Interkom: DOGMA

Upřímně řečeno nechápu, jak může být v Americe vedle léta nejsilnějším obdobím, co se návštěvnosti kin týče, právě advent a vánoční svátky. Copak ti Američané neuklízejí, neshánějí dárky a nefinišují v práci před koncem roku – o prodavačích nemluvě? A pokud ano, tak kde berou čas ještě na kino? Osobně jsem jako knihkupec každý den velice vděčný za konec pracovní doby a za to, že po mně nikdo nic nechce a zejména že nevyžaduje moji pozornost. Netvrdím, že se kinu vyhýbám jako ateista kříži, ale rozhodně frekvence mých návštěv roste směrem dolů, jak by řekli ekonomové.

Z těchto důvodů bude můj dnešní příspěvek hubenější než obvykle a dogmatem tohoto čísla povzdech: Nemám Američany rád, ale tu spoustu času jim závidím. (A vůbec vám všem, kteří v této době stíháte více biografů než já.)

AGENT BEZ MINULOSTI je natočený podle literární klasiky Bourneova totožnost Roberta Ludluma v Praze. To jediné je na něm zajímavé, protože všichni jeho hrdinové (kladní i záporní) jsou tak zoufale neschopní, že je nemůžete milovat ani nenávidět.

FIMFÁRUM JANA WERICHA umocňuje vánoční atmosféra, ale i bez ní je Lakomá Barka stále geniální a Až opadá listí z dubu působivé. Budete překvapeni, jak je někdy 98 minut krátkých.

POSLEDNÍ LOUPEŽ mohla být příjemnou surovou historkou ze života americké galerky, ale nakonec se z ní vyklubala pouze další story o lupiči, který přechytračí všechny. Spíše než Hackman tak dlouho opakující, že má vždy druhý plán, až jich má nakonec deset, zaujme nekomický, surový grázl Dannyho DeVita.

ZLODĚJI ČASU je lehce nepovedený odkaz na Návrat do budoucnosti, ale nadmíru povedená teenagerská sci-fi, s níž se tvůrci zvláštních efektů a trikoví specialisté vyblbli daleko víc než autor scénáře.

ZNAMENÍ je sice lepší než Vyvolený, ale stále mnohem, mnohem horší než Šestý smysl. Kromě toho se nemůže rozhodnout mezi žánrem komedie a vážné sci-fi, a navíc: na jedny mimozešťany už voda coby kyselina účinkovala. Víte, na které?