hlavním padouchem (a ještě se spolu pomocí Síly přetahovali, zda jim strop spadne na hlavu nebo ne). A aby se Imperiálům nestýskalo, objevil se na konci i Darth Sidious a vesele kuje pikle pro třetí díl – bude opravdovým utrpením čekat celé TŘI ROKY než se nám Anakin konečně projeví a získá svůj interesantní hluboký hlas i slušivý černý háv s technickými udělátky.
       Pod vlivem prvních dojmů se těžko píše a určitě půjdu na Klony ještě mnohokrát – ale už teď mohu říci, že to byla velkolepá podívaná. Tohle musí vidět každý, kdo aspoň zná pojem science fiction – tenhle díl Star Wars určitě nezapadne a bude se na něj vzpomínat i po letech. Síla s vámi všemi a…….Yoda Rulez!
Honza Pavlík
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK