Logo rubriky
2-3/2003
  Recenze (další) (201)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
  Zdroj: Sarden  
Všechna práva © Interkom 1984 - 2003

Ben Weaver, Kadeti ze South Pointu

Název sám silně připomíná West Point – a autor v textu dokonce tuto vazbu vysvětluje. Jako nějaký domácí plivník sedí čtenář na rameni kadeta prvního ročníku Scotta St. Andrewa, který nás provádí drsným světem školy, příliš se nelišícím od typických internátních škol angloamerické provenience tak, jak je známe z beletrie. Šikana, pronásledování nejslabšího – což je celkem samozřejmě Scott, zákon omerty, tvrdý přístup poddůstojníků ke kadetům a tak dále.
       Scott je poznamenán mikroskopickými parazity neznámého původu, kteří se navenek projevují zvláštním „mateřským“ znaménkem. To z něj dělá občana druhého řádu a vstup do kadetky pro něj byl formou úniku z těžařské planety, kde jeho rodina žila. Ale už po krátké době pobytu v South Pointu začíná mít pocit, že pro něj bude lepší se vrátit domů – jeho schopnosti omezené parazity ho staví na konec řady. To mu ovšem tychle zarazí seržant Pope. Scottův nepřítel v četě Halitov totiž dostane jednoduchý úkol – jestli Scott opustí školu z jakéhokoliv důvodu, Halitov půjde také.
       Napětí mezi frakcemi společnosti Sluneční soustavy roste, až dojde ke konfliktu. Výcvik kadetů je přerušen a narychlo ukončen čímsi, co bychom mohli považovat za vyřazovací rituál. Získají tak schopnosti, o kterých do té doby netušili, že existují, Matrix hadr. A ocitají se uprostřed těžkého válečného konfliktu, protože nepřátelé chtějí South Point zničit i s jeho kadety. Ti i přes nedokončený výcvik jsou zařazeni do bojových jednotek a mnohdy bojují i bez rozkazu, aby uhájili holý život.
       Ben Weaver se kromě vojenské historie zajímá také o kvantovou fyziku a tak leccos v této knize má s ní hodně společného – a vlastně hodně společného s fyzikou vůbec. Vojáci mají místo těžkých pancéřů slupku – bublinu živenou jejich tělesnou energií, nahrazující skafandr (dokonce mění i velikost přitažlivosti). Přes tuhle vymoženost ale často nakonec skončí boj muže proti muži střetnutím na bodáky či na nože...
       Ben Weaver prokázal dobrou schopnost vytvářet vnitřní konflikty postav, vycházející z jejich konfrontace s okolím a s motivy ostatních jednajících. Jeho Scott St. Andrew (plné jméno Bena Weavera je Ben Andrew Weaver) je na začátku představen jako outsider, postupně se ale propracovává nahoru. I postižení má totiž své výhody, pokud se umíte vyhnout jeho nevýhodám...
       Militaristická SF střižená space operou a hard SF – to je asi nejrychlejší charakterizace tohoto románu. Autor se snažil vytvořit logicky provázaný svět a v něm reálně se chovající lidi v silném ohrožení, a myslím, že se mu to povedlo. Globální politice se věnuje jenom do té míry, aby vytvořil obě strany konfliktu a dal jim motivaci k vzájemnému boji. Soustředil se na charakteristiku osobností svých hrdinů, na jejich pocity v okamžiku, kdy zabíjejí, aby přežili. K tomu přidal trochu zděděné technologie – zmizelá neznámá civilizace Rasounů, jak se jim říká, po sobě zanechala různá zařízení, některá se povedlo analyzovat i bez návodu, jiná se pochopení úspěšně vyhnula.
       Překlad: Jiří Engliš, obálka, ilustrace: Luis Royo, KJV – Poutník, 2003, 307 stran, 195 Kč, brožované
Pagi
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK