Interkom: Fantasy – Encyklopedie fantastických světů

V minulých letech nevyšlo příliš mnoho knih věnujících se filmové a literární fantasy, navíc žádná z nich nebyla úzce specializována právě na tento žánr. Máme tu skvělou filmovou Encyklopedii od Ivana Adamoviče a už ne tak povedenou Encyklopedii Jaroslava Olši Jr. a Ondřeje Neffa, která až příliš doplatila na snahu tvůrců zachytit fantastický žánr v celé jeho mezinárodní podobě. Obě knihy navíc vyšly před lety, doslova v minulém století, což přesně vystihuje pocit z celkového počtu prací vydaných na toto téma. To jsou myslím velmi přesvědčivé důvody proč přijmout nedávno vydanou Encyklopedii fantastických světů s nadšením, které by měl projevit každý fanoušek žánru. Podpora této výpravné a bohatě ilustrované publikace je navíc velmi rozumnou investicí do budoucna – pokud stejně jako já chcete, aby se teoretickým pracím o fantastice u nás dařilo i v budoucnu. Zkráceně řečeno, koupi této knihy berte jako povinnost.

Nejdříve pár slov k anglickému originálu knihy, editor David Pringle je v Británii právem považován za jednoho z předních znalců žánru a jako dlouholetý šéfredaktor magazínu Interzone se zasloužil o tamní vývoj fantastiky jako málokdo jiný. Je rovněž autorem poměrně slušné řady teoretických titulů, několik z nich lze považovat za základ Fantasy encyklopedie, zejména Imaginary People: A Who's Who of Modern Fictional Characters (1987) a Modern Fantasy: The Hundred Best Novels (1988). Na tvorbě knihy dále spolupracovali David Langford – jeden z nejpilnějších sběratelů cen Hugo, proslulý fandomový spisovatel a vydavatel neméně věhlasného fanzinu Ansible; Brian Stableford – talentovaný britský autor SF a neméně nadaný kritik žánru; Tim Dedepulos – známý fanoušek her na hrdiny. Všichni výše jmenovaní pánové se společně podíleli nejprve na tvorbě knihy The Ultimate Encyclopedia of Fantasy: The Definitive Illustrated Guide (1996), jejíž aktualizovanou podobou je právě Fantasy: Encyklopedie fantastických světů – orig. Fantasy: The Definitive Illustrated Guide (2002). Za zmínku snad stojí i fakt, že ke knize bylo následně vydáno pokračování The Ultimate Encyclopedia of Science Fiction: The Definitive Illustrated Guide (1996).

Krátké předmluvy se ujal sám mistr Terry Pratchett, v úvodu nahlédneme na vznik fantasy a hned poté se seznámíme se základními typy žánru. Dále nás čeká poměrně obsáhlý a chronologicky řazený průvodce významnými filmy od 20. let až po fenomenální úspěch Pána prstenů a Harryho Pottera. Výběr je podřízen zemi vzniku encyklopedie, a tak tu nejčastěji uvidíte americké a britské filmy, nanejvýš se setkáte s několika pracemi z Francie, Německa a Itálie. Další země jsou zde zastoupeny jen velmi výběrově a od nás tu nic nečekejte. Neméně pozornosti bylo věnováno televizním projektům, ať už v seriálové nebo celovečerní podobě. Hlavní slovo mají přirozeně Velká Británie a Spojené státy, nicméně díky pramalé znalosti zmíněných prací jde o část možná ještě zajímavější než předchozí filmový oddíl. Kupodivu je zde zařazena rovněž česká Arabela a vzhledem k zanedbatelné účasti televizních prací mimo anglo-americkou oblast lze jen doufat, že nejde o zásah domácí redakce. Definice fantasy žánru je podle autorů filmové a televizní přílohy poměrně široká, občas se zde objeví tituly, u jejichž zařazení vám nezbývá než nevěřícně zakroutit hlavou, ale celkově jde o reprezentativní a pečlivě provedený výběr. Vše je doprovázeno bohatou fotografickou přílohou, objeví se zde i několik filmových plakátů. Díky omezenému prostotu očekávejte pouze krátké reference většinou bez pokusu o jakékoli hodnocení. K základním informacím patří jméno režiséra, hlavních hereckých úloh a scénáristy. U přeložených jmen filmů naštěstí zůstal i originální název, bohužel v následujících krátkých poznámkách se u zmíněných prací objevuje jen český překlad názvu , což celkem narušuje užitnou hodnotu filmové přílohy

Snad nejvíce vítaný rejstřík spisovatelů fantasy je zajímavý svým výběrem, který opět nebyl ovlivněn výhradně významem jednotlivých autorů, ale i britskou příslušností redakce, což však rozhodně nepokládám za zápor. Pestrá směs spisovatelů obsahuje přes nepříliš velký rozsah věnovaný jednotlivým sekcím více než dvě stě hesel, u významných autorů jsou zpravidla zmíněna pouze stěžejní díla spadající do fantasy žánru. U žánrově nevyhraněných autorů se tak dostáváme často k úzce vymezenému profilu. Ovšem u některých neznámých jmen, jejichž dílo celkově nepřesahuje desítku titulů, se paradoxně můžeme těšit podrobnému popisu. Anglo-americkou nadvládu zde narušují Michael Ende, bratři Grimmové, Wolfgang Hohlbein, Charles Perrault a překvapivě i Andrzej Sapkowski. Za největší slabinu spisovatelské přílohy pokládám přinejmenším kontroverzní práci české redakce Tomáše Štipského. Zejména přístup k originálním názvům jmenovaných prací, kdy je důsledně ponechán anglický titul a ten je v případě českého vydání nahrazen překladem. K u nás vydaným knihám zde totiž chybějí veškeré doprovodné informace (rok domácího vydání a vydavatel) a při absenci původního anglického názvu se uvedené informace stávají téměř nepoužitelnými. Osobně bych přivítal spíše ponechání původních názvů ve všech případech.

Následuje souhrn významných postav a světů žánru fantasy, ale většinu z nich už stejně dobře znáte, takže přeskočíme rovnou k části Fantasy hry, v níž se Tim Dedopulos věnuje deskovým, karetním i počítačovým fantasy hrám. Bohužel Tim je spíše odborníkem na deskové hry, jinak si lze jen těžko představit, proč je např. u legendárního Diabla uveden jako vývojář distributorská firma Eidos a ne veleúspěšný Blizzard! Na závěr zbylo místo ještě pro krátkou zmínku o časopisech věnovaných žánru fantasy a pro několikastránkový rejstřík, aby se nám lépe hledalo v záplavě informací. Celkově je kniha i přes jmenované zápory skutečně pozoruhodným dárkem všem příznivcům žánru a nelze ji než doporučit, pokud ji tedy k vlastní hanbě ještě nemáte...