Všechna práva © Interkom 1984 - 2002

       Už žádné tuli-tuli. Demaskovat se bude.

       Je tomu již drahně let, co Rousseau jako prostředek ke (stále ne a nepřicházejícímu) zlepšení úrovně lidstva identifikoval vzdělání. Mezitím se k témuž účelu vymyslela řada jiných pěkných prostředků, jež nefungují, namátkou třídní boj, rasová čistota, kulturní relativismus a podobně. A taky jeden, který funguje, totiž evropský humanismus, ale toho si nikdo moc nevšímá, protože dokonce i evropská inteligence dává přednost brnkání na sitár, transcendentální meditaci a dalším okázalým blbostem. Možná by tedy bylo na čase se k výchozí tezi (že vzděláním se člověk stane lepším) analyticky vrátit.

       Zvlášť když někde na světě se patrně nalézá podzemní komplex laboratoří, jenž je sídlem tajné organizace, která si vytkla naopak cíl opačný, totiž podvratným (od)vzděláváním úroveň člověka ještě výrazně zhoršit. Těmto spiklencům je třeba dát za pravdu, že tím by se všechno výrazně zjednodušilo. Horší je, když si představíte, že se to děje vašim dětem. Zatím nejdokonalejším bojovým prostředkem této maskované skupiny je seriál BBC Teletubbies.

       Marginální úvahu o tom, že TV NOVA to taky mohla přeložit jako „Telepupíci“ (nic jiného to totiž neznamená, anžto „tubby“ je bříško a paňácové mají obrazovku na pupku), přenechám našim předním kritikům překladu. Ostatně, co Nova činí, dobře činí. Důležitější je to, co se odehrálo v kuchyni zcela jiné, v kuchyni televize veřejné služby, jež se zove BBC. Do té totiž zcela evidentně museli agenti-krtci spikleneckého centra výrazně infiltrovat, a to na všech úrovních produkce i rozhodování.

       Osvětleme si, o co v dotyčném seriálu jde. Výchozím bodem nám budiž poznání, že titulní obscénní paňácové se programově chovají zhruba tak o třicet bodů IQ níže, než kam svým intelektem dosáhnou jejich protějšky, pozemské děti, se kterými se na povel onoho futuristického větrníčku tak ochotně kontaktují. To se projevuje ve všech osobnostních složkách, především v chování a řeči. Zatímco děti se chovají sice hravě, ale v podstatě rozumově, a jsou evidentně s to skládat dohromady jednoduché, leč významově korektní věty i větné celky, Teletubbies se chovají tak, že použít slovo „infantilní“ by bylo nemístným nadhodnocením. Věky jim trvá cokoli pochopit, a to i když si logický sled zopakují pětkrát či desetkrát každý. Neuvažují příliš o následcích svých činů (což autoři vykládají jako mravní výchovné lekce, ale nenechejme se vodit za nos) a jejich přehmaty vždy až posléze vyřeší Velké sluníčko (viz dále!). Místo koherentního řečového projevu se vyjadřují dementním hýkáním, jež uráží rozum i vkus. To, že je možno vydávat za výchovný prostředek kontakt s bytostmi evidentně nižšího intelektu a vnímavosti, aniž by někdo protestoval, je na pováženou. Při sebemenším zamyšlení je přece zcela jasné, že takový kontakt z výchovného hlediska obohacuje minimálně. Zato úspěšně nivelizuje a brzdí iniciativu a kreativitu. Což je vlastní účel spiklenců, jak si povíme dále.

       Teletubbies žijí v krajině poklidně bukolické (ti odporní všudypřítomní králíčci!), která je však prolezlá všemocnou technologií, jež je připravena plnit jim v mžiku všechna jejich dementní přání. Chtějí-li zalévat kytičky, ruče přiletí obláček. Chtějí-li pozorovat lodičky, údolí se ve chvilce zaplní vodou. Ta se pak zase bleskem vypustí, aniž by vznikly nánosy bahna, proti čemuž bychom měli po srpnových událostech protestovat, protože se kdosi evidentně snaží vychovat generaci nepřipravenou na škody způsobené záplavami. Ze země se vysouvají hlásné trouby, jež ohlašují konec a začátek programu. Po futuristickém příbytku našich šantalů šmejdí jakýsi vysavač připomínající Zappovu postavu Ústředního šmíráka (Central Scrutinizer). Co z toho všeho plyne?

       Spiklenci se evidentně pokoušejí vychovat si generaci, jež bude zralá pro jimi plánovaný budoucí svět, jenž nasadí konzumní parametry takové, že na doby, jimž jsme coby současníci nadávali do konzumní společnosti, budeme vzpomínat jako na novověkou dobu renesanční. V tomto světě budou všichni až na skryté panstvo v roli připitomělých Teletubbies, kterým skrytá a zcela nepochopitelná technologie splní jakékoli přání, za předpokladu, že bude dostatečně infantilně dementní a neškodné.

       V této souvislosti je třeba upozornit na makabrózní, děsivě zlověstnou postavu Velkého sluníčka. Tento vlezlý Velký bratr seriálu na sebe zlovolně vzal podobu roztomilého nemluvněcího obličeje obklopeného solarizační aureolou paprsků a zavěšeného na nebíčku. Leč jak strašlivý pán skrývá se za roztomilým užvatlaným hihňáním tohoto podivného božstva! Je třeba si klást otázku: v jakém že to gulagu ve světě Teletubbies skončili všichni, kdo odmítli se spolu s oněmi čtyřmi oplácanými mongoloidy smát kdejaké pitomosti? Velké sluníčko zcela zřejmě není nic než uživatelské rozhraní, jímž páni pochmurného budoucího světa ovládají ztupělé lidstvo. Račte si představit, jaké šance by asi měl onen připitomělý, repetitivní Tinky-Winky, kdyby si usmyslel bouřit se proti technologii tak efektivní! Velké sluníčko by s ním věru pěkně zatočilo!

       Proti plíživé edukativní diverzi Teletubbies je třeba se začít co nejrázněji bránit. Založení občanského sdružení Racionalisté proti Teletubbies se mi zdá jako nejmírnější z předběžných kroků. Jako jedna z laterálních možností ataku se také jeví skutečnost, že nejtupěji ze všech postaviček se chová Dipsy, jenž jest tmavé pleti. Obvinění z rasismu by mohlo být v dnešním světě účinným repelentem. Důkladné vyšetřování v BBC by jistě bylo ještě účinnější, ale vzhledem k tomu, že záškodníci jistě mohli proniknout i do britského systému orgánů činných v trestním řízení, jako jistější se jeví soustředěný pumový útok na studia a sídlo této televize. Je fakt, že ztráta všech těch dokumentárních pořadů by byla bolestná, nicméně když se kácí les, lítají třísky. Bohužel není čas na dlouhé otálení. Jestli nechceme skončit tak, že místo „dobrý den, pane profesore“ se budeme zdravit „pápá, Lálá“, musíme bezodkladně přikročit k brutálním opatřením.